Historie
Obecná historie:
„Rumpelův“ mlýn byl původní příděl, který sahal až k silnici u kostela v Hojsově Stráži a zahrnoval v jeden celek budovy čp. 7, 8, 3, 4 a 5. V roce 1677 převodem 19. května koupil pozemek za 115 zl. Hans Bayerle od Hanse Hoffmana z čp. 3. V roce 1679 dne 18. května připsal Hans Bayerle svoji manželce Magdaleně, která byla vdovou po Andreasi Cantorovi z Kochánova, zařízený mlýn a chalupu k doživotnímu užívání. Převodem 3. května 1695 převzal mlýn syn Adam Bayerle za 240 zl. Od Adama převzal mlýn roku 1756 syn Josef Bayerle, který ho za dva roky dal opět synovi Jan Jiřímu Bayerle, tento opět synovi Václavu v roce 1780. Mlýn zdědil Hans Michl Bayerle za 1.104 zl., v roce 1824 jej odevzdal synovi Janu Jiřímu. V roce 1830 mlýn vyhořel, ale Jan Jiří Bayerle ho znovu postavil a seřídil. Jan Jiří dne 14. ledna 1846 předává mlýn za 2.270 zl. opět synovi Josefu Bayerlovi. Požárem v roce 1830 byli poslední dva držitelé přivedeni do tísně a zadluženi tak, že jej v roce 1867 musel Josef Bayerle prodat. Mlýn koupil Petr Zelzer, syn sedláka z Woferhofu, podle jehož přezdívky dostal mlýn název Rumpelmühle. Sám byl výborný muzikant a 30 let vedl zdejší kapelu. Mlýn zanedbával, staral se více o hospodářství, ale největší zálibu měl v muzice. Zanedbaný mlýn koupil Petr Wierer z Bartlhuishofu, ale po krátkém čase jej znovu prodal svému švagru Karlu Zelzerovi ze Zelzerhofu. Ani tento však mlýn dlouho nedržel a znovu ho prodal, tentokráte Jiřímu Zellnerovi z Handlhofu na Prenetu. Rodiny Bayerlova a Zellnerova patřily ke starým rodům, které se zde usadily po třicetileté válce v 17. století. Poslední členové byly odsunuti v letech 1945 – 1946 do Německa. U dvora Rumpelmühle prý stávala kaple, která byla starší a větší nežli původní dřevěný kostelík na Hojsově Stráži. O posvícení byla prý tam sloužena mše, kterou sloužil kaplan dešenický, a posvícení tato byla tak slavná jako při kapli sv. Kunhuty na Prenetu.
http://m.taggmanager.cz/910
Původní Rumpelův mlýn tvořilo 5 budov a sahal až k silnici u kostela v Hojsově Stráži. V roce 1677 koupil pozemek od Hanse Hofmana Hans Bayerle a jeho rodina mlýn vlastnila až do roku 1867 kdyby ho byla nucena prodat. Mlýn tehdy koupil Petr Zelzer a podle jeho přezdívky dostal mlýn název Rumpelmühle. Rod Zelnerů mlýn spravoval až do konce 2. světové války. Rodiny Bayerlova a Zellnerova patřily ke starým rodům, které se zde usadily po třicetileté válce v 17. století. Poslední členové byly odsunuti v letech 1945 – 1946 do Německa. U dvora Rumpelmühle prý stávala kaple, která byla starší a větší nežli původní dřevěný kostelík na Hojsově Stráži.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Bayerle
- Zelzer
- Wierer
- Zellner
- Baierl
Historie mlýna také obsahuje:
-1677 Hans Hofman
1677-1679 Hans Bayerle
1695-1756 Adam Bayerle
1756-1758 Josef Bayerle
1758-1780 Jan Jiřímu Bayerle
1780- Václav Bayerle
-1824 Hans Michl Bayerle
1824-1846 Jan Jiří Bayerle
1846-1886:Josef a Anna Baierl,
1886-1899:Peter a Anna Zelzer,
1899-1911:Peter a Margaretha Wierer,
1911-1932:Georg a Maria Zellner,
1932-1945:Maria Zellner.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Mlýn a obytné a hospodářské stavení čp.50/st.p.27 v katastrálním území Hojsova Stráž/Eisenstrass.Je zobrazen na mapě Stabilního katastru :Čechy-1950-1,mapový list č.006, případně na www.geoportal.gov.cz/mapy PK. Na mapách nesl označení "Rumpelmühl" K nemovitosti patřily ještě další objekty:
-dům čp.145/st.p.28/1, -dům čp.144/st.p.28/2,
-sklep/st.p.29, -obytný dům čp.125/st.p.30/ cca 350 m jihovýchodně od st.p.27/. a pila/st.p.31.
Jan Vlček, 2013
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: