Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
R 1572 Friedrich z Náchoda přijímá za svého poddaného Matouše, syna mlynáře Martina a dává souhlas ke sňatku s mlynářkou Annou z Horního mlýna v Tvořihrázi
mlýn prodán:
1572 Burianovi
1584 Jiřímu Belwitzovi
1586 s 15 věrteli pastvin a 2 loukami
1591 Jiřímu Kochovi
1594 převor Martianus de Viglenova prodal dolní mlýn v Tvořihrázi Bedřichovi Březnickému z Náchoda za roční plat. Horní mlýn postoupen byl zároveň Bedřichovi z Renndorfa a Kašparovi Bablovi
1595 Kašparu Rablerovi
1601 Janu Vrochyněmu (prodej ale nebyl P. provinciálem ratifikován)
kup mlýna konventem za 120 mor. tolarů byl dokončen a kvitován v roce 1629
1621 pronájem Ondřeji Bočkovi
R 1634,1636,1642, 1645 opakovaně Tvořihráz byl zpustošena a vypálena válečným lidem.
1637-1638 nájemce Christof Franz
R. 1695 na Tvořihrázi byl vybudován vinný sklep s velikým lisem a směrem k Výrovicům byl vystavěn Mlýn (mlýn byl zřejmě během třicetileté války vypálen a zničen)
Kolem 1752 je zmiňován při odvodu peněž dominikánskému klášteru v jehož měl být majetku
1877 Mlynář Fr. Sowa zmiňován jako Vrchní mlynář při výstavbě jezu Dolního mlýny v Tvořihrázi (Aumühle), kdy si vymínil, že při přestavbě tohoto jezu bude tento snížen.
Začátkem 20 století zaniklo vodní dílo a mlýn byl opuštěn.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
V budově bývalého Hamru byl vybudován sklad k slepičárně, která byla postavena nedaleko mlýna. Po roce 1970 byl objekt prodán soukromému vlastníkovi, který následně budovu uživál jako obytný dům.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1572 Burian
1584 Jiří Belwitz
1591 Jiří Koch
1595 Kašpar Rabler
1601 Jan st. Vrochyně z Reptu
1621 Ondřej Boček (nájemce)
1637-1638 Kryštof Franz (nájemce)
1877 František Sowa
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Dle pověsti se na mlýně začátkem 20 století stal násilný čin vražda nebo sebevražda dědice Hamru snad potomka rodů Sovů a to kvuli nešťastné lásce.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
