To je jiné zrno, řekl mlynář, protože kousl do myšího bobku.
(německé přísloví)

Keslův, Lonkův mlýn

Keslův, Lonkův mlýn
34
Čižice
332 09
Plzeň-jih
Čižice
49° 38' 48.0'', 13° 23' 45.7''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Původně na tomto místě stál před mnoha sty lety mlýn dřevěný, který byl zničen přírodní katastrofou. Na jeho místě byl v r. 1864 postaven mlýn zděný se třemi českými složeními. R. 1888 byl mlýn vylepšen, další změna byla provedena v r. 1901 a 1911. Po 1. svět. válce mlýn zvýšen a postavena turbína. Na poč. 50. let dvacátého stol. byl mlýn zestátněn a po restituci přestavěn k obyt. účelům. Od r. 2009 je tu MVE.
Na jihu obce poblíž mostu
Úhlava
nepřístupný

Obecná historie:

Při soutoku řeky Úhlavy a Čižického potoka stával dřevěný mlýn, v letech 1855–1862 dokončil Václav Lonek na náhonu od nového jezu na Úhlavě mlýn zděný, se třemi českými složeními. V roce 1867 koupila areál rodina Keslova. Josef Kesl (†1902) dal v roce 1888 mlýnské zařízení modernizovat, jeho syn Antonín (1873–1938) roku 1901 přestavěl mlýn na válcový. Instaloval nové vodní kolo typu Zuppinger a roku 1911 provoz elektrifikoval. V letech 1918–1921 byl překopán a zaklenut náhon, následovala instalace Francisovy turbíny o výkonu 70 HP a zprovoznění mlýnské elektrárny. Současně dostala mlýnice, zvýšená o jedno patro, nové mlýnské zařízení od pardubické firmy Josefa Prokopa synové. Keslův mlýn s elektrárnou byl v roce 1946 znárodněn podle vyhlášky o znárodnění podniků průmyslu energetického. Sloužil svému účelu až do sedmdesátých let a poté pracovala jen elektrárna, nebyl obnoven ani po restituci. Dnešní majitel jej užívá k bydlení, rekonstrukce podle projektu plzeňské architektonické kanceláře Mastný z roku 2003 zachovala secesní fasádu s drobným ornamentem i segmentové štíty s mlynářským znakem.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Na místě dnešního mlýna čp. 34 v Čižicích stával vodní mlýn dřevěný, jehož doba vzniku není známá. Stál na Čižickém potoku, u jeho ústí do řeky Úhlavy.  Měl mlýnské kolo na svrchní vodu a podle zbytků stavení i podle vykopávek se dá určit, že měl dvě složení s pytlíkovým odséváním. Nebyl to velký mlýn, ale na semletí obilí lidem z okolních vesnic stačil. Původně dřevěný mlýn byl zničem přírodní katastrofou. Později, při kopání strouhy vývodu vody ze sklepa nového zděného mlýna byl v hloubce 2,5 metru nalezen spodní mlýnský kámen, zbytky dubových trámů a zrezivělá tesařská sekyrka - dávné pozůstatky původního mlýna. Nalezený starý mlýnský kámen nebyl z pískovce, byl to slepenec tvrdé lávy a křemene, který byl na mletí lepší, než pískovec. To dokazuje, jak důmyslný byl již před staletími první čižinský mlynář a kolik mouky musel umlít, že byl nalezený lávový kámen tak uhlazený. 

Asi v roce 1855 koupil od obce místo, kde stával původní mlýn, jakýsi sekerník, jehož jméno se nedochovalo. Ten začal stavět zděný mlýn, ale nedostavěl, protože se rád napil. Brzy mu došly peníze, staveniště prodal obci zpět a odstěhoval se.

V roce 1862 koupil staveniště sekerník a mlynář Václav Lonek ze severních Čech. Ten postavil do dvou let zděný a důkladný mlýn na spodní vodu s koly hřebenáči a třemi českými složeními. Aby získal přívod vody, přehradil řeku Úhlavu jezem a prokopal náhon i zpětnou odpadní strouhu. Přikoupil ještě 30 strychů pozemků a vystavěl stodolu a chlévy. V roce 1867 však zdědil přádelnu u České Lípy a mlýn prodal Josefu Keslovi a jeho manželce Kateřině, rozené Brejchové z Nebylova za 14 000 zlatých . V roce 1888 mlynář Kesl mlýn vylepšil, postavil pár francouzských kamenů, hranolový vysévač a savku zvanou amerikánka. Mlynář Kesl měl devět dětí. Syn Antonín po zkušenostech získaných při vyučení ve mlýnech v Kozolupech, ve Strakonicích, v Sudoměři i v Praze v Šítkových mlýnech převzal s manželkou Annou, rozenou Kokoškovou z Hájů, rodný mlýn v Čižicích. 

Roku 1901 mlýn přestavěl a postavil tři válcové stolice: šrotovku, žitnou a porculánku, jež pocházela ze zrušeného Čertova mlýna u Dolan. Josef Kesl byl sice tehdy už na výminku, ale stále vedl polní hospodářství. Zemřel v roce 1902. A Antonín Kesl, i když se zadlužil, vše překonal a dále rozšířil mlýn i hospodářství. Aby byl pohon mlýna silnější a výkon větší, postavil v té době novinku - dva metry široké vodní kolo systému Zupinger za 8000 K. Mlýnské stroje postupně doplňoval.

V roce 1911 Antonín Kesl dále vylepšil zařízení, elektrické světlo, vodovod a další příslušenství. Rovněž prodloužil a prohloubil odpadovou strouhu.   

