Uživatel

Hledat

| Sign up

Před sviněmi mlynáře a dcerami hostinského
se člověk musí mít na pozoru.
(německé přísloví)

Mrvíkův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Mrvíkův mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Náměstí Mikoláše Alše

Lokalita (vesnice, město)

Mirotice

PSČ

398 01

Okres

Písek

Katastrální území

Mirotice

GPS

49° 25' 52.2'', 14° 2' 11.9''

Mapová značka

Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu a mele

Stručný popis

Prostřední a nejstarší z trojice mirotických mlýnů, doložený již ve středověku. V roce 1811 zde vypukl požár, jemuž padla za oběť severní polovina náměstí.
Po roce 1989 navrácen v restituci, modernizován a uveden do provozu. V roce 2000 došlo k protržení jezu, silně poškozen při povodni 2002, následně ale opraven a nadále provozován pod hlavičkou společnosti Mlýn Mirotice spol. s r.o. se sídlem v Sedlčanech (odpovědný vedoucí ing. Jan Pejša).
Mlýn situován přímo v sousedství jezu, tudíž nepotřebuje náhon.

Poloha vůči obci

70 m pod náměstím.

Vodní tok

Lomnice

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

V roce 1811 zde vypukl požár, který strávil severní polovinu náměstí.

1836 Jan Říha a Veronika Vohrysková

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1864-1874 Václav Říha, syn Jana, a Marie Sochovská, dcera Josefa Sochovského

První republika (1919–1938)

1930: majitel Karel Mrvík

1936: Karel Mrvík, starosta Společenstva mlynářů v Mirovicích

Vývoj po roce 1989

2000 Protržen jez.

2002 zaplaven při povodni následkem protržení metelských rybníků.

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Mrvík
Říha

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1836 Jan Říha

1864-1874 Václav Říha

1930-1939 - Karel Mrvík (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

městský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům samostatné budovy

Stavební etapy

předbělohorské období do roku 1620
klasicismus do roku 1850

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Nejstarší z mirotických mlýnů - Prostřední, je doložený již ve středověku. Počátekem 19. století byl mlýn zasažen požárem. Na konci 20. století byl mlýn zmodernizován.

Historické stavební prvky – exteriér