Dva tvrdé mlýnské kameny nemohou mlít společně.
(německé přísloví)

Horáčkův mlýn

Horáčkův mlýn
1
Horní Nová Ves
507 81
Jičín
Horní Nová Ves
50° 26' 27.3'', 15° 33' 49.8''
Mlýniště bez mlýna
Horáčkův mlýn na potoce Heřmanka vyhořel v r. 1873 a už nebyl obnoven.
V poli JV od Lán na potoce Heřmanka
Heřmanka
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Asi 200 m pod obcí Lány v místě pod původním brodem, kde se Heřmanka prudce stáčí doprava, byla rozlohou nevelká vodní plocha rybníka a pod ním stál mlýn zvaný Horáček. Odkdy zde stál, není záznamů, ale mohlo to být ke konci 17. století. Na mapě I. vojenského mapování v r. 1764 jsou vyznačeny dva rybníky. Na mapě II. vojenského mapování 1836-52 jsou již zakresleny oba mlýny na Heřmance, Horáčkův i níže položený Podhrázský.

Na císařských otiscích je vyznačen rybník s jeho přítokem a původní koryto řeky, obtékající stavení mlýna. Kolem mlýna vedla polní cesta směrem k Horní Nové Vsi. 

Mlýn byl tehdy prvním stavením obce Lány a měl popisné číslo 1. Po něm jej dostala nově postavená jednotřídní škola v Lánech.

Mezi prvními mlynáři byl Jan Škutina / podle tereziánského katastru v r. 1700 a ještě v r. 1717/. Ke mlýnu v té době patřila také louka, 5 rolí obdělaných a 1 a 1/2 pustých.

Zhruba o 100 let později mlynář Dawid Hrach vlastnil ještě louku a zahradu.

V r. 1819 je uveden mlynář František Richter a po něm r. 1823 František Jakoubě.

V r. 1834 mlynář Antonín Kopal.

Po něm tu patrně působil Horáček.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V 50. letech 19. století tu byl Antonín Lauer a s ním je tu veden i mládek Franz Klapka. 

R. 1866 je uváděn František Richtera.

Mlýn Horáček vyhořel někdy po roce 1866 a nebyl již obnoven /Klempera uvádí rok 1873/.

Pozemky v místě mlýna jsou dnes v katastru Prostřední Nová Ves.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Dodnes v korytě řeky najdeme pískovcové kameny, které mohou pocházet ze stavby původního mlýna. 

Vodní spád byl v tomto místě malý a vodní dílo bylo pravděpodobně na spodní vodu. 

Po nevelkém rybníku zbyl dobře patrný obrys jeho dna.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Horáček
  • Kopal
  • Richter
  • Jakoubě

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        roubená
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
              Žádná položka není vyplněna
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorKlempera, Josef
              NázevVodní mlýny v Čechách VI
              Rok vydání2003
              Místo vydáníNakladatelství Libri Praha
              Další upřesněníkniha str. 112
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorKlempera, Josef
              NázevVodní mlýny v Čechách VI
              Rok vydání2003
              Místo vydáníNakladatelství Libri Praha
              Další upřesněníkniha str. 112
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorHrnčíř, Vlastimil
              NázevHeřmanka-potok nebo říčka?
              Rok vydání2012
              Místo vydáníLázně Bělohrad
              Další upřesněníčlánek Bělohradské listy 4/2012
              Odkazlazne-belohrad.cz/soubory/tinymce/pdf/bl2012/belohrad_04.pdf
              Datum citace internetového zdroje2.7.2016

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Vytvořeno

              2.7.2016 19:19 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 11.3.2023 13:17