Je to mlýn, kterému chybí voda.
(německé rčení)

Císařský mlýn

Císařský mlýn
22
Mlýnská
Praha - Bubeneč
160 00
Hlavní město Praha
Bubeneč
50° 6' 33.6'', 14° 24' 20.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn byl založen ve 14. století, zděné budovy byly postaveny v 16. století za císaře Rudolfa II. Nachází se na kraji Královské obory. Později zde byla pila a leštírna diamantů. V 19. století byl klasicistně přestavěn, v 70. letech byl zbořen. Z původní stavby zbyla vstupní brána z obory. Ze zbylých budov byl zrekonstruován hotel.
K mlýnu, kde jsou skladové a výrobní areály, byla prokopána skalou vlečka ze železniční stanice Praha - Bubeneč, nyní zrušena.
Na kraji města
Vltava
40443 / 1-1456
přístupný po domluvě

Obecná historie:

V sousedství původně středověkého mlýnu č. p. 22, upraveného pro Rudolfa II. architektem Ulricem Aostallim, prováděl od roku 1830 stavitel Jan Klement Zobel pro bratry Antonína a Václava Šalovcovy budovu papírny, která a se stala základem dnešního souboru budov na parc. č. 1727. V roce 1833 zde bratři jako první v Praze zprovoznili papírenský stroj, dodaný londýnskou firmou Bryan Donkin & Co. Roku 1875 si areál najal a následně zakoupil pozdější bubenečský starosta Raimund Kubík (1847–1914). Instaloval zde dvě turbíny a parní stroj a do roku 1898 zřídil také výrobu celulózy. Potřebnou pilu a brusírnu dřeva v samostatné, do dneška dobře dochované halové budově na parc. č. 1732, pro něj v roce 1893 navrhl a provedl stavitel František Frolík, stejně jako další úpravy areálu. V roce 1916 jej doplnila budova spalovny kyzu a roku 1921 náročně řešená budova zámečnických dílen na parc. č. 1734, obě podle projektu bubenečského stavitele Františka Kutila (1881–1952), roku 1929 dostala kotelna železobetonové uhelné bunkry. Další přístavby a úpravy souboru probíhaly ve třicátých a čtyřicátých letech. Je dlouhodobě bez využití a chátrá.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zmínky o mlýnu jsou již ze třináctého století, šlo tehdy o majetek Svatojiřského kláštera.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V šestnáctém století byl majetkem hejtmana Pražského hradu, který zde vytvořil zahradu. Zdejší stavby a pozemek v roce 1584 koupila česká komora jako dar pro císaře Rudolfa II. Rudolf II nákladně přestavěl mlýn a okolí za účasti největších umělců ze svého dvora. Budova mlýna byla přestavěna v roce 1589 a podíleli se na tom O. Aostalis a G. A. Brocco. Mlýn byl propojen krásnou arkádovou chodbou podle návrhů G. Gargioliho a A. Valentiho s lázní neboli grottou. Ta byla vytesána ve skále, vyzděna a ozdobena dvorním kameníkem Broccou, který se podílel na výzdobě mlýna. Byla zde také v letech 1589 až 1590 postavena brusírna drahokamů. V roce 1606 vstup do areálu začala zdobit a hlídat krásná brána ve stylu rudolfínského manýrismu, podobně jako výše zmíněná grotta, dílo, které stvořil G. M. Filippi. 

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1679 - Císařský mlýn  vyhořel, opravit ho nechal správce uměleckých děl na Hradě Eusebio Miseroni.

1707 mlynář Císařského mlýna Jiří Šouše postavil při Trojském mlýně jez v hlavním řečišti Vltavy, zvýšení hladiny ohrožovalo stavení v Tróji, zejména zpustlý mlýn pod zámkem v Troji

1762 mlýn zakoupil V.Holeček, přestavil jej na obytné stavení a zasypal rybník 

Na začátku devatenáctého století byl Císařský mlýn klasicistně přestavěn a manýrismus připomínala už jen vstupní brána. Budovy mlýna byly přeměněny na textilní manufakturu. Od roku 1828 zde začala fungovat první česká papírna. Vlastnili ji Na začátku devatenáctého století byl Císařský mlýn klasicistně přestavěn a manýrismus připomínala už jen vstupní brána. Budovy mlýna byly přeměněny na textilní manufakturu. Od roku 1828 zde začala fungovat první česká papírna. Vlastnili ji bratři Šalovcové a byla svého času nejvýznamnější papírnou v celém Rakousku, nacházel se zde i první papírenský stroj v zemích Koruny české.

