Na jdoucím mlýnském kole nejsou pavučiny.
(holandské přísloví)

Podvohařský, Řejvodův mlýn

Podvohařský, Řejvodův mlýn
11
Ohař
398 04
Písek
Ohař
49° 32' 37.2'', 14° 2' 0.5''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Tento mlýn je dalším z krásně usazených v krajině. I přes dvě výrazné přístavby si zachovává svůj původní charakter budovy, postavené před 2. polovinou 19. století. Ony změny v půdorysu stavení pouze vypovídají o modernizaci mlýna a potřebě rozšíření obydlí. Ve mlýně je dochované kompletní umělecké složení se dvěma stolicemi a vším, co ke mlýnu v letech mezi dvěma světovými válkami patřilo.
mlýn leží asi 0,5 km jihozápadně od centra obce Ohař
Hrádecký potok
nepřístupný

Obecná historie:

Ze starší historie se o tomto mlýnu nepodařilo zjistit téměř nic. Prvně je mlýn zakreslen již na I. vojenském mapování. Na II. vojenském mapování je mlýn zřetelně označen a pojmenován „Řegwoda M“. Nechybí ani na III. vojenském mapování. Z archivních materiálů mlynářského ústředí v Praze se dozvídáme o mlynáři Václavu Hrudkovi, který objekt převzal v roce 1913 od mlynáře Josefa Fialy. Pravděpodobně z důvodu nepotřebnosti byla 24. listopadu 1941 budova zapečetěna a uzavřena. A teprve 16. listopadu 1945 opět uvedena do provozu. Na jak dlouho, nevíme. Mlýn se zastavil někdy v 50. letech. Dnes bydlí ve mlýně potomci Václava Hrudky, kteří zde nadále hospodaří. Mlýnice však v provozu není.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1587 mlýn pod Vohaří náležel mlynáři Jírovi Farkašovi, který jej měl zcela zaplacený

1599 mlýn o dvou kolech moučných koupil Havel, mlynář z Plíškovic, za 400 kop gr. míš.

1601 za 400 kop koupil Havel Špička z Letů

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

po r. 1620 vykoupila mlýn orlická vrchnost, která je až do roku 1759 pronajímala

před 1757 Jan Králík

1759 od orlické vrchnosti emfyteuticky vykoupil mlýn Hřejvodský pod vsí Ohaří na potoce ležící Václav Králík za 450 zl., které ihned hotově složil. Mlýn měl dvě složení moučná a tři stoupy, řádný inventář, stavidla a žlaby v dobrém stavu a patřilo k němu 14 str. polí. Povinně sem mletím náležely vsi Těchařovice, Životice, Mýšlovice, Ohař, Kozárovice (část orlická) a polovina Letů. Z mlýna musí odváděr 7 zl. roční činže, namísto výkrmu 2 vepřů odvádí 2 str. pšenice, 45 str. žita, z 9 str. dominikálních polí, které k mlýnu náležely, platí ročně 6 zl. činže, všechny zemské daně musí platit sám. Mlýn musí udržovat v dobrém stavu, rozsáhlejší opravy a přístavby smí provádět jen s povoleníém vrchnosti, na povolené a schválené opravy má pak dostávat zdarma stavební dříví a šindel. Prodat mlýn může jen s povolením vrchnosti, při postupu povinen zaplatit do panského důchodu stanovené akcidence.

1762 mlýn Hřejvodský převzal syn František Králíček v ceně 350 zl.

1794 za 400 zl. převzal syn Karel Králík (+ 1812)

1820 připsán synu Václavu Králíkovi v ceně 450 zl. 1835 se oženil s Josefou Dubcovou.

 

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1868 po + Václavu Králíkovi připsán dceři Anně provd. Antonové v postupní ceně 5.000 zl.

1879 koupil Antonín Černý

1881 postupní a svatební smlouvou převzali Josef a Anastazie Fialovi

1913 postupní a svatební smlouvou Václav a Rosalie Hrudkovi

1930 Václav Hrudka

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1942 1/2 připsána Václavu Hrudkovi ml.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Sládek
  • Fiala
  • Hrudka
  • Králík
  • Farkaš
  • Špička
  • Králíček
  • Anton
  • Černý

Historie mlýna také obsahuje:

1587-1599 Jíra Farkaš

1599-1601 Havel

1601 Havel Špička

1620-1759 orlická vrchnost

před 1757 nájemce Jan Králík

1759-1762 Václav Králík

1762-1794 František Králíček

1794-1812 Karel Králík

1820-1868 Václav Králík

1868-1879 Anna Antonová

1879-1881 Antonín Černý

1881-1913 Josef Fiala

1913 Václav Hrudka

1942 1/2 Václav Hrudka ml.

