Uživatel

Hledat

| Sign up

S pytlem sena se nechodí do mlýna.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Helmovské, Helmovy mlýny

Helmovské, Helmovy mlýny

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

1219, 1220, 1222-1223, 1278, 1302-1303,1377/II.

Ulice

Klimentská

Lokalita (vesnice, město)

Praha - Nové Město

PSČ

110 00

Okres

Hlavní město Praha

Katastrální území

Nové Město

GPS

50° 5' 34.0'', 14° 26' 6.5''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

V místech dnešního ministerstva zemědělství a ministerstva dopravy stály od středověku Helmovské mlýny. Jednalo se o 8 mlýnů, patřily sem i mlýn Helmův a Kubešův. Při regulaci Vltavy ve 30. letech 20. století byly mlýny zbořeny.

Poloha vůči obci

Uprostřed města

Vodní tok

Vltava

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Obecná historie:

Bezesporu nejhodnotnější z celé skupiny byl Kubešův mlýn čp. 1220 z roku 1607, pozdně renesanční architektura se zdobenými štíty

čp. 1222 z pol. 19. stol., pův. soukenická valcha

čp. 1223 z pol. 19. stol., pův. jirchářská valcha

čp. 1278 Korunní mlýn, klasicistní

čp. 1302 Stárkův mlýn

čp. 1303

čp. 1377 Zikmundův mlýn, vznik po pol. 19. mstol., tvořil tzv. druhou řadu Helmovských mlýnů

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

Předchůdcem Helmových mlýnů byly křížovnické mlýny tzv. dolejšího řádu.

Skupina 10 mlýnů, připomínány již roku 1398. Mlýny vlastnila zámožná rodina Helmů, podle níž byla pojmenována celá mlýnská skupina.

K nejstarším majitelů patřili pekaři Jíra Holub a Nosek, kteří vlastnili i mlýn Hřídelecký s hutí (pražský měšťan Hřídel je uváděn jako tesař a mlynář).

Další majitelé: Václav Cvok (vlastnil i jeden z mlýnů křížovnických a vsi Libeň a Hoešovice), Petr Telátko, soukeník Jan Trška, pekaři Jan Šaman, Ambrož Mařík, Maňas aj.

1438 se mlýnů zmocnil pražský purkmistr Pešík z Kunvaldu (u Žamberka) či od Stříbrné hvězdy v Praze. 1440 Jan Velvar žaloval Pešíka z Kunvaldu pro Helmovy mlýny a pro domy někdy Kláry Helmové u Matky Boží na Louži, které měl Velvar z odkazu této měštky vlastnit a které mu byly po jeho zajetí odňaty. Přivlastnil si je Pešík na základě darování od obce, kterého snadno dosáhl. 13. září po dobytí Prahy králem Jiřím z Poděbrad je postoupil pánům Alšovi a Petrovi ze Šternberka, aby dosáhl jejich podpory. 2.2.1450 se Jan Velvar i Pešík z Kunvaldu poddali královské výpovědi.

1454 mezi přísežnými mlynáři Krňal z Helmových mlýnů.

1469 podkomoří Samuel z Hrádku mlýny prodal svému švagrovi Vaňkovi z Valečova

1500 od Jana z Valdštejna na Štěpanicích za 1000 kop gr. čes. koupila pražská obec

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

Všechny tyto mlýny v roce 1607 vyhořely a byly pražskou obcí znovu postaveny. (Vedle vchodu do mlýnice čp. 1221 byla umístěna mramorová deska.)

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1620 pražskému městu zabaveny, užitek ale šel pro chudé lidi ve špitálu sv. Pavla

1628 městu navráceny

1744 utrpěly za pruského obležení Prahy, ve zdi mlýnů zazděny 2 dělové koule (pokud nepocházely ještě od Švédů z roku 1648).

1800 v majetku rodiny Schittingerovy

K roku 1823 záznam o velkém mrazu, který počal na den sv. Lucie 1822 a způsobil, že byl učiněn pokus mlíti šlapáním kola, k čemuž byli přikázáni arestanti. [...] Na mlejnu Nro. Cons. 1232 starého popsání.

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Vystavěny před r. 1860.

1855 majitelé:

1219/II. Engelmeyerová Kateřina, resp. dědicové

1221/II. Stárka Jana a Františka

1222/II. Rendlová Anna a Nováková Veronika

1223/II. (soukenická valcha) Anna Grohmannová

1278/II. (jirchárna) Malý František

1302/II. Peřina Vojtěch a Kateřina

1303/II. Novák Jan

1377/II. Böhm František

Okolo r. 1866 se zde mlelo erární obilí z vojenské zásobárny. (RR)

1899 - Jar. Kubeš náměstkem ředitelstva Zásobovacího a prodejniho družstva mlynářů v Čechách

18.10.1901 vyhořel Stárkův mlýn čp. 1302

1906, 2. srpna mlýny vyhořely (RR)

Události

Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

První republika (1919–1938)

Po demolici většiny Dolnoloděckých a Helmovských mlýnů měly pro svou mimořádnou památkovou hodnotu zůstat zachovány Freundův mlýn čp. 1224 ze skupiny Dolnoloděckých a Kubešův čp. 1220 ze skupiny Helmovských. Po vzniku samostatné ČSR však bylo rozhodnuto vybudovat na Těšnově ministerský komplex - Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo železnic (dnes dopravy) a tak byl "ve státním zájmu" zbořen 1928 nejprve mlýn Freundův a poté 1930 i mlýn Kubešův.