1835 pořídil Antonín Šalovec ve spolupráci se svým zetěm a společníkem Karlem Augustem Mildem anglické stroje, první v Čechách. Zároveň nechal přestavět objekty sousedního Rudolfova letohrádku na činžovní domy pro zaměstnance a na byty pro letní hosty.

Tuto papírnu v roce 1845 odkoupil dvorní zvonař K. Bellmann. Papírna se neustále rozvíjela, ale architektonický skvost jakým byl Císařský mlýn souběžně začal chátrat.

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1857 převzal papírnu syn Karel Bellmann ml., zvonař a majitel knihtiskárny, který pro řízení papírny získal Prospera Pietteho (1806.1872), experta a vynálezce původem ze Štrasburku, který zde mj. zavedl výrobu tenkého cigaretového papíru.

1875 papírnu převzal do nájmu Rajmund Kubík, pozdější bubenečský starosta. který ji 1882 odkoupil a rozšířil o výrobu celulózy. Sortiment byl neobyčejně široký - vyráběly se zde papíry hlazené i nehlazené, dřevité i bezdřevé, tiskové i psací, hedvábné, dopisní i pergamenové.

V r. 1885 zde byla továrna na výrobu éterických olejů. (RR)

Výroba v papírně byla zastavena za velké hospodářské krize.

Po válce byla výroba obnovena, zdejší národní podnik s specializoval na papírovou kartonáž, lepenkové obaly a tapety.

Úpadek pokračoval i po znárodnění, kdy také ale přestala postupně prosperovat i dříve významná a veliká papírna. Císařský mlýn měl být zrekonstruován, ale místo toho byl de facto zbořen, zůstala jen jeskyně a základní zdivo, a dále se v pracích nepokračovalo.

1990 byla výroba ukončena a objekty pronajímány, mj. podniku zahraničního obchodu ArtCentrum, který - navzdory svému názvu - celý areál totálně zdevastoval. Co nezničilo ArtCentrum, vzala 2002 tisíciletá voda.

Situace se změnila až na konci dvacátého století, kdy zde byl postaven luxusní rezidenční areál. Při výstavbě však bylo nezákonně zničeno téměř vše co mohlo nějakým způsobem přispět k lepšímu poznání historie této lokality.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Šouše

Historie mlýna také obsahuje:

1584 - císař Rudolf II

1707 Jiří Šouše 

1762 V. Holeček

1828 - bratři Šalovcové . papírna

1845 - zvonař K. Bellmann.

