Není ještě na mlýně, co má být na Velikonoce semleto.
(německé přísloví)

Kiesswetterův mlýn

Kiesswetterův mlýn
26
Krašovice
330 13
Plzeň-sever
Krašovice u Plzně
49° 52' 17.8'', 13° 18' 44.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Kolem r. 1730 stával v těchto místech menší mlýn, zv. Mlýnec o dvou kolech.
V r. 1883 tu postavil Jan Kiesswetter novou budovu mlýna a pily. V r. 1905 zřídil Libor Kiesswetter parní pohon mlýna. R. 1938 přibyla pekárna. V padesátých letech 20. stol. objekt převzaly Západočeské mlýny Plzeň, mlýn se přestal využívat a chátral. Po r. 1989 se mlýn i pila opět dostaly do rukou Kiesswetterů. Je tu provozována Pila Kiesswetter s.r.o.
Jihovýchodně od obce pod rybníkem
Bělá potok
nepřístupný

Obecná historie:

První zmínky o panském mlýně pocházejí z 18. století, nejpozději od poslední čtvrtiny 19. století mlýn vlastnila rodina Kieswetterova. V roce 1883 Jan Kieswetter (†1891) postavil novou dvoupatrovou mlýnskou budovu s podstřeším a pilu. Voda z Bělé se stavidlem pouštěla do Krašovického rybníka a odtud náhonem na dvě mlýnská kola, umístěná pro oba provozy ve společné lednici, v prvním patře mlýnice se nacházely tři válcové stolice a dva kameny. Roku 1905 zřídil Libor Kieswetter (1880–1969) parní pohon jako výpomoc při nízkém stavu vody, v letech 1911–1912 zaměstnával osm lidí. Roku 1923 vyměnil jedno mlýnské kolo za Francisovu turbínu 12 HP (provozoval rovněž elektrárnu), v roce 1928 obnovil parní pohon. Nový parní stroj typu Marx o výkonu 70 HP dovezl ze Starého Plzence, instaloval nový kotel s várníkem a postavil 32 metrů vysoký komín. Zařízení uvedl do provozu až roku 1938, kdy na parcele 462/3 přistavěl pekárnu. Během druhé světové války spravoval otcův mlýn Jiří Kieswetter (1919–1944) a pilu vedl jeho bratr Miloš. Roku 1948 byl podnik znárodněn a připadl n. p. Západočeské mlýny, pilu později provozovalo JZD Bučí. Na začátku devadesátých let byl zrušený mlýn vrácen rodině Kieswetterově. Budova pekárny chátrá, bez využití je i mlýnice. Pila na parcele 38/2 má dřevěnou konstrukci a je stále v provozu, ještě nedávno se tu vyráběly i palety a korkové obaly.

  Dalo by se říci, že se jednalo o mlýny dva. Horní objekt, kde byla zpočátku pravděpodobně jen pila a později k ní byl mlýn přistavěn a byl dále rozšiřován a modernizován. A dolní objekt - Mlýnec,který se později nijak nerozvíjel a dnes slouží jako rekreační domek s č. ev. 17.  Oba objekty jsou však spojeny jedním majitelem a původně i jedním čp. 26. (Ringo)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

V roce 1730 stával v Krašovicích menší mlýn, zvaný Mlýnec, který měl dvě složení poháněná vodním kolem o výšce 4,85 m. Mlýnské složení se skládalo ze špičáku a francouzského kamene. Z potoka sem byla vedena voda vantroky o délce 5,85 m. Uváděn tu byl jeden mlynář na panském mlýnu o dvou kolech na nestálé vodě.

Podle mapy II. vojenského mapování se nacházela těsně pod Rašovickým rybníkem pila, níže po proudu, asi v polovině mezí Rašovicemi a Trnovou, se nacházel obilný mlýn. Podle indikační skici měl horní objekt 2 kola, dolní jedno. Historický obrázek označený jako Starý mlýn - mlýnec - odpovídá dolnímu objektu. (Ringo)

1839 Simon Kiesswetter

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Při prodeji krašovského panství v roce 1879 se kromě jiného majetku uvádí též panský dvůr, pivovar a poplatný mlýn. Mlýn vlastnila rodina Kiesswettrova a mlelo se tu pouze žito.

V roce 1883 postavil Jan Kiesswetter velkou novou budovu mlýna a pily. Mlýn se skládal z přízemí, dvou pater a podstřeší a byl postaven vedle pily, se kterou měl společnou lednici pro vodní kola. Budova mlýna byla celá vyzděná. Veškeré stroje, které se ve mlýně nalézaly, byly hnány jedním kolem na svrchní vodu. V přízemí mlýnské budovy byl hlavní převodový stroj a místnost na čištění obilí. V prvním patře byly tři válcové stolice a dva kameny a místnost ke skládování mouky. V podstřeší byly ostatní stroje k prosévání mouky a šrotu. Byla zde i pila, kterou pohánělo vodní kolo stejné velikosti, jakou mělo kolo mlýnské.

Roku 1905 zřídil Libor Kiesswetter parní pohon mlýna jako výpomoc pro případ nízkého stavu vody.

