Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
První záznam o prodeji mlýna pochází z 21. srpna 1760, kdy ho od Františka Václava hraběte z Vrtby koupil mlynář Josef Kratochvíle a cenu usmlouval dost nízko - za 100 kop míšeňských - protože " voda na mlýn byla nejistá". Mlýn měl tehdy jedno složení. Roční činže vrchnosti činila 15 stříbrných ve dvou splátkách - při sv. Janě a o Vánocích - a ještě 6 dní roboty žencem při panském dvoře.
Když mlynář Kratochvíle zemřel, převzal 3. listopadu 1791 mlýn jeho syn Jakub Kratochvíle za 300 zlatých. Ten tu pak hospodařil až do své smrti, tedy do 13. února 1824, kdy mlýn převzal jeho syn František Kratochvíle.
1835 - František Kratochvíl, mlynář, evangelík (SOA Praha, Soběhry-ev 05, sn. 113) (mGh)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Kratochvíle mlýn dne 25. ledna 1855 prodal Janu Pěnkavovi. Nový mlynář si pravděpodobně nevedl na mlýně příliš dobře, neboť mlýn mu byl vydražen v roce 1888 (odhad. cena 4826 zl. - RR) a získal jej František Fridrich.
V roce 1892 však mlýn na Pilatce již vlastnil Václav Svoboda. Ten tu zřejmě zemřel, neboť od roku 1904 se jako majitelka uvádí Josefa Svobodová.
Od 11. července 1904 však na mlýně Pilatka hospodařil již Jan Němeček.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Na leteckém snímkování z roku 1953 je mlýn ještě zachován.
Podle záznamů Hasičského záchranného sboru v Dlouhých polích mlýn na Pilatce v roce 1973 shořel (obytná budova, mlýnice byla již zřícená). Také podle údajů na www.zanikleobce.cz mlýn na Pilatce zcela zanikl. Dnešní orientace v lokalitě je možná podle domku čp. 12, který se dochoval /jižně od bývalého mlýna/.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Kratochvíle
- Pěnkava
- Fridrich
- Svoboda
- Němeček
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Mlýn vyhořet nemohl. Ten byl už v době požáru kamenná ruina, jako je dnes. Vyhořela ta obytná chalupa nad mlýnem. Bydlela tam bláznivá ženská. Majitel nemovitosti ji tam nechával žít. Křičela a plakala, když měla jít do ústavu. Žila tam jak zvíře. Přízemní okno měla ucpané balíkem slámy. A když kolem mlýna vypalovala trávu, balík chytil a zapálil celou chalupu. Ta ženská denně chodila na hřbitov do Benešova za svým mrtvým manželem. Po požáru ji odvezli do ústavu. Z toho utekla a vrátila se ještě k doutnajícím troskám. Pak ji odvezli a už nikdy se nevrátila. Její syn se jmenoval ing.Tyrpák a zavraždil manželku. V okolí mlýna se schovával před kriminálkou. Nakonec ho chytli a on ve vězeni spáchal sebevraždu.....
Pilatka a bývalý mlýn je opravdu povídání na celý večer. A myslím, že současný majitel se jmenuje Karel Valenta. (Aleš)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
