Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1777 prodal Žďárský klášter Václavu Tálskému
syn Josef Tálský
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1905 zakoupil Karel Hladík s manželkou Anežkou
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
1922 Karel Hladík založil Družstvo pro využití Velkého Dářka, s cílem Velké Dářko odkoupit a vystavět zde přehradu. Žďárský velkostatek však Dářko odprodat odmítl, přehrada byla 1925 schválena ministerstvem, za Protektorátu byly vyhotoveny plány, po rioce 1948 však bylo od projektu upuštěno.
1930 Karel Hladík
1931 mlýn opět vyhořel i s velkými zásobami dřeva
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
1939 mlýn převzal syn Karel Hladík s manželkou Annou. Byl starostou Sokola a v Polničce zakládal Národně socialistickou starnu. Za války podporoval partyzány a mlel načerno. Jelikož však byl téměř slepý, nebyl zatčen Gestapem.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
1952 Karel Hladík z politických důvodů zatčen a v listopadu odsouzen k 15 letům vězení. Jeho polovina mlýna zabavena a předána do užívání MNV, JZD zde šrotovalo.
1956 Karel Hladík pro špatný zdravotní stav propuštěn na amnestii, avšak zůstává pod dozorem.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1777 Václav Tálský
Josef Tálský
1905-1939 Karel Hladík
1939-1952 Karel Haldík ml.
Zobrazit více
V mlýně byla pro pohon používána Francisova turbína, která roztáčela transmisi umístěná v suterénu mlýna. Voda na turbínu protékala přes betonové vantroky, kde jsme se koupali (takový bazén, kde jsem se naučil i plavat). Pokud bylo málo vody, tak pohon obstarával elektromotor. Pan Hladík (úplně slepý) chodil po mlýně, že by nikdo nepoznal. že je slepý. Sám chodil nahodit plochý řemen na kolo na transmisi, aby mohl skladník (Jan Peterka, bývalý legionář z Ruska) sešrotovat pro JZD, ale i občany Polničky obilí (za tři koruny pytel - papírové tříkoruny házel do zásuvky u stolu). Velice rád jsem poslouchal vyprávění těchto dvou pánů. Když šel pan Hladík na besedu, zabouchal slepeckou holí na poklop a pan Peterka otevřel poklop na schodech a tak mohl přijít z bytu do mlýnice. V šedesátých letech ve mlýně JZD skladovalo obilí, které jsem chodil hrozně rád (jsem ročník 1955) přehazovat dřevěnou lopatou obilí, aby dobře uschlo. To jen moje vzpomínky na mládí ve mlýně. (Libor Ptáček)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
