Uživatel

Hledat

| Sign up

Ve mlýně se může mlít jenom mouka,
když se tam nasype zrno.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Holubovský mlýn; Krossetzer Mühle

Holubovský mlýn; Krossetzer Mühle

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Holubov

PSČ

382 03

Okres

Český Krumlov

Katastrální území

Holubov

GPS

48° 53' 47.6'', 14° 18' 40.0''

Mapová značka

Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu

Stručný popis

Intaktně dochovaný vodní mlýn, který slouží k výrobě elektrické energie.
V roce 2014 změna majitele a započala citlivá rekonstrukce. Mlýn přístupný po domluvě (p. Šíma viz. kontakt web níže, akt. PK 8/2021)

Poloha vůči obci

Vodní tok

Křemžský potok

Číslo kulturní památky

49998/3-6167

Webové stránky

www.mlyn.wbs.cz

Přístupnost

přístupný po domluvě

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

První zmínky o Holubovském mlýně, který stojí u Křemežského potoka na půli cesty mezi Křemží a Holubovem, pocházejí už z roku 1600.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1721 mlynář Melmer

křemežský učitel Tomáš Kostěnec (*1721) si vzal jeho dceru Kateřinu

pak na 150 let zprávy o mlýně mizí

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1860 do mlýna se přiženil Antonín Jene ze sousedního Beranova Mlýna

V 19. století si holubovští mlynáři opatřili i pilu.

21. 12. 1886 konána třetí exekuční dražba mlýna v odhadní ceně 55.385 zl. 59 kr. Mlýn bude prodán i pod odhadní cenu. (RR)

Na počátku 20. století měl mlýn dvě kola, to na svrchní vodu pohánělo samotný mlýn a kolo na spodní vodu jednorámovou pilu.

1903 mlýn zdědila dcera Josefina, provdaná za Josefa Valíka z Červeného mlýna u hlumečka (údajně podivínské povahy)

Mlýn modernizoval a zcela přestavěl, zrušil původní cestu severním svahem ku Křemži a postavil novou cestu brodem k Holubovu, Krasetínu a Třísovu. Značně se však zadlužil a nakonec pomátl, 1908 zemřel. Vdova vedla nadále mlýn s pomocí švagra, dluhy však narůstaly a hrozila však exekuční dražba.

V roce 1913 založila trojice největších sedláků (Jan Valenta zv. Kuchař, Václav Dítko zv. Klíma a Tomáš Frojda zv. Hanuš) v okolí mlýnské družstvo a koupili od vdovy Valíkové i objekt u Křemže. Na řadu pak musela přijít modernizace. Při ní mlýn zvětšili o jedno patro a celý vylepšili. Družstvo za všechno zaplatilo 415 220 tehdejších korun.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/holubovsky-mlyn-rekonstrukce-historie-potok-oprava-pavel-sima-kremezsky-potok.A200704_557567_budejovice-zpravy_jbr?

První republika (1919–1938)

28.9.1909 se konala ustavující valná hromada družstva, mělo 24 členů s 38 podíly, od paní Valíkové zakoupili mlýn za 19.226 K a vdově Jenové vyplatili výměnek 4,250 K.

1921 při pozemkové reformě za 4.650 Kč přikoupili 5,5 ha schwarzenberských pozemků, které měl mlynář v nájmu.

1922 za 10.159 Kč postavili most přes potok ke mlýnu.

mletí zajišťuje stárek Adolf Honetšlegr a po něm jeho synové František a Josef

1929 za 415.220 Kč mlýn přestavěn, nakoupeny nové stroje a zřízena vodní elektrárna

1930 Obilní družstvo

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

8 občanů z Krasetína popraveno, mezi nimi i členové družstva Tomáš a František Frojdovi, Václav Bürger a Václav Bárta a mlynářský dělník Jan Bíca

1945 družstvo mělo jiř 182 členů z okolních vesnic

po válce nastoupil nový stárek Josef Galistl, mlel až do konce mlýna

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Družstvo ale muselo v roce 1953 předat mlýn Jihočeským mlýnům a pekárnám. Po dvou letech byl zrušen. Budovu převzalo do bezplatného nájmu Jednotné zemědělské družstvo Křemže a používalo ji do devadesátých let jako sklad obilí.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/holubovsky-mlyn-rekonstrukce-historie-potok-oprava-pavel-sima-kremezsky-potok.A200704_557567_budejovice-zpravy_jbr?

Události

Zánik mlynářské živnosti

Vývoj po roce 1989

Po revoluci 1989 zůstal mlýn v majetku státu, a to až do roku 2008. Od roku 2015 ho vlastní rodina Šímů.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/holubovsky-mlyn-rekonstrukce-historie-potok-oprava-pavel-sima-kremezsky-potok.A200704_557567_budejovice-zpravy_jbr?

