Žernovy samy nejedí,
a lidem mouku dávají.
(ruské přísloví)

Bayerův mlýn

Bayerův mlýn
17
Kunčičky u Bašky
739 01
Frýdek-Místek
Kunčičky u Bašky
49° 38' 46.4'', 18° 21' 45.8''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu a mele
Zachovalý zděný vodní mlýn bez výraznější architektury na Hodoňovicko - sviadnovském technickém náhonu. Zmiňován poprvé v roce 1580 v souvislosti s urbářem Jiřího z Lohova jako mlýn zdejšího svobodného fojta. Od roku 1933 v majetku rodiny Bayerovy. Stále funkční. Rodina Bayerů zde stále mele.
střed obce
Ostravice
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zmínka o zdejším mlýně pochází z roku 1580, kdy je v urbáři, sepsaném Jiřím z Lohova na frýdeckém zámku, zmiňován v Kunčičkách i mlýn zdejšího svobodného fojta.

od 1581-84 fojtství i mlýn patrně vlastnili Zlí 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1636-asi 1676 Jiřík Zlý, palkovický a kunčický fojt

asi 1676-1681 Jan Zlý, kunčický fojt

1681 prodal Janu Janíkovi

ten později prodal mlýn frýdlantskému fojtu Pittelovi

Poslední kunčický fojt Jan Pavel Pittl (zvaný Pytel), bydlící na č.p. 18, dne 18. prosince 1873 přenechal mlýn své dceři Františce a jejímu manželovi Teodoru Schmidovi a přidělil k tomuto 15 měřic pozemku z poušti a to za čp. 9 ležící od potoka až pode břehy.

Po Teodoru Schmidtovi koupil pak 9. 6. 1890 mlýn a uvedený pozemek mlynář Josef Gřunděl, který již po pěti letech přišel na mizinu a při soudní exekuční dražbě 4. 9. 1895 přechází tento majetek na Roberta Kristena. Tento držel mlýn pouze něco přes půl roku.

Dne 7. 11. 1895 koupil mlýn a pozemky Jindřich Göttlicher. Po pěti letech mlynaření byl Jindřich Göttlicher postižen choromyslností, prohlášen úředním výrokem „co blbý“ dne 24. 3. 1900 zbaven svépravnosti.

Dne 3. 1. 1901 stává se pak majitelem místecký obchodník smíšeným zbožím Antonín Volný, po jeho smrti jeho manželka Apolonie Volná později provdána Dostálová. Po dobu držení mlýna ve vlastnictví Volných byl mlýn v pronájmu mlynáři Josefu Škarudovi. Volný roku 1901 přistavil stáj a komoru.

V roce 1910 koupil mlýn mlynář Papež, který po třech letech přišel do úpadku a byl v roce 1913 vehnán do soudní dražby. Mlýn koupil v dražbě Gabriel Fajkus pocházející ze Soběšovic.  Přikoupil později 8 měřic pozemků naproti čp. 14.

Gabriel Fajkus v roce 1915 obnovil již po léta zaniklou pilu.

Gabriel Fajkus v roce 1919 prodal mlýn bez pozemku 15 měřic k tomuto původně přináležejících mlynáři Josefu Škarudovi.
Josef Škaruda dovedl dobře obchodovat, měl také pilu  v dobrém provozu avšak pro svoji přílišnou rozšafnost prohospodařil a byl nucen mlýn, pilu a pozemek 8 měřic naproti domu čp. 14 ležící v roce 1926 prodat. Přistavil si při mlýně nad chlévem výměnek, ujednal s kupitelem doživotní dodávku něco mouky, mléka, vejce, odpadkové dříví na pálení a piliny co stelivo pod vepře a užívání ½ měřice role.
Mlýn, pilu i 8 měřic pozemku koupili Jan a Marie Švrčkovi, bývalí pasekáři z Rožnova, kteří od prvopočátku s výměnkářem v nezhodách byli. Byli kupem značně zadlužení v sirotčí pokladně a Místecké spořitelně a Škarudovi ještě 30 000 Kč dlužili. Mlynářství a pilařství pokulhávalo, povinnosti výměnkářem na ně uvalené, jednak s dodáváním povinného a jednak placení úroků nebyli sto dochvilně dodržovat, byli často poháněni k soudu a upadávali. Švrček těžce onemocněl a 3.
10. 1930 zemřel. Dluhy rostly.

K dceři Marii přiženil se mlynář Eustach Klapuch, který chtěl stůj co stůj mlýn a pilu do výnosného chodu přivésti, investoval hodně avšak štěstí nebylo na jeho straně a jeho snaha zmařena 16. 9. 1931, kdy hrozným požárem (zasažen bleskem) byl zničen mlýn úplně a vrch výměnku částečně. Tím zůstali na mizině, uchýlili se pod střechu rolníka Naisara a ruina mlýnské budovy stála opuštěná.

V průběhu roku 1932 následovaly pokusy o opravu vyhořelého mlýna a jeho uvedení do provozu. Tuto snahu měl především p. Fuciman, mlynář z Bašky.

Úsilí však nepřineslo očekávaný výsledek a v následujícím roce se již v souvislosti s tímto mlýnem setkáváme se jménem mlynáře Josefa Bayera. Po sňatku s Marií Wagnerovou žije ve Skotnici u Příbora, zde se dovídá o možnosti koupě vyhořelého mlýna. Využívá možnost za přispění mlynářského odborníka Karla Kasana a pomocí bratra své manželky Karla Wagnera je v průběhu jara 1933 celá přestavba mlýna nákladem 156 000 Kč dokončena. Bayer znovuzřídil střední mlýn moderně vybavený k pohonu vodní turbína s výpomocným elektromotorem. Mletí převážně námezdní a z části obchodní, výkon asi 80 q za 24 hod.