Sčítání lidu 1890:

Josef Fiala, nar. 1853, nar. Lazce u Příbrami, mlynář

Anastázie Fialová, nar. 1857, nar. v Myslíně

Josef Fiala, syn, nar. 24. 10. 1882

Marie Fialová, dcera, nar. 2. 7. 1881

Emilie Fialová, dcera, nar. 17. 7. 1884

Albína Fialová, dcera, nar. 3. 5. 1888

Josef Sládek, stárek, nar. 1851, ze Svojšic, ženatý, mlynář

Josef Rozhoň, 23. 7. 1872, nar. Nestrašovice, bydlí Ohař, svobodný, oráč

Marie Zelenková, služka, 1872, nar. Nestrašovice, bydlí Šerkov (Písek)


Václav Hrudka převzal mlýn od Josefa Fialy v roce 1913 po sňatku s jeho dcerou Emilií. Mlýnářská živnost byla zrušena v dubnu 1951, protože tehdejší mlynář Václav Hrudka ml. nesouhasil s přechodem mlýna pod státní správu. Od té doby se ve mlýně oficiálně nemlelo. (Václav Hrudka)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • baroko do roku 1800
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      • zdobený zděný štít
      • malovaná výzdoba fasád a štítů
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • vyskladňovací otvor
      • krov
      • schodiště
      • existující torzo uměleckého složení
      Mlýnské zařízení je dosud téměř kompletně dochováno.
      Poměrně kuriózní je případ zdejší mlýnské hranice s kamennými prvky. V souvislosti s destrukcí spodní části dřevěných sloupů hranice byly tyto zkráceny a podloženy kamennými patkami, které jsou ve dvou případech upravenými slemky, tj. omletými a vyřazenými spodními mlecími kameny. (RUr)

      Převody, kamenné složení a další již ve mlýně není. (RŠ 2022)
      VýrobceUnion a. s., České Budějovice
      VýrobceUnion a. s., České Budějovice
      Nacházejí se zde dva prostupy pro hřídel vodního kola. Lze předpokládat, že zde byl ještě prostup třetí.
      Po pomocném motoru zbyla jen strojovna a výfuk. Motor byl prodán sběrateli.
      1759: 2 složení a 3 stoupy
      Zaniklý
      • stoupa
      • výroba elektrické energie
      1759 3 stoupy
      • náhon
      • normální znamení
      • akumulační nádržka
      • lednice
      Po výrazných změnách na začátku náhonu, dnes nelze vodní dílo obnovit. Brání tomu i to že mlýn a pozemek, po kterém náhon vedl, má jiného majitele.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV minulosti až tři vodní kola
      1830: 2 vodní kola
      1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,23 m3/s, spád 3,8 m, výkon 7,5 HP
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV minulosti až tři vodní kola
      1830: 2 vodní kola
      1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,23 m3/s, spád 3,8 m, výkon 7,5 HP
      Typelektrický motor
      StavDochovaný
      Popis
      Typelektrický motor
      StavDochovaný
      Popis
      Historické technologické prvky
      • paleční kola, pastorky a cévníky (řemeslný výrobek)
      • ozubená kola, pastorky (průmyslový výrobek)
      • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
      vícenásobná
      • pískovcový kámen | Počet:
        • Válcová stolice s 1 párem porcelánových válců v dřevěné skříni
        • Válcová stolice s 2 páry rýhovaných válců v litinové skříni
        • periodická
        • válcový
        • čistírenský vysévač | Počet:
        • 1
          • šneková
          • šnekový dopravník | Počet:
          • kapsový výtah | Počet:
          • pytlový skluz - exteriér | Počet: 1
            • pachole
            AutorRudolf Šimek
            NázevPamátková hodnota mlýnů na Hrádeckém potoce
            Rok vydání2008
            Místo vydáníOlomouc
            Další upřesněníbakalářská práce
            Odkazhttp://theses.cz/id/ugucu1/
            Datum citace internetového zdroje3. 5. 2012
            AutorRudolf Šimek
            NázevPamátková hodnota mlýnů na Hrádeckém potoce
            Rok vydání2008
            Místo vydáníOlomouc
            Další upřesněníbakalářská práce
            Odkazhttp://theses.cz/id/ugucu1/
            Datum citace internetového zdroje3. 5. 2012
            Autor
            Název
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://digi.ceskearchivy.cz/cs/115134/1
            Datum citace internetového zdroje29. 1. 2015
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 10
            AutorJan Toman
            NázevDějiny zemědělských usedlostí na středním Mirovicku
            Rok vydání1948
            Místo vydáníMirovice
            Další upřesněnís. 189-190

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            2.5.2012 22:35 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Radim Urbánek 20.7.2015 19:13
            doxa (Jan Škoda) 9.1.2023 11:20