Do mlýna jezdíval i redaktor Mlynářských novin Josef Karas, tehdy zaměstnaný v továrně mlýnských strojů v Plzni a kreslil návrhy návrhy na přestavbu mlýna a na nové vodní kolo.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V roce 1914 se chystal zvýšit mlýn na druhé patro, postavit turbínu na 70 HP, ale přišla válka, takže tyto plány mohly být uskutečněny až v letech 1920-21.

Elektrický proud byl poté dodáván také do obce.

Od roku 1924 se Antonín Kesl stal náměstkem starosty Zemské jednoty mlynářských společenstev a místopředsedou odboru mlynářů republikánské strany.

V roce 1930 předal mlýn synovi Janu Keslovi a jeho manželce Jarmile a odstěhoval se do domu na protějším břehu řeky Úhlavy. O osm let později Antonín Kesl zemřel. 

Josef Klempera ve své knize Vodní mlýny v Čechách IV uvádí ještě některé technické údaje tohoto mlýna:

Mlýnská budova byla zděná, třípodlažní. Budova byla rozdělena zdí na mlýnici, čistírnu a strojovnu. Mlýn měl pět válcových stolic zvaných Prokop a kompletní mlýnské zařízení s celkovou mlecí kapacitou jeden vagon pšenice a 70 metrických centů žita na den. Pohon mlýna byl zajištěn turbínou nebo elektromotorem. U mlýna stála obytná přízemní budova. Obilní silo bylo postaveno v roce 1947 a mělo kapacitu 40 vagonů obilí.  Dvůr mlýna byl lichoběžníkového tvaru o ploše asi 550 m2. Zahrada měla plochu 350 m2. Jez byl konstrukce pražského typu, kamenný o délce 60 m, šířce 4,50 m a spádu vody 1,30 m. Mlýnský náhon měl délku 36 m a vycházel těsně před jezem z pravého břehu řeky.

Na počátku padesátých let 20. století byl Keslův mlýn zestátněn a asi o deset let byl postaven mimo provoz a udržován pouze jako záloha pro nenadálé /rozuměj vojenské/ účely. Dne 30. 4. 1975 se rozvodnil Čižický potok i řeka Úhlava a velká voda zničila mlýnský náhon. Po jeho opravě se z mlýna dodávala pouze elektřina. 

Po roce 1989 byl mlýn vrácen v restituci původním majitelům, přesto se tu nemlelo. Pekaři chtěli sice mlýn uvést do provozu, ale to se nakonec nestalo. A tak bylo rozhodnuto mlýn prodat. Na konci devadesátých let byl mlýn prodán knihkupci a nakladateli Frausovi z Plzně, který objekt přestavěl k obytným účelům. Od r. 2009 je zde v provozu malá vodní elektrárna s Francisovou turbínou o výkonu 30 kW.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Lonek
  • Kesl

Historie mlýna také obsahuje:

1862  Václav Lonek

1867  Josef Kesl

1930-1939 - Jan Kesl (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
částečně adaptován
05 2012
    venkovský
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • moderní 1920 – 1945
    zděná
    vícepodlažní
    Mlýnská budova byla zděná, třípodlažní. Budova byla rozdělena zdí na mlýnici, čistírnu a strojovnu. U mlýna stála obytná přízemní budova. Obilní silo bylo postaveno v roce 1947 a mělo kapacitu 40 vagonů obilí. Dvůr mlýna byl lichoběžníkového tvaru o ploše asi 550 m2. Zahrada měla plochu 350 m2.
    • zdobený zděný štít
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        Žádná položka není vyplněna
        1888: pár francouzských kamenů, hranolový vysévač a savka zv. amerikánka
        1901: 3 válcové stolice (žitná, pšeničná a porculánka ze zrušeného Čertova mlýna u Dolan) a šrotovka
        Budova byla rozdělena zdí na mlýnici, čistírnu a strojovnu. Mlýn měl pět válcových stolic zvaných Prokop a kompletní mlýnské zařízení s celkovou mlecí kapacitou jeden vagon pšenice a 70 metrických centů žita na den.
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        1930 mlýn a elektrárna
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • odtokový kanál
        Jez byl konstrukce pražského typu, kamenný o délce 60 m, šířce 4,50 m a spádu vody 1,30 m. Mlýnský náhon měl délku 36 m a vycházel těsně před jezem z pravého břehu řeky.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Popispřipravovaná 1914, kvůli válce realizovaná až 1920-21
        1930: hltnost 3,15 m3/s, spád 2,15 m, výkon 68,5 HP
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Popispřipravovaná 1914, kvůli válce realizovaná až 1920-21
        1930: hltnost 3,15 m3/s, spád 2,15 m, výkon 68,5 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis1902 pořízeno 2 m široké vodní kolo systému Zupinger za 8.000 K
        Typelektrický motor
        StavNezjištěn
        Popis
        Typelektrický motor
        StavNezjištěn
        Popis
        Historické technologické prvky
        AutorKlempera, Josef
        NázevVodní mlýny v Čechách IV
        Rok vydání2001
        Místo vydánínakladatelství Libri Praha
        Další upřesněníkniha str. 142-145
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorKlempera, Josef
        NázevVodní mlýny v Čechách IV
        Rok vydání2001
        Místo vydánínakladatelství Libri Praha
        Další upřesněníkniha str. 142-145
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        Autor
        Název
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazwww.unas.cizice.cz/index.php?clanek=6
        Datum citace internetového zdroje12.12.2016
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 37
        AutorTomáš Řepa
        NázevKeslův válcový mlýn
        Další upřesněníIndustriální topografie
        Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V014540
        Datum citace internetového zdroje02 2025

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        12.12.2016 19:43 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 26.12.2020 21:53
        Radomír Roup (Radomír Roup) 9.6.2018 20:47
        doxa (Jan Škoda) 8.2.2025 23:42