9.10.1862 vyšehradská kapitula zřídila nový rybník u Průhonic a naopak zrušila Dobřejovický rybník. Proti tomu však 28.10.1862 protestovali pobřežní mlynáři na Botiči. "Mlynářská činnost jejich byla tímto nemilosrdným skutkem naprosto zmařena, neboť mlýny, které dříve majitelům dostatečnou výživu poskytovaly, ani při šetrnosti a pracovitosti ku skromné zámožnosti nepomáhaly, staly se pouhými baráky a utrpěly značnou ztrátu na ceně." Podpepsali mlynáři František Počta z Průhonic čp. 30, František Habětín z Průhonic čp. 34 a Josef Koníček z Újezda u Průhonic.
8.11.1862 kapitula žádost zamítla se zdůvodněním, že "kapitulní mlýn na Botiči napájí se téměř pouze blízkými dolejšími prameny a vodoteky a ze zamýšleného rybníka sotva nabude většího přítoku vody, vystavěním zmíněného rybníka získají jen hoření mlýny a držitelé pobřežních luk a zahrad zelinářských".
6.11.1863 se vyšehradská kapitula rozhodla vyřešit celý spor jednou provždy a vyplatit společenstvu mlynářů přísěvek 550 zlatých v souvislosti s vystavěním rybníka v Průhonicích (rozhodnutí bylo předáno mlynáři Františku Habětínovi z Průhonic čp. 34).
10. dubna 1864 protokol o budování rybníku Bořína za přispění všech mlynářů na Botiči, v Průhonicích čp. 30 uveden jako majitel František Počta
1885 mlýn vykoupil nový majitel panství Arnošt Emanuel Sylva-Tarouca ku zřízení elektrárny pro osvětlení zámku. Nainstalována zde turbína s generátorem a jako záložní zdroj pro případ nedostatku vody parní stroj. Obsluhujícím byl strojník Steinbach.
1912 mlýn zvýšen o patro, zřízeny zde byty pro služebnictvo a strojníka.
