Uživatel

Hledat

| Sign up

Ades tritico, dum molitur tuo.
(latinské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Dušejovský, Balounův, Smrčkův mlýn

Dušejovský, Balounův, Smrčkův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

106

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Červená Řečice

PSČ

394 44

Okres

Pelhřimov

Katastrální území

Červená Řečice

GPS

49° 30' 54.6'', 15° 11' 41.0''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Na pravé straně silnice z Červené Řečice do Želiva a pravém břehu vodní nádrže Trnávka stávaly budovy Dušejovského mlýna. V matrikách jsou prokazatelné zápisy z poloviny 18. století, ale mlýn může být starší. Mlýn býval panským mlýnem, měl až 3 vodní kola, která poháněla mlýnská složení a pilu. Později je nahradila Francisova turbína. Zánik mlýna je spjat s výstavbou vodní nádrže Trnávka v letech 1977 - 1981. V současnosti stojí v místech mlýna chatky prý potomků posledních mlynářů.

Poloha vůči obci

Východně od Červené Řečice

Vodní tok

Trnava

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Mlýn doložen matrika v r.1663

1829 Josef Kříž

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

První republika (1919–1938)

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Pelhřimov
Název toku: Trnávka
Obec, čp. : Červená Řečice 106
Podnikatel: Josef Smrčka
Druh živnosti: dílna na rýhování válců a mlýn
Počet a druh vodních motorů: 1 Francisova turbína a 1 kolo na svrchní vodu
Normální výkon v ks: 14 a 2,43

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Zbořen před rokem 1982.

Události

Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Dušejovský
Chochol
Jonáš
Kříž
Saikel
Smrčka

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1829 Josef Kříž

R.1902 Vzájemná záložna Telč

R.1906 Antonín K. Smrčka

1930 Josef Smrčka

1939 - Jana Smrčková (RR)

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.

ČESKÝ JIH, roč.IV, čís.45 z 21.1.1876 a 28.1.1876

Porotce c.k. krajského soudu v Táboře – Antonín Kříž mlynář v Červené Řečici

Sčítání lidu pro čp. 106 městyse Červená Řečice

https://www.mza.cz/digitalizovane-fondy-pomucky

Rok 1921 – majitel domu Smrčka Josef

Josef Smrčka *16.1.1866, trvale přítomen od r.1897, mlynářství, zemědělství, strojnictví/majitel, k 16.7.1914 mlynářství, zemědělství, strojnictví/majitel;

- manželka Jana *14.5.1873;

- dcera Ludmila 12.7.1898;

- dcera Věra *23.7.1909;

- švagrová Josefa Křížová *14.1.1877;

- Rudolf Točík *18.3.1891, mlynářství/stárek;

- Josef Tetour *18.11.1898, mlynářství/mládek;

a další tři osoby.

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

09 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Poloha mlýniště určena podle map. (RŠ)
Na fasádě byly symboly palečních kol.

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

klenba

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Dokumenty SokA Pelhřimov inv.č.919, karton.č.353
Spis 22.3.1928
Mlýn čp. 106 stojí pod okresní silnicí z Červené Řečice do Želiva, na pravém břehu Trnavky a mlýnského náhonu. Je to budova zděná, jednopatrová, krytá taškami. Mlýnice se nalézá ve východním křídle mlýnské budovy a má 4 podlahy. Přízemní podlaha obsahuje krupník, výtahy, transmisi od turbíny na mlýn a do strojnické dílny a dynamo (120V/3,5HP). Na druhé podlaze jsou 3 válcové stolice, loupačka, výtahy a savka. Na třetí podlaze je hranolový vysévač a mlecí násypní koše (vedou odtud dveře do kuchyně). Na 4. podlaze(půdní) jsou 2 moučné vysévače, 2 třídící vysévače, prachový vysévač a transmise.
Z druhé podlahy vedou dveře do turbínového přístavku. Na podlaze přístavku je ragulační zařízení turbíny. Strojnická dílna je v západním křídle mlýnské a obytné budovy v přízemí. Rýhovačka, soustruh a vrtačka jsou poháněnypomocí transmise od turbíny. Hnací silou turbíny jsou poháněny hospodářská mlátička, řezačka a okružní pila pro řezání dřeva pro vlastní potřebu.
Projektovaná pila bude postavena na levém břehu náhonu. V pilní místnosti bude rámová pila o 10 pleších a pojízdným vozíkem na přisouvání klád a sámovka. V podpilí bude pouze spoded katru a palečné kolo.
V roce 1907 byla vyměněna 3 vodní kola za Francisovu turbínu se svislou hřídelí o výkonu 15,4 HP s max.průtokem 770 l/s. Projektované nové vodní kolo pro pohon pily na spodní vodu má mít průměr 3,5 m, šířku 1,5 m a hloubku korečků 40 cm.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila

Dochovaný

šindelka
kovoobráběcí dílna

Doplňkové a další provozy – popis

1930 mlýn a dílna na rýhování válců

Cesta vody ke mlýnu

Popis cesty vody ke mlýnu

Dokumenty SokA Pelhřimov – Vodní kniha I, poř.č.vl.115, nezprac.pom.č.112/2014
Voda se hradí na potoce Trnavka jezem do mlýnského náhonu dlouhého asi 200 m. Na začátku náhonu jsou 2 stavidla. Vantroky jsou 3 m široké a z nich dvě stavidla na mlýnské složení, jedno na pilu a jedno jalové stavidlo. Odpadní voda od strojů teče strouhou asi 40 m dlouhou do jalového potoka.

Vodní motory

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisV r.1907 zřízeno nové vodní kolo pilní na spodní vodu odpadávající od turbíny. Průměr kola 3,6 m, šířka 1,5 m, spád 2 m, 6 otáček za minutu, výkonnost 2,43 HP

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisV r.1907 zřízeno nové vodní kolo pilní na spodní vodu odpadávající od turbíny. Průměr kola 3,6 m, šířka 1,5 m, spád 2 m, 6 otáček za minutu, výkonnost 2,43 HP

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Výrobce

Popis1930 - 1 turbína Francis, hltnost 0,77 m3/s, spád 2 m, výkon 14 HP

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,3 m3/s, spád 2 m, výkon 2,43 HP