27. 7. 1999 prohlášen kulturní památkou

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Valík

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

-1908 Valík

Mlýn v roce 1930 vlastnilo Obilní družstvo.

2015 rodina Šímova

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

předbělohorské období do roku 1620

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

vícepodlažní

Dispozice, slohové zařazení – popis

1929 zvýšen o patro
Na průčelí nápis: "Co jednomu nemožno, všem dohromady snadno"
Vodní mlýn se nachází v údolí křemežského potoka cca 1 km západně od vsi Holubov při polní cestě do Křemže. Mlýn v Holubově zmiňován v majetku českokrumlovského panství již roku 1600, významnou úpravu pro mlýn přineslo 20. století.
Mlýn v Holubově zmiňován v majetku českokrumlovského panství již roku 1600. Mlýnice postavena před tímto datem; roku 1929 nadestavěna o dvě patra, přičemž vybourána většina vnitřního zdiva a kompletně přezděna návodní zeď u náhonu, k níž přistavěn přístavek na Francisovu turbínu. Stáje asi z 19. století, stodola zvýšena roku 1921. Roku 1913 jej koupilo mlýnské družstvo, 1953 mlýn znárodněn.
Vodní mlýn se nachází v údolí křemežského potoka cca 1 km západně od vsi Holubov při polní cestě do Křemže. Sestává z objektu mlýnice, k níž z JZ strany přiléhají dvě opěrné zídky a přístavek na turbínu, předzahrádky před jejím JV průčelím, stájí, stodoly, dvorku a nevelkého pozemku na S a V straně areálu. Po přestavbě roku 1929 byly dvě pohledově exponované strany pokryty pozoruhodnou fasádou ve stylu pozdní geometrické secese. Mlýn v Holubově je významnou technickou stavbou.
V holubovském mlýně se i přes pozdější adaptace dochovaly z doby renesance tři obvodové stěny mlýnice pokryté psaníčkovými sgrafity, dodnes částečně patrnými. Po přestavbě roku 1929 byly dvě pohledově exponované strany pokryty pozoruhodnou fasádou ve stylu pozdní geometrické secese. Mlýn v Holubově je významnou technickou stavbou, která je dnes jedním z nemnoha zachovalých svědků velkého rozvoje mlynářství v 16. století. Vodní mlýn v Holubově odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči.
Mlýnice s opěrnými zídkami je vůči náhonu okapově orientovaná.
V dnešní podobě v podstatě renesanční, na nárožích a zadní straně se pod opadávající mladší fasádou objevují renesanční psaníčková sgrafita. Okna obdélná, pravidelně uspořádaná, většinou bez výplní a zatlučená. K severnímu nároží mlýnice byla přistavěna šikmá opěrná zeď, zvýšená roku 1929 na současnou úroveň. Další, nižší opěrná kamenná zeď u strany nad náhonem je mezi touto zdí a přístavkem na turbínu. Obě zdi jsou kamenné a nad náhonem podklenuté. Mlýnice byla roku 1929 nadestavěna o dvě patra a upravena do dnešní podoby, uvnitř zřízeny 4 mlýnské podlahy, v JV části mlýnice ponechán starší byt v patře s pekárnou v přízemí.
Mlýn je situován v údolí Křemžského potoka. Patrová budova renesančního původu, s dochovanou sgrafitovou výzdobou v přízemí. Jeho současná podobaje výsledkem přestavby v druhé polovině 19. století. Plastická výzdoba fasády pochází zpočátku 20. století. Součástí areálu jsou drobné hospodářské stavby, napojené na budovu mlýna, používané jako pila.
Velmi hodnotný objekt renesančního původu je významnou technickou památkou, dokládající vývoj tohoto technického odvětví v průběhu několika staletí. Jeho současná podoba je zdařilým výsledkem úprav z konce 19. a začátku 20. století.

Historické stavební prvky – exteriér

plastická omítková výzdoba fasád a štítů
dveře
okno
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující torzo uměleckého složení

Stav mlýnské technologie – popis

Technické vybavení mlýna není součástí památkové ochrany.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1900 Josef Valík zakoupil francouzský kámen, krupník a everiku (zařízení na loupání obilí)
1929 veškeré zařízení nahrazeno novým od firmy Union České Budějovice

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila

Dochovaný

pekárna
výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

poč. 20. stol. jednorámová pila, Josef Valík ji po 1900 zrušil
1929 zřízena malá vodní elektrárna
Mlýn s lokální elektrárenskou funkcí využíval spád náhonu mlýna o výšce 4,5 m prostřednictvím spirální Francisovy turbíny o síle 11 ks k výrobě stejnosměrného proudu dynamem o výkonu 7,5 kW dávajícím napětí 120 V, dynamo pocházelo od Františka Křižíka z roku 1906.