Při regulaci Vltavy ve 30. letech 20. století byly zbourány a celá oblast přebudována.

Události

Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Helma
Kubeš
Freund
Engelmeyer
Stárka
Rendl
Novák
Grohmann
Malý
Peřina
Böhm
Holub
Nosek
Cvok
Telátko
Trška
Šaman
Mařík
Maňas
Krňal
Schittinger

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1398 rodina Helmů

Jíra Holub

Nosek

Václav Cvok

Petr Telátko

Jan Trška

Jan Šaman

Ambrož Mařík

Maňas

1438-1450 Pešík z Kunvaldu

1440-1450 Jan Velvar

1454 Krňal

-1469 Samuel z Hrádku

1469- Vaněk z Valečova

-1500 Jan z Valdštejna

1500- pražská obec

1800 Schittinger

1855:

1219/II. Engelmeyerová Kateřina, resp. dědicové

1221/II. Stárka Jana a Františka

1222/II. Rendlová Anna a Nováková Veronika

1223/II. (soukenická vlacha) Anna Grohmannová

1278/II. (jirchárna) Malý František

1302/II. Peřina Vojtěch a Kateřina

1303/II. Novák Jan

1377/II. Böhm František

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.

1623: "Břehové do řeky jsou zaneseny až k mlejnům městským a vodárně na velkou škodu jest, neboť mlýny čím dále, tím více se zanášejí a vod k druhé straně obrací. Tam se hlubiny a z této strany mělčiny dělají, protož aby se na ty břehy více rumu, smetí a hnoje voziti a nositi nedopuštělo." (nalezl Zikmund Winter)

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

11 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

baroko do roku 1800

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Podle historických fotografií a obrázků byl Kubešův mlýn renezanční. Nápis na štítě Jaroslav Kubeš.
Bezesporu nejhodnotnější z celé skupiny byl Kubešův mlýn čp. 1220 z roku 1607, pozdně renesanční architektura se zdobnými štíty. Na fasádě byly sluneční hodiny.
čp. 1278 (poslední mlýn v 1. řadě) Korunní mlýn, klasicistní, za ním byla valcha soukenická.
na severní straně domu v Samcově ulici, kde bývala malba pošty v pozadí s poštovními vozy, stál pěkný mlýn čp. 1224/19, býv. Košťálova lázeň, nazývaná tak podle majitele z roku 1417. Na téže straně, kde byla ohradní zeď a vrata, stál mlýn Stárkův, který 18.10.1901 vyhořel.
Popis z hlášení o požáru:
Mlýny Helmovy pozůstávají z několika mlýnů, který toliko úzkými mezerami od sebe odděleny jsou. Na levé straně zvedající se štít přináleží mlýnu Kubešovu, který opatřen je taškovým krytem. Ve zdi na straně severní jsou okna a tato nalézají se přímo nad přistavěnou ke mlýnu lednicí. Lednice tato od štítu zmíněného vpravo se nalézající, značně nižší než stavení, jest úplně ze dřeva a v této se pohybující se mlýnská kola - jsou tudíž lednicí bez podlah. S mlýnem Kubešovým souvisí mlýn Stárkův. Tento jest rozsáhlý a sahá od štítu asi v prvé levé třetině do výše se vypínajícího až ke štítu doprava. Dřevěná budova byla i lednicí Stárkova mlýna. Vzdálenost mezi oběma lednicemi činí asi 4 1/2 metru. Na západní straně Kubešova mlýna přiléhá na tento dřevěný přístavek, kterým vede hlavní komunikace ke mlýnům, pozůstávající se z 1 1/2 metru širokého tmavého průchodu. Na východní straně Stárkova mlýna spojen jest tento dřevěnou chodbou se skladem mouky. Skladiště toto je ze dřeva, chodba uzavřena jest však ve hraniční zdi silnými železnými dveřmi. Mlýn Stárkův jest z této strany přístupný i ze strany ostrova Štvanice. Severně od mlýna Stárkova přiléhá na tento mlýn Zikmundovský, který jest o málo vyšší. Hraniční zeď mezi těmito mlýny se zřítila. Za pravým křídlem mlýna Stárkova zvedá se do výše požární zeď mlýna Hofrichterova. Mlýn tento jest přístupný jako mlýn Stárkův z ostrova, mimo to pak chodbou procházející mlýnem Zikmundovským, tímto mlýnem ze strany lávky jako ostatní. Severně od mlýna Zikmundovského je celá skupina mlýnů jiných, z nichž dřevěná lednice mlýna Kubešova nalézá se toliko 2 metry od požárem zachváceného mlýna Zikmundovského. Přístup ke mlýnům jest po dřevěné, kluzké lávce bez zábradlí.."