V letech 1911-12 tu mlynář zaměstnával osm lidí.

Na nejstarších vydáních mapy III. vojenského mapování je u horního objektu značka pila, u dolního značka mlýn. U pozdějších vydání jsou u horního objektu značky pila a mlýn, u dolního objektu značka mlýn. (Ringo)


 

Ing. Jan Kiesswetter, nar. 20.4. 1879 v rodině mlynáře v Krašovicích, pozdější profesor na VUT Brno, zabýval se m.j. vynálezy v oboru parních turbín, nositel Křižíkovy medaile a Řádu republiky. Zemřel v r. 1952.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

V roce 1917 bylo vyměněno jedno vodní kolo za turbínu. V té době byl Kiesswetterův mlýn největší v kraji.

V roce 1930 Libor Kieswetter, došlo k další modernizaci mlýna v pěkně zařízený válcový mlýn, k jehož pohonu byla používána Francisova turbína a jedno vodní kolo na svrchní vodu.

U mlýna hospodářství 15 ha polí, luk, pastvin a zahrad.

V roce 1938 zřídil Libor Kiesswetter u mlýna i pekárnu.  

Po roce 1938 převzal mlýn syn Jiří Kiesswetter (*10.6.1917). 26. července 1942 přepadla mlýn náhlá kontrola (patrně na udání konkurence), do mlýna vrazili 2 revizoři,  jejich vedoucí gestapák Friedl (původem Čech z Domažlic) čekal v záloze s autem, obsazeným kriminální policií. Revizoři uhodili na Jiřího, že mele načerno a že mele více, než uvádí ve výkazech a Jiří, aby do toho nezatáhl další osoby, vše podepsal. Byl pak uvězněn v Justičním paláci v Plzni a po celý týden přivážen na mlýn, aby se pokračovalo v kontrole. Po roce byl převezen do Prahy na Pankrác. Do krašovického mlýna byla dána nucená správa - komisař Richard Spatzier, který zde působil až do 5.5.1945. Bydlel sice v Praze, ale každý den sem dojížděl, zabral pro sebe dva nejlepší pokoje a kancelář. Měl sice pod palcem 13 mlýnů na Plzeňsku, ale tento se mu nejvíce zalíbil. Jiřímu, zaměstnanému na Pankráci v kartonážní dílně, se snažil co nejvíce přitížit. Mlynář Jiří Kieswetter byl 22. listopadu 1943 ve věku 26 a půl roku popraven nacisty na Pankráci na základě rozsudku potvrzeného K.H.Frankem. Před smrtí nacházel oporu v četbě evangelia, v den své popravy napsal z cely smrti rodičům a bratrovi dopis, zakončený slovy: "Je to má cesta, nelitujte mne."

Po válce v roce 1946 patřil mlýn Liboru Kiessweterovi. V činnosti byl nejen mlýn, ale i pila a pekárna. 

V padesátých letech však celý objekt převzaly Západočeské mlýny Plzeň a mlýn se přestal využívat. Po zániku podniku ZČMP stavba nebyla udržována a chátrala.

Dolní objekt - původní mlýn - se stal rekreačním domkem a získal č. ev. 17. (Ringo)

Po roce 1989 se mlýn i pila opět dostaly do majetku mlynářského rodu Kiesswetterů. Objekt čp. 26 st.38/1 je v katastru nemovitostí veden jako rodinný dům, budova st. 38/2 bez čp. je vedena jako zemědělská stavba. V současnosti je tu provozována Pila Kiesswetter s.r.o.

Na fotografii v knize J. Klempery Vodní mlýny v Čechách str. 27 je zobrazena strojovna Kiesswetterova mlýna v Krašovicích. V roce 2010 byly tyto stroje přemístěny do Technického muzea v Plzni.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Kiesswetter

Historie mlýna také obsahuje:

1839 Simon Kiesswetter

1930-1939 - Libor Kiesswetter (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • moderní 1920 – 1945
      roubená+zděná
      vícepodlažní
      1894: mlýn se skládá z přízemí, dvou pater a podstřeší a je postaven vedle pily, se kterou má společnou lednici pro vodní kola. Budova mlýna je celá vyzděná a opatřená plechovým krytem.

