Dolní, Česenkův mlýn; Luka Mühle

1651 Jan Barovec

1855 František Jedlička 

1930 Josef Česenek

1939 - František Česenek (RR)

Za první světové války se k mlynářskému řemeslu dostal také narukovaný mlynář František Česenek ze Zaječic na Chrudimsku, když jako zajatec žil na Ukrajině. Dochovala se korespondence z roku 1917, kterou zasílal svému bratru Josefovi, legionáři v Rusku, a domů, do mlýna čp. 73 v Zaječicích. V nejstarším dopise domů přes Červený kříž píše:
„Asi za 14 dní nastoupím do mlýna Čecha Párala, který koupil a dokončuje montáž parního stroje, mlýn je dosti velký, je tam 12 párů válců. "24 V dopise z dubna téhož roku již rodinu informuje o svém pobytu na mlýně, kde jej čeká ještě několik dodělávek, ale za měsíc by již bylo možné mlýn spustit. Poznamenává: „Zde se mele docela jinak než u nás, o mnoho jednodušeji. Produkty ovšem se nevyrovnají [ ... “

O měsíc později však sděluje, že je ještě potřeba postavit parní mlýn, a teprve 3. 6. 1917 bratru Josefovi píše, že mlýn poprvé spouštěli, parní stroj jde pěkně, z čehož měl jistě velkou radost, protože jak sám uvádí, stavěl jej nakonec sám. Zmiňuje se, že jej ještě čeká stavba dynama.
V září se již ozývá Josefovi z jiného mlýna, odkud píše až do prosince téhož roku: „Našel jsem si místo v Makarově, též ve mlýnku malém o 10 HP naftového motoru, tak bych měl ten samý plat co zde, byt, zkrátka vše [ ... ] Byl bych tam sice sám, ale co na tom, nějakou zábavu bych vždycky našel [ ... ] Hoši, co jsou ve mlýnici, ti si vydělají peněz ze židovského mletí, jeden má už 900 rub. v kapse v hotovosti [ ... ]“
O měsíc později píše také domů: „Jsem v druhém místě, zase ve mlýně u naftového motoru. Mám se dobře [ ... ] Melete také motorem? Kolik stojí benzín? Zde je za 3 rub. pud (1q = 6 pudů, 1 pud = 16,66 litrů) pohon je dosti levný.“

V posledních dochovaných dopisech Josefovi a do Zaječic píše: „Já jsem nyní u naftového motoru 12 HP, táhne jeden kámen, který za hodinu vypustí 4 1/2 metr. centu šrotu. Od 1q platí se 3 rub. [ ... ] Jsem nyní s místem svým úplně spokojen. Můj chéf si mne taktéž chválí. Má také za co. Vždyť jsem mu zde vše uvedl do pořádku.
Motor jde nyní krásně celý den, nemusím v něm ničím regulovat. Též kámen, který jsem správně zkřesal, kypřici zasadil jak má býti (byla zasazena na stranu a kámen následkem toho klepal celou podlahou), jde teprv o mnoho lehčeji a dá větší výkon. Dříve mleli za hodinu 10 pudů (166 litrů), přičemž ještě každou chvíli stáli. Nyní se motor nezastaví za celý den a vypustí za hodinu 18-20 pudů (až 330 litrů) žita aneb 30 pudů hrečky. Udělal jsem též několik dřevěných palců do trýbů, poněvadž byly již vypracovány. Diví se tomu a je tomu moc rád, že mu všechno opravím.“

Mistrovský list Františka Jedličky ze Zaječic z roku 1855:
,My příbuzní starší cech i ostatní spolumistři počestnýho cechu spojených řemesel, totiž mlynářů, pilařů a pekařů v městě Nasavrkách, v kraji Pardubským, podkrajství Chrudimskýho, v království Českým, i doznáváme tímto přítomným mistrovským listem vůbec, a zvláště kde by toho kdykoli důležitá potřeba požadovala, že pan František Jedlička rodem ze Zaječic, majitel tamního mlýna dolního v lukách, když se byl o udělení mistrovství slušně přihlásil, zde při našem cechovním mistrovským pořádku dne 28. února 1855 po předcházejícím témuž řemeslu vyučení a vykázání v témž řemesle nabyté zkušeností, a konečně po vyvedení a uznání mistrovskýho kusu, za mistra mlynářskýho jednohlasně vyhlášen a učiněn jest byl.

V následku téhož udání jsme tento mistrovský list na důkaz a k dalšímu poukázání vyhotovit nechali, moci kterého pana Františka Jedličku za řádného mistra mlynářskýho veřejně prohlašujeme, a všudy a zvláště při každé slavné instanci co nejlépe odporučujeme. Ku potvrzení opodstatnění toho sloužejí naše podpisy a přitisknutá starobylá pečeť.
Dáno v Nasavrkach dne 3. března 1855.

František (dále nečitelné) Předsedající                                        Vojtěch Kabeláč  I. starší                                                      Karel Šulc  II. starší

xxxx

V roce 1926 si dal mlynář František Česenek přestavět starý mlýn na čtyřpodlažní válcový. Podle sumáře rozpočtu byl náklad následující:

I. práce zednická a dělnická       74,8 tis. Kč

II. práce tesařská                     50,7 tis. Kč

III. práce pokrývačská                5,6 tis. Kč

IV. práce klempířská                   1,6 tis. Kč

V. práce kovářská                       1,6 tis. Kč

VI. práce různé                          9,1 tis. Kč

VII. Za postavení strojovny bez základů pro stroje apod. Vybouraný materiál mimo taší a krovu, který si stavebník sám odklidí, zůstává majetkem podnikatelovým.

                                               10,0 tis. Kč

Celkový náklad na stavbu činí   153,4 tis. Kč