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1855 20 složení mlecích, 3 složení přistrkací
1219/II. 4 složení
1221/II. 6 složení
1222/II. 2 složení
1223/II. 1 složení
1302/II. 5 složení
1303/II. 3 složení
1377/II. 3 složení

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

valcha
jiné

Doplňkové a další provozy – popis

1855: 2 soukenické valchy (v čp. 1223/II.), 1 válce na kartouny, 2 řezací stroje na barevná dřeva (v čp. 1219/II. a 1222/II.), 1 mlýn na barevná dřeva, jirchárna s 2 hladícími stroji v čp. 1278/II.
V čp. 1221/II. uveden dvojitý stroj bez specifikace.

Cesta vody ke mlýnu

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní sílu zajišťoval Helmovský jez, přetínající řečiště až k Bubnům.
1855 celkem 8 vodních žlabů
1221/II. 2 vlastní žlaby
1278/II. 1 vlastní žlab
1302/II. 2 vlastní žlaby
1303/II. 1 vlastní žlab
Po průtoku mlýny se voda rozdělila do dvou ramen, obtékajících Rohanský a Korunní ostrov
Kubešův mlýn měl krytou lednici.

Vodní motory

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1855 celkem 22 kol
1221/II. 5 kol
1222/II. 1 kolo
1278/II. 1 kolo
1302/II. 5 kol
1303/II. 2 kola
1377/II. 2 kola

Typvodní kolo na spodní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis1855 celkem 22 kol
1221/II. 5 kol
1222/II. 1 kolo
1278/II. 1 kolo
1302/II. 5 kol
1303/II. 2 kola
1377/II. 2 kola

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorInternet

NázevHelmovy mlýny

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Helmovy_ml%C3%BDny

Datum citace internetového zdroje13.11.2012

AutorInternet

NázevHelmovy mlýny

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Helmovy_ml%C3%BDny

Datum citace internetového zdroje13.11.2012

AutorInternet

NázevStará Praha na dobových pohlednicích

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesněnídobové pohlednice

Odkazhttp://www.starapraha.cz/pohlednice-praha-petrska-ctvrt.php

Datum citace internetového zdroje13.11.2012

AutorInternet, Kateřina Bečková

NázevPetrská čtrvť

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://www.starapraha.cz/historie-praha-petrska-ctvrt.php

Datum citace internetového zdroje13.11.2012

AutorInternet

Názevřeka a mosty

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://stary-web.zastarouprahu.cz/pragensia/fotogalerie/reka.htm

Datum citace internetového zdroje13.11.2012

Autorkol.

NázevPamátný spis o udržování vltavských jezů v příčině vyvazení emfiteutických mlýnů Pražských

Rok vydání1855

Místo vydáníPraha

Další upřesnění

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorA. Novotný, V.V. Štech a kol.

NázevZmizelá Praha

Rok vydání1945

Místo vydáníPraha

Další upřesněníObrazová příloha č. 89, zbořen 1929

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorFr. Duška

NázevKapesní kalendář mlýnů česko-moravských

Rok vydání1899

Místo vydáníPraha,Tiskárna Dra Grégra

Další upřesněnístr. 28, viz Ostatní

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

Autornezjištěn,https://aukro.cz/pohlednice-praha-trosky-mlynu-helmovych-6941758042

NázevFotografie mlýnú po požáru

Rok vydání1901

Místo vydání

Další upřesněníAUKRO

Odkazhttps://aukro.cz/pohlednice-praha-trosky-mlynu-helmovych-6941758042

Datum citace internetového zdroje15.3.2019

AutorKateřina Bečková

NázevZmizelá Praha - Vltava a její břehy 2. díl

Rok vydání2016

Místo vydáníPraha

AutorJosef Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách III.

Rok vydání2001

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 64-68

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Obrazy

Helmovské mlýny, skupina čp. 1278-II. a 1302-II.-1221-II. a Helmův (Kubešův) mlýn čp. 1220-II., 1886, © Bedřich Wachsmann, Světozor

Historické fotografie a pohlednice

Střední část s mlýnem Stárkovým čp. 1302, vlevo stojí Korunní mlýn čp. 1278, mezi nimi vklíněn mlýn čp. 1303, 1901, © autor neznámý, MMP, inv. č. H 221 658

Střední část mlýnů, poškozená požárem 1901, dosud stojí, vlevo Zikmundův mlýn čp. 1337, tvořící 2. řadu mlýnů, 1915, © autor neznámý, ÚDU inv.č. 003862