Historie rodu Bayerů sahá do Bernatic u Nového Jičína. V obecní kronice je uvedeno, že Jaroslav Bayer kandidoval za tento kraj i do Zemského sněmu v Brně. Do Kunčiček u Bašky se Bayerovi přestěhovali 28. června 1933, jak také ukazuje letopočet ve štítu kunčického mlýna dodnes.
K tomu, že mlýn pana Josefa Bayera již od svých počátků dokázal obstát v konkurenci řady okolních mlýnů rozhodně napomohly dvě skutečnosti – především to bylo zavedení výměnného mletí – za zrní byla okamžitě dodána mouka a oproti jiným mlýnům bylo zde umožněno i mletí pšenice. Do mlýna přijížděli zájemci z Brušperka, Palkovic, Českého Těšína, Skalice, Raškovic a mnohých dalších míst.

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Ve válečných letech II. sv. války dokázal mlynář Bayer přes značné osobní riziko pomoci moukou mnohým občanům, zejména těm, kteří trpěli nouzí. Dodnes, jako památku na své rodiče, mají manželé Bayerovi na stěně svého pokoje zarámované uznání z června 1945, ve kterém se uvádí: „Občané z Kunčiček u Bašky s vděčností uznávají zásluh pana Josefa Bayera, (n. 28. 11. 1899 + 10.9. 1976) mlynáře z Kunčiček u Bašky, za zosobování obyvatelstva v době německé okupace, které přes úředně stanovenou dávkuprodával za normální cenu. Za MNV: Alois Poloch, Klement Kondys, František Carbol, Karel Vichr“.

Při osvobozovacích bojích na jaře 1945 dostal mlýn zásah dělostřeleckým granátem.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

I když první poválečná léta přinesla mlýnu novou prosperitu, zlom nastává na počátku padesátých let, kdy mlynáři stejně jako řada řemeslníků, sedláků, soukromých podnikatelů a mnoha dalších občanů upadají v nemilost vládnoucí garnitury. Pan Bayer je předem upozorněn , že v jeho mlýně bude provedena Statní bezpečnostní kontrola, aby byl připraven. Možná, že toto varování jej uchránilo před vězením či mnohatisícovou pokutou.

V následujících letech po válce je mlýn převeden pod národní správu a v roce 1958 dochází k jeho znárodnění. Majiteli se stávají Slezské mlýny. Naposled se zde mlelo obilí roku 1965 a poslední šrotování pak proběhlo v roce 1976. Pan Bayer st., aby mohl mít důchod, je nucen pracovat téměř do svých 70 let, a to jako dělník ve skladu pekáren.

V restituci získává rodina Bayerů mlýn nazpátek a od roku 1995 opět provozují mlýnskou činnost. 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Gřunděl
  • Gottlicher
  • Klapuš
  • Bayer
  • Pittl
  • Schmid
  • Kristen
  • Volný
  • Škaruda
  • Papež
  • Fajkus
  • Švrček
  • Klapuch
  • Fuciman
  • Zlý
  • Janík
  • Pittel

Historie mlýna také obsahuje:

1581-84 Zlý

1636-asi 1676 Jiřík Zlý

asi 1676-1681 Jan Zlý

1681 Jan Janík

Pittel

Do 1873 – Jiří Pavel Pittl, fojt
1873–1890 – Františka Pittlová (dcera) a Teodor Schmid (manžel)
1890–1895 – Josef Gřunděl
1895 – Robert Kristen
1895–1900 – Jindřich Gottlicher
1901–1910 – Antonín Volný (nájemce Josef Škaruda)
1910–1913 – jistý Papež
1913–1919 – Gabriel Fajkus
1919–1926 – Josef Škaruda (dřívější nájemce)
1926–1930 – Jan Švrček
1930–1931 – Eustach Klapuch (manžel Marie, dcery předešlého)
1931–1932 – Fuciman (mlynář z Bašky)
1933 – Josef Bayer

1939 - Josef Bayer (RR)

1995 Josef Bayer ml.

Richard Bayer

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • vyskladňovací otvor
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • trámový strop
      • existující umělecké složení
      Žádná položka není vyplněna
      Dochovaný
      • výroba elektrické energie
      • jez
      • stavidlo
      • náhon
      • jalový žlab
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      • lednice
      Typturbína Bánki
      StavDochovaný
      Výrobce
      Popis
      Typturbína Bánki
      StavDochovaný
      Výrobce
      Popis
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,39 m3/s, spád 3 m, výkon 10,1 HP (7,47 HP)
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
      • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
      • průchodová
      • válcový
      • dvouskříňový
      • dvojitá
      1
      • šneková
      • kapsový výtah | Počet:
      • pytlový skluz - exteriér | Počet: 1
      • AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 16 (Olomouc), s. 16
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 16 (Olomouc), s. 16
        AutorJiří Tichánek, Jan Štěpánek, Ing. Pavel Šmíra
        NázevVodní mlýny na Frýdecko-Místecku
        Rok vydání2013
        Další upřesněnírkp., s. 313-321

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Ostatní

        Vytvořeno

        14.7.2015 11:35 uživatelem Jan P. Štěpánek

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 17.4.2017 16:40
        Radomír Roup (Radomír Roup) 26.6.2018 16:05
        doxa (Jan Škoda) 25.1.2025 22:10