Hoření mlýn

První doložená zpráva o mlýně, resp. gruntu, který stával na místě dnešního domu s č.p. 22, je z roku 1589 - tehdy jej od Jana Sýkora, úředníka na Železnici a Jakuba Vochvaty na místě sirotků po neb. Josefovi koupil Václav Pusta se švagrem Matoušem za 50 kop gr. čes (zavdal 20 kop, splátky po 2 k).

Mlýn zde ale měl již stát o deset let později, tedy v roce 1599, kdy se jej ujal za 105 kop grošů syn Václava Pusty Matouš. Bradlecký mlýn byl spojen s jičínskou vrchností a během 16. a 17. století se vystřídalo mnoho majitelů.

1612 mlýn s přísluš. koupila za 110 kop gr. čes. (zavd. 40 kop gr.č., spl. po 3 k) obec města Jičína, avšak ještě téhož roku jej prodala mlynáři Janovi, synovi Matouše Pusty za 110 kop gr. čes. (zavd. 40 kop gr.č., spl. po 3 k)

1621 obec města Jičína prodala mlýn Martinu Ptáčkovi, mlýnáři za 205 kop gr.č., shledáno však, že mlejn z nedorozumění na škodu obce prodán byl, obec od mlejna upustiti nechtěla, pročež mlejn k obci byl zase ujat a závdavek M. Ptáčkovi vrácen byl, taktéž náklad na mlejn dle spravedlivého uznání.

Roku 1718 kupuje nově vystavěný mlýn s pilou a zahrádkou od vrchnosti Václav Novoveský za 460 zl. 20 kr. rýn (= 394 kop, 34 gr. 2 d), spl. po 10 kopách, to už mlýn vlastnil novou vodní pilu. Tomuto majiteli vděčíme za významné rozšíření mlýna.

Z mlýna odvádí do důchodu kolejského ročně 40 zl., musí zdarma rozřezat 20 panských špalků. Na opravy mlejna si musí dříví koupit. Kdyby mlejn spouštěl nebo neplatil, vrchnost jej může prodat lepšímu hgospodáři.

Po smrti Václava Novoveského se 1735 mlýna bez pily ujal (po přiženění ke vdově Lidmile) Jan Jeníček za 394 k. 34 gr. 2 d. a po něm roku 1758 za 570 zl. rýn. Jan Janďourek. Tato rodina mlýn spravovala do roku 1831.

1765 Jan Jandourek ml. za 800 zl.

1791 ke vdově Anně se přiženil Jan Jandourek

1804 od otčíma převzal Jan Jandourek  za 800 zl.

1831 koupil Ignác Dix a Rosalie za 2620 zl. konv.m.

1841 nezl. Václav Láska za 3000 zl.

1865 koupil Jan Mizera za 7075 zl. rak.čís.

1889 nezl. František Mizera

1919 Albína Mizerová

1927 koupili František Frýba a Františka za 65.000 Kč

1930 Alois Havrda

Do roku 1948  se na mlýně vystřídalo ještě mnoho rodin, jasné však je, že po třistapadesáti letech se vodní kolo definitivně zastavilo roku 1948. Roku 1960 umírá poslední mlynář Josef Kudrnovský a jeho synové pronajali objekt JZD Bradlecká Lhota.

Tato událost znamenala rychlé chátrání usedlosti. Veškeré zařízení, včetně kola o průměru 9 m, bylo demontováno, mlýn byl na chvíli přeměněn na sýpku a od té doby připomíná historii mlýna pouze název domu. 

Na začátku 90. let byl objekt ruinou. Po r. 2000 noví majitelé na základech původního mlýna vystavěli dům do současné podoby. Od té doby slouží jako restaurace a penzion.