      Poznámka o roubené konstrukci se týká Starého mlýna - Mlýnce.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • okno
      • komín
          Žádná položka není vyplněna
          1879: 2 složení, složené ze špičáku a francouze
          1894: mlýn se skládá z přízemí, dvou pater a podstřeší a je postaven vedle pily, se kterou má společnou lednici pro vodní kola.
          Veškeré stroje, které se v mlýně nalézají jsou hnány jedním kolem na svrchní vodu.
          V přízemí mlýnice je v místnosti hlavní převodový stroj a místnost na čištění obilí.
          V prvním patře jsou 3 válcové stolice a 2 kameny a místnost ke skládání mouky.
          Ve druhém patřče jsou umístěny 3 odstředivé vysévače a vedle nich místnost k míchání mouky,
          V podstřeší jsou ostatní stroje k prosévání mouky a šrotu.
          Zaniklý
          • pila
          Nezjištěn
          • pekárna
          1879: pila se nalézá po pravé straně společných vantrok.
          Pila je přízemní budovou na straně severní a jednopatrovou na starně jižní. Jsou zde umístěny 2 katry a cirkulární pila. V přízemím pily je ozubené kolo, v podkolí na téže hřídeli je zavěšeno a skolem vodním. Tímto ozubeným kolem se převádí pohyb hřídelem na hnací kotouče. Těmito hnacími kotouči se převádí pohyb pomocí řemenů na pilní hřídel, na němž mimo setrvačníku jsou umístěny 2 klikové kotouče, kterými jsou poháněny 2 katrry. U zmíněných 3 hanzcích kotoučů slouží kotouč od pastotlu njvzdálenější k pohánění transmise, na které j zavěšena cirkulátní pila.
          1938 zřízena pekárna
          • náhon
          • rybník
          rybník 5 ha
          1879: vantroka o délce 5,85 m, šířce 0,95 m a hloubce 0,6 m. Na svém konci mají při dnu v bednění průtokový otvor. Nad mlýnem se nalézá v pravém břehu potoka - mlýnské strouhy stavidlo. U tohoto se užívá prkenného náplavku 20 cm vysokého. Nad tímto zařízením se nalézá také v pravém břehu ve vzdálenosti 4,15 m proti proudu stavítko druhé, které slouží k podvodňování luk vlastníka mlýna dle potřeby.
          1894: vantroky jsou 1,9 m široké a 0,89 m vysoké.14
          1917 zřízen nový betonový přetok v délce 4 m
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1879: 1 kolo vysoké 4,85 m, široké 0,95 m
          1894: vodní kolo mlýna má výšku 4,9 m, šířku 1,6 m a je uloženo na ocelové hřídeli, zavěšené na dvou litinových rozetách.
          vodní kolo pily odpovídá velikostí kolu mlýna, šířka však je pouze 1,3 m a je zavěšeno na dřevěné hřídeli
          v r. 1917 bylo 1 kolo o prům. 4,98 m a šíři 1,61 vyměněno za turbínu, přední kolo zůstalo nezměněno
          1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,234 m3/s, spád 5,6 m, výkon 11,3 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popis1879: 1 kolo vysoké 4,85 m, široké 0,95 m
          1894: vodní kolo mlýna má výšku 4,9 m, šířku 1,6 m a je uloženo na ocelové hřídeli, zavěšené na dvou litinových rozetách.
          vodní kolo pily odpovídá velikostí kolu mlýna, šířka však je pouze 1,3 m a je zavěšeno na dřevěné hřídeli
          v r. 1917 bylo 1 kolo o prům. 4,98 m a šíři 1,61 vyměněno za turbínu, přední kolo zůstalo nezměněno
          1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,234 m3/s, spád 5,6 m, výkon 11,3 HP
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          Popis1930: 1 turbína Francis, htnost 0,215 m3/s, spád 5,6 m, výkon 12 HP
          Typparní stroj, lokomobila
          StavZaniklý
          Popis1905 Liboru Kieswetterovi vydáno povolení ke zřízení parního pohonu, stavbě strojovny a stavbě kotelny pro výpomocný parní stroj pro případ sucha.
          1928 obnoven parní pohon. Nový parní stroj typu Marx o výkonu 70 HP se dovezl ze Starého Plzence, instalován nový kotel s várníkem a postaven 32 metrů vysoký komín.
          Typparní stroj, lokomobila
          StavZaniklý
          Popis1905 Liboru Kieswetterovi vydáno povolení ke zřízení parního pohonu, stavbě strojovny a stavbě kotelny pro výpomocný parní stroj pro případ sucha.
          1928 obnoven parní pohon. Nový parní stroj typu Marx o výkonu 70 HP se dovezl ze Starého Plzence, instalován nový kotel s várníkem a postaven 32 metrů vysoký komín.
          Historické technologické prvky
          AutorKlempera, Josef
          NázevVodní mlýny v Čechách IV
          Rok vydání2001
          Místo vydánínakladatelství Libri Praha
          Další upřesněníkniha str. 26-27
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorKlempera, Josef
          NázevVodní mlýny v Čechách IV
          Rok vydání2001
          Místo vydánínakladatelství Libri Praha
          Další upřesněníkniha str. 26-27
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 29
          AutorJaroslav Sklenář
          NázevVoda - mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku
          Rok vydání1997
          Místo vydáníČistá
          Další upřesněnís. 48-52
          AutorDita Dvořáková
          NázevMlýn Jana Kieswettera
          Další upřesněníIndustriální topografie
          Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V014676
          Datum citace internetového zdroje02 2025

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Vytvořeno

          18.1.2017 18:19 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 26.3.2023 18:56
          Radim Urbánek 21.3.2017 00:36
          Radomír Roup (Radomír Roup) 12.6.2018 19:43
          doxa (Jan Škoda) 24.8.2025 16:39
          Ringo (Vladimír Forejt) 20.4.2025 16:14