Cesta vody ke mlýnu

náhon
odtokový kanál
turbínová kašna
most, propustek
turbínový domek

Popis cesty vody ke mlýnu

spád náhonu mlýna o výšce 4,5 m

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavDochovaný

VýrobceUNION a.s. Továrna na mlýnské stroje a turbíny Č. Budějovice

Popisinstalována po r. 1929
Ve mlýně je Francisova kotlová turbína.
Francisova spirální turbína o síle 11 ks

Typturbína Francisova

StavDochovaný

VýrobceUNION a.s. Továrna na mlýnské stroje a turbíny Č. Budějovice

Popisinstalována po r. 1929
Ve mlýně je Francisova kotlová turbína.
Francisova spirální turbína o síle 11 ks

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisNa počátku 20. století měl mlýn dvě kola, to na svrchní vodu pohánělo samotný mlýn a kolo na spodní vodu jednorámovou pilu.

1900 Josef Valík zrušil kolo pro pilu a pořídil jediné kolo o prům. 3,5 m

V roce 1930 bylo u mlýna vodní kolo na vrchní vodu o hltnosti 230 l/s, na spádu 6 m a výkonu 12 HP.

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

PopisPřed 1900 pro pohon rámové pily.

Pomocné motory a generátory

Typdynamo

StavZaniklý

VýrobceFrantišek Křižík, Praha

Popisdynamo o výkonu 7,5 kW dávající napětí 120 V od Františka Křižíka z roku 1906.

Typdynamo

StavZaniklý

VýrobceFrantišek Křižík, Praha

Popisdynamo o výkonu 7,5 kW dávající napětí 120 V od Františka Křižíka z roku 1906.

Historické technologické prvky

válcová stolice

výtahy a dopravníky

elektrická rozvodná deska

zásobník, násypka

Prameny

Literatura / Internet

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 02, České Budějovice, str. 12

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 02, České Budějovice, str. 12

AutorPetr Lundák

NázevStrojní inženýr sehnal mlýn i s původním vybavením. Za pět let ho opravil

Rok vydání2020

Místo vydáníPraha

Další upřesněníiDnes 25.7.2020

Odkazhttps://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/holubovsky-mlyn-rekonstrukce-historie-potok-oprava-pavel-sima-kremezsky-potok.A200704_557567_budejovice-zpravy_jbr

Datum citace internetového zdroje07 2020

AutorJosef Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách IX. - dodatky

Rok vydání2005

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 135-136

AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog

NázevVodní mlýn

Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-671685

Datum citace internetového zdroje08 2025

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Celkový pohled, 07 2020, © iDnes.cz

Holubovský mlýn, 2014, © Monika Šůnová

Historické mapy

I. vojenské mapování, výřez, 1764 - 68, © viz oldmaps.geolab.cz

Plány - stavební a konstrukční

Historické fotografie a pohlednice

Současné fotografie - exteriér

Mlýnice s opěrnými zídkami je vůči náhonu okapově orientovaná. Popis V dnešní podobě v podstatě renesanční, na nárožích a zadní straně se pod opadávající mladší fasádou objevují renesanční psaníčková sgrafita. Okna obdélná, pravidelně uspořádaná, většinou bez výplní a zatlučená. K severnímu nároží mlýnice byla přistavěna šikmá opěrná zeď, zvýšená roku 1929 na současnou úroveň. Další, nižší opěrná kamenná zeď u strany nad náhonem je mezi touto zdí a přístavkem na turbínu. Obě zdi jsou kamenné a nad náhonem podklenuté. Mlýnice byla roku 1929 nadestavěna o dvě patra a upravena do dnešní podoby, uvnitř zřízeny 4 mlýnské podlahy, v JV části mlýnice ponechán starší byt v patře s pekárnou v přízemí., 05 2020, © Jiří Chmelenský

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Čelní štít mlýna, 2008, © Šimek, (Prvky na obrázku: okno, epigrafické památky (nápisy, datování aj.), plastická omítková výzdoba fasád a štítů)

Současné fotografie - interiér

Současné fotografie - vodní dílo

Současné fotografie - technologické vybavení

Turbína vyfotografovaná přes okno, 2008, Šimek, Prvky na obrázku: Turbína, Generátor, dynamo, elektrická rozvodná deska, výroba elektrické energie

Turbína vyfotografovaná přes okno, 2008, © Šimek, (Prvky na obrázku: Turbína, Generátor, dynamo, elektrická rozvodná deska, výroba elektrické energie)