Vikův mlýn

Ve zmínce z roku 1592, kdy Koprník patřil Markétě Kuplířové ze Sulevic se píše „vohrada pod rybníkem Koprník, jeden osedlý dům u rybníka Nového“.

V Koprníku byla tvrz, na této tvrzi sídlil vladyka Oldřich z Koprníku. Rodina z blíže neznámého důvodu opustila tvrz a vystěhovala se do Krakova v Polsku. A právě roku 1392 byl dědeček hvězdáře Mikoláše Koperníka zapsán do Krakovské městské kroniky a byl potvrzen jako řádný občan z Čech občanem Doubravou, který se tam z Čech přistěhoval již dříve. Tomuto přistěhovalci se narodil syn Mikoláš a ten roku 1462 přesídlil do Toruně. Zde si zařídil pekařství a narodil se mu syn Mikoláš, budoucí významný hvězdář.
Je tedy s největší pravděpodobností možné, že Koprník je původním sídlem Koperníkova rodu.

Zdroj:www.knezmost.cz

1634 vypálen Švédy

1745 Jan Hoka vlastním nákladem mlýn znovu postavil, panství poskytlo potřebné dříví. Po dokončení oceněn na 1.158 kop gr. míš. a Janu Hokovi a jeho manželce prodán do dědičného držení. Byl přitom odečten náklad 1.011 kop za stavbu mlýna a manželé doplatili jen 147 kop (hodnota poskytnutého dříví). K mlýnu na nestálé rybniční vodě přimlýněny vsi Koprník, Chlumín a Bejcina. Ke mlýnu patří pole na 12 strychů vejsevku a zahrádka na 3 strychy. Mlynář platí vrchností činži a náhradu za vykrmení prasat v celkové výši 150 zl. ročně. 

1765 Jan Hoka koupil od vrchnosti kus pole pod mlýnem na dva strychy vejsevku za 80 zl., nájem činí 3 zl.

1789 převzal syn Jan Hoka František za 1500 zl., nájem činí 106 zl. za mlýn a 4 zl. za pole, odvádí 14 1/2 věrtele mlýnského prachu. Zároveň převzal od otce i Mlýnek pod Novým rybníkem.

1809 po smrti Františka Hoka převzal syn Jan s manž. Annou, mlýn ohodnocen na 12.000 zl. (závdavek 4.500 zl., zbytek v ročních splátkách)

1824 směnil oba mlýny v Koprníku s Dominikem Špalkem a jeho ženou Barborou za jejich mlýn na Žehrově čp. 14, patřící pod svijanské panství. Koprnické mlýmy oceněny na 8.000 zl. a mlýn na Žehrově na 6.520 zl. Z pozemků se platí klášterské vrchnosti 40 zl. 4 kr., ze mlýna 66 zl., z malého mlýnku 20 zl., namísto krmení vepřů 40 zl. Na vrchnostenský špýchar odvádí ročně 4 měřice a 1 čtvrtci mlýnského prachu, pro potřeby panství a panské čeledě mele zdarma. Na každé složení nechává vrchnost ročně přivézt 1 sáh dubového dříví, na obkroužení kamenů dostává 2 zl. 30 kr.

Barbora Špalková ale zanedlouho zemřela a Dominik Špalek vyměnil mlýny s Petrem Balatkou za jeho mlýn v Ouhlejově v panství poličanském. Cena koprnických mlýnů domluvena na 6.400 zl., cena mlýna v Ouhlejově na 3.800 zl.

1832 Jan a Anna Vikovi ze mlýna v Lomnici nad Popelkou

1861 dohoda mezi Janem Vikem a správou valdštejnských panství o vyvazení obou mlýnů z majetku panství, po propočtení vzájemných závazků doplácí Jan Vik 400 zl. ve 4 ročních splátkách. Zůstala mu povinnost starat se o jalová stavidla u obou mlýnů a v případě velké vody je pouštět tak, aby voda neškodila okolním pozemkům. Nádržka o výměře 1  jitro a 500  čtver. sáhů přešla do vlastnicytví mlynáře, panství si však z ní může pouštět vodu stavidlem na splávku na mytí ovcí před stříháním, za což platí mlynáři 50 kr. za hodinu.

1869 po smrti Jana Vika dostal mlýn čp. 5  syn František s manž. Annou,když za něj zaplatili 10.250 zl. 

1870 František Vik prodal mlýn Albínovi Košťákovi a jeho manželce Anně za 18.000 zl.

v této době začal velkostatek Mnichovo Hradiště zavlažovat pozemky býv. rybníka Volšáku, do potoka se dalo hrazení, čímž se zvedla hladina  pod koprnickým mlýnem a tudíž klesal jeho výkon

1877 poslední mlynáři Košťákovi, mlýn vyhořel, ukončeno mletí

1890 Josef Šíp, rolník a drvoštěp

Mlýn okolo r. 1915 vyhořel.