Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V Sušici byl Malý mlýn čp. 2/II, nazývaný také Malomlýnský. Roku 1707 se tu uvádí jako majitel tehdy vyhořelého mlýna koželuh Jiřík Rytíř. Této rodině, jejíž jméno se později psalo Rittrova, mlýn patřil i v 19. století, konkrétně do roku 1862 tu hospodařil Josef Rittr.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Od Rittrových dědiců koupil Malý mlýn v roce 1904 Josef Vlach.
Později se objekt dostal do dražby, kde jej získal Josef Theimera ze Žichovic. Ten mlýn prodal Jakubovi Holubovi z Kouta. Za něho mlýn vyhořel.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Roku 1915 koupila od Jakuba Holuba spáleniště sušická obec.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Obec pak mlýn, respektive zbytky, prodala v roce 1919 Vilému Blažkovi. O dva roky později jej koupil Josef Krejčí a na mlýnském spáleništi postavil nový dům s elektrotechnickou dílnou a mlýnem o jednom složení.
1930 Bohuslav Valucha, mlýn a šindelka
Ve Sborníku Sušicka, který vyšel roku 1938, již Malý mlýn není uveden.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V současnosti je budova bývalého mlýna vedena v katastru nemovitostí jako objekt k bydlení.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1707 byl majitelem mlýna koželuh Jiřík Rytíř, po něm této Rittrově rodině patřil mlýn až do r. 1862, kdy tu hospodařil Josef Rittr.
od 1904 Josef Vlach
Josef Theimera
Jakub Holub z Kouta
Obec Sušice
od r.1919 Vilém Blažek
od 1921 Josef Krejčí
1930 Bohuslav Valucha
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
