Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V Choltické kronice je k roku 1713 uváděn ve Štěpánově V. Stratilek (Ztratílek) řemesla mlynářského. Mlýn patřil choltické vrchnosti, tj. Thunům. V roce 1731 je mlýn popisován jako mlýn s jedním kolem a stoupou, 5 korci polí a loukou za který platil mlynář roční nájem 70 zlatých.
Mlýn je vyobrazen na mapě I vojenského mapování z let 1764-1768.
V roce 1785 zde byl mlynářem Jakub Rozsypal jako nájemce. Mlýn patřil rodině Thunů jako součást Choltického panství.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Mlýn byl zrušen v souvislosti s postupným vysoušením rybníků na panství. V průběhu 60. a 70. let 19. století majitelé Choltického panství Thunové vysušili řadu velkých rybníků (Medenický, Loděnický, Klenovský, Benešovický) a přeměnili je na pole pro pěstování řepy. Důvodem bylo zřízení nového cukrovaru v Cholticích. Tento mlýn patřil k prvním, které byly zrušeny, a to již na přelomu 50. a 60. let 19. století. Brzy po jeho zrušení následovalo zboření budovy, čp. 15 zaniklo.
Na mapách III. vojenského mapování mlýn již není uváděn.
Události
Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
Neexistuje. Na pozemku vysušeného rybníka je dnes fotovoltaická elektrárna.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
