Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V místě, které se nazývá " V dolíčku", někdy také " V hnízdečku", stával mlýn Jirmanův /Spáleniště č. 16./
První písemný záznam je o něm z r. 1869, kdy jej koupil mlynář Václav Jirman. Ke mlýnu však vedla příkrá a neschůdná cesta, takže příjezd byl pro vozy až nebezpečný. Mlynář Jirman žádal obec Kamenici, aby mu prodala kousek obecního pozemku pro vybudování nové příjezdové cesty. Obec však jeho žádost zamítla. Jirman rozhořčeně požádal o propuštění ze svazku obce a o připojení k obci Spáleniště, což se také stalo.
Přesto však mlýn příliš neprosperoval. Dne 17. května 1896 mlýn vyhořel. Jeho spáleniště koupil od mlynáře Jirmana Josef Remeš ze Žákovce čp. 2. Ten ho ovšem neopravil a 20. ledna 1902 ho prodal za 365 zlatých Františku Šrytrovi z Rovenských Šedivin. František Šrytr postavil na místě mlýna tkalcovnu, v níž začal tkalcovat v říjnu 1902 na šesti (později 13) stavech.
K květnu 1915 narukoval do války a v r. 1916 také padl. V tkalcování pokračovala jeho manželka Božena se svým druhým manželem Josefem Hejzlarem.
Jakmile dospěl nejstarší syn Františka Šrytra Jiří, převzal tkalcovnu on.
První republika (1919–1938)
V roce 1945 vyměnil Jiří Šrytr vodní kolo za Francisovu turbínu.
Tkalcovna přestala pracovat v polovině 60. let minulého století.
V současné době je objekt využíván k bydlení.
V roce 1998 se Orlickými horami prohnala ničivá povodeň, která závažným způsobem postihla také údolí Zlatého potoka.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Jirman
Historie mlýna také obsahuje:
1869-1896 Václav Jirman
1896-1902 Josef Remeš
1902-1916 František Šrytr
1916- Josef Hejzlar
1930-1945 Jiří Šrytr
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: