Církvický mlýn

Dne 9. 5. 1667 byla podepsána písemná smlouva mezi hrabaty z Waldštejna a Sázavským klášterem, která se týkala majetkového narovnání mezi oběma stranami. Po tomto narovnání vložil opat kláštera do Zemských desek tyto statky: „Bělokozly, Benátky, Budy Černé ….. menší statek zemský Církvice na Kouřimsku, totiž dvůr, pivovar, mlýn a panem Františkem Talmberkem darovaný kus louky blíž mlýna…“.

Mlýn je zakreslen na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768.

1768 mlynář Jan Veverka, platí 25 zl. náhradou za výkrm vepřů

Po zrušení kláštera v roce 1785 přešly veškeré církvické statky pod správu c.k. eráru

mlynář Josef Zadák, + 24.10.1836

vdova Marie, * 6.1.1802, dcera Josefa Jeřábka, šenkýře a mistra truhlářského v Malešově čp. 22

Dle stabilního katastru byla v roce 1841 majitelkou Zadáková Marie (Zadak Maria).

6.11.1842 podruhé oddána za Josefa Blechu, * 22.1.1807, syna Matěje Blechy, mlynáře v Nouzově čp. 31, toho času infanteristu 11. pěšího pluku arcivévody Rainera (doplnil David Kašpar)

V roce 1930 byl majitelem Boh. Kříž.

V roce 1941 byla ve mlýně instalována turbína. Dle údaje o současné malé vodní elektrárně se pravděpodobně jednalo o Bankiho turbínu. Kromě pohonu mlýna sloužila k výrobě elektrické energie.

Nemovitost je využívána k trvalému bydlení, nemovitost vlastní potomci mlynáře Kříže. V roce 1992 zde byla obnovena malá vodní elektrárna se 2 Bankiho turbínami. Objekt je přístupný po domluvě pro odbornou veřejnost.