Alois Sassmann: Kořeny 2, Vydaly: Karmášek; Český rozhlas České Budějovice; Archivum Trebonensk; nedatováno
Strana 98-99:
O těchobuzských mlýnech a mlynářích
Mlýn čp. 35 – Bartošovský(???)
Byl to původně vrchnostenský mlýn, prodaný roku 1782 majitelem panství Ignácem Adlerem mlynáři Janu Skřivánkovi. Před Skřivánkem byl nájemcem mlýna špatně hospodařící Matěj Dvořáček. Mlynář Skřivánek platil roční nájem 190 zlatých a musel odevzdávat 11 strychů žita a měl 3 dny potažní roboty v týdnu. Do panské flusárny musel odevzdávat 4 strychy popela. Mlýn neprospíval, a tak byl jako zadlužený roku 1812 odhadnut na 1334 zlatých pro vdovu Kateřinu Skřivánkovou. Mlýn pak vedl její syn Vojtěch Skřivánek.
Roku 1821 vyměnil Vojtěch Skřivánek mlýn za svobodnickou usedlost Josefa Alberovského, královského svobodníka z Velkého Ježova čp.20. Alberovský mlýn zvelebil, neboť když vdával dceru na tento mlýn, dal jí věno 500 zlatých. Jeho zetěm a novým mlynářem se stal Václav Hlaváček. Roku 1842 byl mlýn i s pozemky oceněn na 4208 zlatých. Například mlýnské kameny byly oceněny na 2 zlaté, mlýnské kolo „palečné“ na 25 zlatých, mlýnské kolo vodní rovněž na 25 zlatých apod. Roku 1849 vedla spor bývalá vrchnost s manžely Hlaváčkovými o nezaplacení dlužné částky. Mlýn, který stával pod rybníkem Loudalem (???), později zpustl a dnes po něm není ani stopy.
(K dějinám mlýnů použit rukopis, uložený na OÚ Těchobuz a výpisky Rudolfa Kryla)
Pamětní kniha obecní obce Velký Ježov
https://digi.ceskearchivy.cz/Kroniky-SOkA-Tabor-Kroniky-obecni-V-Velky-Jezov
Str. 26 Pozemková reforma (1919-1923) - Zmínka o „Šustově“ mlýně
...Maloježovští dostali příděl půdy z bývalého „Šustova mlýna“, který páni asi v létech 1890 koupili, budovy zrušili a pozemky přivtělili k svému panství. V době parcelace stály již jen holé zdi a kde kdysi stával „Šustův mlýn“, jest nyní pěkná louka, první parcel pod hrází po které vede cesta z Velkého Ježova do Pojbuk... Z Malého Ježova dostali půdu... Vaněk Frant. 5 měr pole, 1 míru louky (bývalý rybník u Šustova mlýna)...