1857 Karel Bellmann ml.

1882 Rajmund Kubík


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • papírová pečeť
neexistuje
10 2008
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    • předbělohorské období do roku 1620
    zděná
    Z původního mlýna se zachovala brána z doby Rudolfa II.
    1584 areál tvaru protáhlého obdélníku, na němž stála budova, kterou jako jednopatrovou pilířovou galerii postavil Ulrico Aostalli. 1589-90 vybudoval stavitel a dvorní kameník Giovanni Antonio Brocco nejspíše dle projektu Antonia Valentiho a Giovanni Gargioliho při galerii arkádovou chodbu a rybníček ve skále.
    Po přestavbě v 18. stol. měla dvoupatrová obytná budova nepravidelný dvoukřídlý půdorys s klasicistním průčelím, v interiérech se segmentovými a plackovými klenbami.
    1594 vybudována umělá jeskyně, která je dosud jako téměř jediný objekt v areálu dochována téměř neporušená. Terasa před ní je otevřená trojicí vstupů v půlkruhových záklencích s pískovcovým ostěním. V průčelí jeskyně je velký kamenný portál, po stranách jsou niky. Portál má půlkruhový základ s klenáky, nesený pilastry. Střecha je pultová. Podzemní prostora je řešena jako centrála na kruhovém půdorysu s kupolí, jež je stejně jako stěny vyzděna z kvádříků.
    xxx
    Areál staršího středověkého mlýna, od konce 16. st. v majetku císařského dvora; sloužil jako letohrádek, brusírna kamene, později pila, kartounka, papírna. Stavební fáze manýrismu i klasicismu dochovány torzálně, zchátralá památka r. 2007 nově dostavěna.
    O existenci mlýna máme doklady ze 14.století. Na konci 16. století koupil mlýn císař Rudolf II. a záhy zde začal stavět nový objekt. Vypracováním návrhu byli patrně pověřeni A.Valenti s G. Gargiolli. Vlastními staviteli byli U.Aostali a G. Brocco. Pod návrším Pecky postavili výrazně podlouhlou úzkou stavbu s arkádou o 22 obloucích.Při ní byla vybudovaná obdélná nádrž a do kopce byla vyhloubena grotta, brána do areálu byla postavena r.1606. Na počátku 17.století byla v areálu mlýna postavena brusírna drahokamů. Po třicetileté válce byly udržovány pouze objekty sloužící k mlýnskému provozu. Roku 1828 byl objekt přeměněn na bělidlo, barvírnu a papírnu a klasicistně upraven. 1921 byl areál rekonstruován. Ve 2.polovině 20.století chátral. Z celého areálu se dochovaly jen trosky – brána do areálu, část zdiva arkádové budovy, odvětrávací komín groty a patrně grotta. Tato torza byla zakomponovaná do nově budovaného obytného komplexu.
    Na výstavbě areálu císařského mlýna se od konce 16. století podíleli významní architekti jako Ulrico Aostalli, Orazio Fontana a kameník Giovanni Antonia Brocco. Architektura objektů je ovlivněna severoitalskou tvorbou a traktátovým dílem Sebastiana Serlia.
    xxx
    Torzo manýristicky upraveného mlýna ze závěru 16. století zapojené do obytné novostavby.
    Jižní stavení je patrové na půdorysu protáhlého obdélníku, delší stranou obrácenou k jihu. Průčelí je šestiosé, opatřené hrubou omítkou. Hladce omítnuty jsou pouze nárožní lizény a pásová patrová římsa. Okna rámují ploché šambrány. Budovu kryje sedlová tašková střecha. Stavení mezi branou a grottou je dvoupatrové, obdélného půdorysu, obrácené do nádvoří dlouhým pětiosým průčelím, klasicistně fasádovaným. Nízké přízemí člení pásování. Patrová římsa tvoří základnu vysokému pilastrovému řádu.
    Arkádová zasklená galerie v úrovni prvního patra, členěná hladkými dórskými sloupy. Galerie je ukončena širokou profilovanou římsou.
    Altán-chrámek: Drobná polygonální stavba s prejzovou stříškou. Půlkruhový vstup rámuje předsazená dvojice iónských sloupů s vodorovným kladím. Nad ním je umístěn trojúhelný tympanon. Fasádu po obvodu zdobí pásová rustika přerušovaná plochými pilastry. Stavbu ukončuje zoubkovaná korunní římsa.
    Vstup do grotty je z terasy ve výši přízemí sousedních budov. Průčelí grotty je kamenné, provázané dvěma půlkruhovými nikami po stranách. Klenutý otvor provázejí přepásané pilastry ukončené kanelovanými hlavicemi. Nad portálem navazuje hladká atiková zídka. Nad ní je nízké polopatro. Nahoře je vidět kruhovou lucernu s drobnými kruhovými okénky a malou lunetovou římsou.
    Brána uzavírá průjezd dvorem na J straně, je zřízena ve zdi tvořící pokračování zadní stěny J stavení. Velký, polokruhem zaklenutý otvor vjezdu rámuje plastická bosáž, hl. klenák brány je zdůrazněn a proniká až do kladí i štítového nástavce. Portikus lemují toskánské pilastry, přepásané bosáží. Štít je ze stran vykrojen obloučky a vrcholí rozštěpeným segmentem. Jeho orámování je kryté bobrovkami. Na vrcholu je osazena kamenná koule. Ze stran podpírají štít mohutná volutová křídla. Voluty tvořily základnu dnes již odstraněným zakončovacím článkům. Bránu uzavírala dvojkřídlá mřížová vrata, z nichž je dochováno jen jedno křídlo.
