Historie
Obecná historie:
K roku 1651 zmínka o mlynáři Pavlu Tagerlem. Ve výpise z berní ruly je uveden mlýn o jednom kole, který byl odprodán od rychty. Mlýn vlastnil Pavel Řezek a po něm Ballsar Miller. V roce 1672 koupil mlýn Jiří Schnyech, purkrabí knížete Lichtenštejna, od Baltasara Mölkra, se vším, co užíval. V roce 1681 jej prodal Janu Korábovi za 200 fl. Jan Koráb mlýn kupuje od otce v roce 1709 za 200 fl. Mlýn s jedním složením za stejnou cenu v roce 1736 kupuje Pavel Jansa. 1754 mlýn kupuje syn Václav za 300 fl, v roce 1793 pak syn Antonín za 350 fl. Syn Antonína, Antonín, kupuje mlýn za 350 fl. v roce 1821. Dále mlýn kupuje syn Antonína Jansy,Václav, a sice v roce 1853 za 1 600 fl. Roku 1889 se majiteli stávají Alois a Anna Jansovi. Roku 1901 od nich mlýn kupuje syn Alois a roku 1919 je majitelem Jaroslav Jansa. V roce 1861 vyhořela stodola a čtrnáct dní na to i stáje. Téhož roku hořelo ještě ve mlýně, ale oheň byl uhašen. Podle majitele se mlelo do r. 1952.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Pavel Tagerle (32 let), manželka Magdalena (48), všichni poddaní katolíci
1681 Koráb Jan st.,
1709 Koráb Jan ml.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Jansa
- Koráb
- Tagerle
- Řezek
- Miller
- Mölker
Historie mlýna také obsahuje:
1651 Pavel Tagerle
1654 Pavel Řezek
Ballsar Miller
Batasar Mölker
1672-1681 Jiří Schnyech
1681-1709 Koráb Jan st.,
1709-1736 Koráb Jan ml.
1736-1754 Pavel Jansa
1754-1793 Václav Jansa
1793-1821 Antonín Jansa
1821-1853 Antonín Jansa ml.
1853-1889 Václav Jansa
1889-1901 Alois Jansa
1901-1919 Alois Jansa ml.
1919- Jaroslav Jansa
1930 Jan Jansa
1939 - Jaroslav Jansa (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
