Dobrá mouka, dobrý chléb.
(německé přísloví)

Dolní mlýn v Huti

Dolní mlýn v Huti
20, 9
Huť
468 26
Jablonec nad Nisou
Huť
50° 41' 36.2'', 15° 14' 23.8''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn čp. 20 zv. Dolní,na pravém břehu potoka Žernovníka, byl postaven kolem r. 1700.K mlýnu náležela také pila. V r. 1793 byl mlynářem Ant. Fischerem mlýn úplně přestavěn naproti na levý břeh potoka pod stejným čp. 20. Později při mlýně pracovala i pekárna. Poslední majitel mlýna byl v r. 1945 odsunut a mlýn byl v 50. letech vyplundrován a opuštěn a na přelomu 50. a 60. let stržen. O několik metrů výše na severozápad dnes stojí budova Hasičského sportovního areálu čp. 130.
Za budovou Hasičského sportovního areálu
Žernovník
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V roce 1700 byl pod Velkým rybníkem na pravém břehu potoka Žernovníka postaven tzv. Dolní mlýn. Po r. 1770 měl čp. 20. Nejstarším jeho vlastníkem byl mlynář Jan Bergmann s manž. Annou Marií (+1751 jako vdova u syna Jana v čp. 9).

V r. 1722 je na mlýně již uváděn mlynář Jan Kryštof Kittel z Kokonína /nar.1700/s  manž. Annou Marií roz. Jäkelovou (+1730).  Ten v r. 1730 mlýn prodal Janu Karlu Seidelovi (manž. Eleonora roz. Elgerová).

Karel Seidel prodal dále svůj mlýn 3.3. 1753 za 892 zlatých 30 krejcarů rýnských Kristiánu Hilpertovi /1712 - 1776/. V tomto zápisu se také prvně hovoří o pile, která k mlýnu náležela.

Kristián Hilpert  (+1776) s manž. Annou Rosinou tu mlynařil 20 let a roku 1773 svůj mlýn a pilu prodal za 800 zlatých Gottfriedu Ulbrichovi z Maršovic/1725-1797/, manž. Gertruda, roz. Kittelová z Kokonína z mlynářského rodu. Pro Ulbricha pracovali synové Kamila Hilperta Kristián a František.

Dne 8.listopadu 1786 prodal Ulbrich mlýn o jednom složení s příslušenstvím, vlastní vodou / Velkým rybníkem/ a s pilou za 1425 zlatých   Antonínu Fischerovi / 1759-1834/,  mlynáři ze Smržovky čp. 11. Mlýn vedl Antonínův švagr, mlynář František Preissler /1759-1839/ až do roku 1792. Od toho roku byli totiž Preisslerovi majiteli Horního mlýna v Huti čp. 19.

Antonín Fischer se tehdy rozhodl k úplné přestavbě Dolního mlýna na jiné místo. Roku 1793 koupil od Bergmanových  dědiců parcelu domku čp.9 s pozemkem na levé straně potoka Žernovníka. Zároveň koupil ještě další pozemky pro vyhloubení nového mlýnského náhonu 1 sáh širokého a 48 sáhů dlouhého. Po dostavění mlýna roku 1794 byl Velký rybník vypuštěn a zasypán. Na novou mlýnskou budovu bylo přeneseno číslo popisné 20. A tak od roku 1793 je mlýn na levé straně potoka.

Antonín Fischer provozoval mlýn o jednom složení a pilu do roku 1816, kdy jej prodal  se vším dalším majetkem svému synovi, též Antonínu Fischerovi, za 4000 zlatých. Antonín Fischer mladší /1796-1836/ se vyučil mlynářem u otce  a v r. 1813 se oženil s Josefou (1791-1844), dc. Františka Bernta, koželuha v Huti  čp. 10.

Vdova Josefa Fischerová se znovu provdala za Františka Šourka, šenkýře v Zásadě  

1844 po smrti otce i matky připadl mlýn dosud svobodnému synovi Josefu Fischerovi / nar.1814/.

V r. 1846 se uvádí na mlýně pachtýř Jan Karel Anders, evangelík z Nové Vsi v pruském Slezsku se ženou z Vratislavic u Liberce.

30. března 1847 prodal Josef Fischer mlýn čp.20 svým příbuzným - hajnému Hubertovi Praschingerovi z Huti čp. 3 a jeho manželce Josefě, dceři mlynáře Antonína Fischera ml. Po svém prastrýci c.k. majorovi Ignáci Berntovi zdědila statek čp. 3, domky čp.  51 a 3a a 7  ha pozemků. 

V r. 1848 je Hubert Praschinger jmenován v matrikách jako mlynář v Huti čp.20 /ale byl hajný a sám nikdy nemlynařil/. U Praschingera mlynařil v letech 1847-53 Anastázius Feix, předtím mlynář v Mlýnici /Mühlscheibe/ u Liberce. V roce 1853 musel být mlýn pro dluhy, způsobené Praschingerem, prodán. 

Mlýn poté koupil František Chvalina, mlynář z Bozkova čp. 2, ale ji v březnu 1859 je na mlýně nový majitel. Je jím Augustin Zimmermann /1814-1872/, vnuk zdejšího mlynáře Antonína Fischera. Po Augustinově smrti vládla vdova Helena mlýnu  ještě do r. 1875, kdy jej prodala vyučenému pekaři Františkovi Juppe a jeho manželce Kláře, dceři Josefa Preisslera, stavitele mlýnů z Rychnova u Jablonce nad Nisou. Při mlýně pracovala pekárna.

V r. 1900 se stal majitelem František Juppe mladší /1875-1909/, napůl se svou matkou Klárou  (+1905). Po její smrti se stal jediným vlastníkem. 1909 mlýn po něm převzala jeho druhá žena Albína. 

1930 Albína Juppeová, malování perel

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Po roce 1945 došlo k odsunu německého obyvatelstva z tzv. Sudet a hospodářství připadlo státu. Z nově příchozích však jen málokdo uměl opravdově hospodařit na opuštěných usedlostech, a i těm vzal naději rok 1948.

Dolní mlýn byl v padesátých letech 20. století vyplundrován a opuštěn a na přelomu 50. a 60. let stržen.

Dnes po mlýnu a náhonu není ani památka.

Několik metrů od bývalého mlýna na severozápad stojí nová budova Hasičského sportovního areálu a její okolí slouží sportovním a tréninkovým účelům.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Bergmann
  • Kittel
  • Seidel
  • Hilpert
  • Ulbrich
  • Fischer
  • Preissler
  • Anders
  • Feix
  • Zimmermann
  • Juppe

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        \n

        Přestavba na druhý břeh potoka v r. 1794.

            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pila
            • pekárna
            • jiné
            Při mlýně byla od 1753 pila a
            1875 pekárna
            1930 malování perel
            • náhon
            • rybník
            Nad mlýnem Velký rybník (Grosser Teich)
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,0788 m3/s, spád 7,55 m, výkon 5,15 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,0788 m3/s, spád 7,55 m, výkon 5,15 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorKlempera, Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách VII
            Rok vydání2003
            Místo vydánínakladatelství Libri Praha
            Další upřesněníkniha str. 62-66
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorKlempera, Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách VII
            Rok vydání2003
            Místo vydánínakladatelství Libri Praha
            Další upřesněníkniha str. 62-66
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 09 (Liberec), s. 27

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Vytvořeno

            4.9.2016 22:26 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 13.9.2016 20:50
            doxa (Jan Škoda) 24.8.2024 23:52