    Vstup do jihu monumentálním renesančním oboustranně členěném portálem. Po stranách polokruhového vjezdu bosované toskánské pilastry, ve vrcholu rozeklaného štítu rámovaného úseky volut je umístěna koule. Po stranách portálu mohutná volutová křídla.Na zadní strano letopočet 1606. Vlevo za branou dvojposchoďová budova s pozdně klasicistní fasádou, přízemí zaklenuto plackami. Dále k severu přízemní klasicistní stavení s terasou, v jejímž pozadí /po jihozápadní straně/ klasicistní portál s půlkruhovým obloukem po stranách s pilastry, nad ním korunovaný monogram MA, po stranách niky. Portálem se vstupuje do valené klenuté předsíně a odtud do centrálního prostoru zaklenutého kupolí – grotta - vše pokryto bosáží. Vzadu obdélné prostory s cihelnou valenou klenbou. Hlavní dvojposchoďová budova je dvojkřídlá, její krátké severní křídlo uzavírá nádvoří. Pozdně klasicistní fasády na zadní straně pavlače v přízemí podklenuté plackami. Průjezd zaklenut valeně. K severozápadnímu nároží se připojuje další rovněž dvouposchoďový objekt s pozdně klasicistní fasádou, poněkud odchylného charakteru než na hlavní budově s valbovou střechou. V přízemí segmentová klenby. Se zahradou spojuje dům systém zevních schodišť. Jihozápadně popsaných budov se prostírá architektonicky řešená zahrada. Na jejím nejvyšším bodě v ose hlavního vstupu stojí drobná kaple, na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem. Polokruhem zaklenutý vstup je zasazen v edikule tvořené jónskými sloupy, jež nesou kládí a trojúhelný fronton.
    Objekt pozdního klasicismu.
    Lze chránit v rámci respektování okrajoví zástavby historického jádra Bubenče. Vyžaduje zvýšenou údržbu.
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • komín
    • vrata, brána
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      Zaniklý
      • pila
      • stoupa
      • brusírna
      • papírna
      • jiné
      1590 sklárna a brusírna drahých kamenů a křišťálu
      stoupa neznámého určení datovaná 1744
      pila 1585
      brusírna 1622
      1828 papírna
      • jez
      • náhon
      • turbínový domek
      1707 mlynář Císařského mlýna Jiří Šouše postavil při Trojském mlýně jez v hlavním řečišti Vltavy, zvýšení hladiny ohrožovalo stavení v Tróji, zejména zpustlý mlýn pod zámkem v Troji
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Popis
      Typvodní kolo na spodní vodu
      StavZaniklý
      Popis
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      AutorInternet
      NázevCísařský mlýn
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.neznamapraha.cz/cisarsky-mlyn/
      Datum citace internetového zdroje2.11.2012
      AutorInternet
      NázevCísařský mlýn
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.neznamapraha.cz/cisarsky-mlyn/
      Datum citace internetového zdroje2.11.2012
      AutorInternet
      NázevO projektu Residence Císařský mlýn
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.cisarskymlyn.com/index.php?option=com_content&view=article&id=7&Itemid=4
      Datum citace internetového zdroje2.11.2012
      AutorInternet
      NázevCísařský mlýn - fotografie
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.google.cz/search?q=c%C3%ADsa%C5%99sk%C3%BD+ml%C3%BDn+star%C3%A9+foto&hl=cs&prmd=imvns&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=T7CTUI-5GcjGswad44HQBA&ved=0CCgQsAQ&biw=1024&bih=571#hl=cs&tbm=isch&
      Datum citace internetového zdroje2.11.2012
      AutorInternet
      NázevCísařský mlýn
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesněníHistorická fotografie
      Odkazhttp://drahy.wz.cz/molaimp/
      Datum citace internetového zdroje20.2.2015
      AutorInternet
      Název
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesněníKresba mlýna podle fotografie
      Odkazhttp://www.csoptroja.ecn.cz/PublikaceTK/Obr/t061j.jpg
      Datum citace internetového zdroje20.2.2015
      Autorviz článek
      NázevCísařský mlýn a jeho rekonstrukce
      Rok vydání2008
      Místo vydáníinternet
      Další upřesněníčlánek pro Věstník Klubu Za starou Prahu
      Odkazstary-web.zastarouprahu.cz/kauzy/cisar/cisar3.htm
      Datum citace internetového zdroje20.2. 2015
      AutorPraha neznámá
      NázevCísařský mlýn
      Rok vydání
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.prahaneznama.cz/praha-6/bubenec/cisarsky-mlyn/
      Datum citace internetového zdroje15.8.2017
      Autorkol.
      NázevTechnické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - III. díl P - S
      Rok vydání2003
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 285-286
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorKateřina Bečková
      NázevBubeneč - Dejvice
      Rok vydání2024
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 40-105
      AutorJosef Klempera
      NázevVodní mlýny v Čechách III.
      Rok vydání2001
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnís. 79-80
      AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
      NázevCísařský mlýn
      Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/cisarsky-mlyn-13512609
      Datum citace internetového zdroje08 2025

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Plány - stavební a konstrukční

      Obrazy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Ostatní

      Vytvořeno

      28.9.2012 14:16 uživatelem Helena Špůrová

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 24.10.2017 11:07
      Radomír Roup (Radomír Roup) 4.6.2018 21:19
      REAPERXCX 20.2.2015 23:33
      doxa (Jan Škoda) 13.8.2025 21:47