Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Původ mlýna je pravděpodobně v 16. století.
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1651 Soupis poddaných podle víry - mlýn u dvora: mlynář Jan Vamberský (54 let), manželka Maruše (48), oba nekatolíci bez naděje na obrácení, syn Jan (15), nekatolík s nadějí na obrácení, všichni nepoddaní
Zobrazen na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768.
Ve stabilním katastru je v roce 1838 uváděn Anton Kollman.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
V roce 1882 mlýn postihl požár. Poté byl mlýn modernizován. Původní mlecí složení bylo nahrazeno novým uměleckým složením s válcovými stolicemi. K vodnímu kolu na vrchní vodu o výkonu 4,1 HP byl pořízen pomocný naftový motor.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roce 1930 byl provozovatelem Josef Černohub.
V roce 1938 byla instalována Francisova turbína.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Dne 10.4.1949 mlýn vyhořel, od té doby bylo v provozu jen šrotování.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Šrotování jako jediná činnost je zde uváděno ještě v roce 1951, pohon elektrický motor 15 kW. Posledním mlynářem byl Alois Černohub.
Vývoj po roce 1989
Budova bývalé mlýna je rozdělena do čísel popisných. Část u silnice si zachovala původní čp. 23, západní části u rybníka bylo přiděleno čp. 278. Jako spolumajitel čp. 278 je uveden Alois Černohub.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1651 Jan Vamberský
1838 Anton Kollman
1930 Josef Černohub
1939 - Josef Černohub (RR)
Alois Černohub
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
