Po bitvě na Bílé hoře musel Bohuchval Berka uprchnout ze země, konfiskovaný majetek 1622 výhodně koupil Albrecht z Valdštejna.
1628 zpráva o stavu panství Bělského a Kuřivodského - mlýn o 3 vodních kolech a jedné stoupě, odvádí ročně 127 korců a 2 věrtele žita a 7 korců a 2 věrtele vejmelné pšenice, povinen vykrmit ročně 6 vepřů.
1633-1634 mlynář Jan Kašpar
1667 ve sporu o mlynářskou jednoruční sekeru uveden tovaryš Vít Procházka
1678 Arnošt Josef z Valdštejna
před 1711 Jan Jiří Kirpal, v tomto roce odchází na Humrovský mlýn, který mu byl emfyteuticky odprodán
1723 Marie Markéta z Valdštejna prodává mlýn do dědičného držení mlynáři Bedřichu Kirpalovi, otci zámeckého purkrabí, za 343 kop gr. míš. (100 kop složil hotově, zbytek bude splácet po 6 kopách ročně). Ze mlýna bude platit vrchnosti roční úrok 140 zl. a náhradu za vykrmení 1 vepře 5 zl. rýn. K mlýnu byli přikázáni všichni poddaní z Horní Rokyté (vzdálené po cestě přes les 11 km!), za semletí, šrotování nebo opichování 1 strychu obilí budou platit 1 čtvrtci obilí. Pro vrchnost a služebnictvo mele zdarma, za vykroužení kamenů dostává 1 zl.30 kr. za běhoun a 45 kr. za ležák, vrchno4st se stará o opravy a čištění náhonu, na opravy mlýna má mlynář nárok na klády v síle zdi a na opravy nádobí a nářadí jednu fůru bukového dřeva ročně na každé složení.
1725 Bedřich Kirpal přešel na Pilský mlýn, Marie Markéta prodala Podzámecký mlýn Kryštofu Hybnerovi za 385 kop gr.míš., hotově splatil 128 kop, ročně bude splácet 6 kop do vrchnostenského důchodu a 3 kopy Bedřichu Kirpalovi. \roční činže zůstává na 140 zl. ve čtvrtletních splátkách
1730 pro nemohoucnost otce přebírá s povolením vrchnosti syn Antonín Hybner, navíc pověřen funkcí vodáka, aby dohlížel by do zámecké kašny šel dostaek vody a voda nikudy neunikala, za což mu bude z roční činže sraženo 15 zl. a na mazadla bude dostávat 3 zl. 30 kr. ročně. Pro rodiče zajistí výměnek v hoření světnici. Ve smlouvě se dále výslovně připomíná, že nový mlynář se má vyvarovat veškerého pohoršlivého křiku a povyku ve mlýně (což patrně vychází z předchozí reálné zkušenosti s mladým mlynářem).
1735 Antonín Hybner prodal mlýn Václavu Bínovi za 685 kop, 42 grošů a 6 denárů, které Václkav Bína ihned složil.
1743 Václav Bína prodal za stejnou cenu mlýn Václavu Rieglovi a odešel na mlýn v Trenčíně
1746 Václav Riegl a František Rott s manželkou Monikou roz. Buntzmanovou ze Zourovského mlýna pod Křídou si své mlýny vyměnili. Podzámecký mlýn oceněn na 685 kop gr. míš., Zourovský mlýn s pilou na na 589 kop, František Rott tak má doplácet 96 kop. Vzájemné závazky mlynáře a vrchnosti zůstávají beze změny, nově přimlýněno Podolí (dnes součást Bělé).
1753 dceru mlynáře Františka Rotta Moniku (po matce) si vzal František Herfert (1729-1774) a od tchána mlýn za 1000 kop odkoupil. Monika však po několika letech zemřela a František Herfert se znovu oženil s Annou Tiftrunkovou z Bělé.
1774 František Herfert zemřel, mlýn nadále vede vdova Anna
1775 Anna se provdala za Františka Wágnera, který mlýn koupil za 1.000 kop gr. míš., tedy 1.166 zl. 40 kr. Smlouva uzavřena na 20 let, poté měl mlýn převzít nejstarší syn Františka Herferta František Herfert ml.
1785 František Herfert dospěl, chtěl převzít mlýn, bylo tudíž dohodnuto, že nastávající manželka Františka Herferta Kateřina Tiftrunková přenechá Františku Vágnerovi svůj dům po otci, bělském měšťanovi Vítu Tiftrunkovi a FRantišek Vágner pžedčasně postoupí mlkýn jejímu manželovi. František Herfert bylpovinen splatit 1.000 kop (400 zl. dluh vrchnosti a zbytek tvořily podíly pro matku, sourozence a nevěstu).
Ze mlýna nadále ročně odvádí vrchnosti 145 zl. činže vč. náhrady za vykrmení prasat. Přimlýněna zůstává Horní Rokytá a Podolí.