Co mne nepálí, řekl mlynář, to nehasím.
(hornolužické přísloví)

Hvězdonický mlýn, továrna na hřebíky, Šroubárna Marek

Hvězdonický mlýn, továrna na hřebíky, Šroubárna Marek
6
Hvězdonice
257 24
Benešov
Hvězdonice
49° 52' 24.7'', 14° 46' 44.1''
MVE postavená na mlýništi bez mlýna
Menší mlýn na Sázavě, zmiňovaný k roku 1416, 1903 na jeho místě vybudována továrna na hřebíky, dnes po restituticích Šroubárna Marek. V objektu šroubárny se nachází malá vodní elektrárna, vybavená Kaplanovou turbínou.
500 m východně od nádraží v Hvězdonicích
Sázava
nepřístupný

Obecná historie:

Začátky vzniku dnešního závodu sahají až do roku 1901, kdy pan Josef Marek koupil ve dražbě mlýn včetně přilehlých pozemků. Mlýn byl přestavěn a 29.6. 1903 byla zahájena výroba hřebíků a drátěného programu. Výroba se postupně rozšiřovala o šrouby do dřeva, vruty, šrouby s metrickým a Withwortovým závitem a matice. Továrna roste a počet dělníků v roce 1928 dosahuje 150. Továrník Josef Marek je současně starostou obce Hvězdonice a značnou měrou pomáhá obec zvelebovat.

Výrazným narušením výroby (zejména co do výrobního sortimentu) se stává až 2. světová válka. V letech 1945 - 1948 se daří výrobu opět obnovit v původním výrobním rozsahu a objem produkce dosahuje předválečných hodnot. V roce 1948 je společnost znárodněna a její řízení přechází do pravomoce ministerstva hutí a organizačně je začleněna do státního podniku Spojené ocelárny Kladno. Dochází k zásadní redukci výrobního programu. Výsledkem je v roce 1989 výrobní sortiment obsahující pouze nástřelné hřeby, dráty do kol a část sortimentu šroubů. 

1.6. 1992 byla továrna v rámci restituce vrácena rodinám původních majitelů. Došlo k opětovnému rozšíření sortimentu o stavební hřebíky a zavedení výroby přivářecích šroubů, motocyklových paprsků a dílů vyráběných na zakázku. Došlo ke změně struktury odbytové základny a postupným snižováním počtu pracovníků k výraznému zvýšení produktivity práce. 
Díky zavedení systému řízení jakosti dle ISO 9000 v roce 1996 se snížení počtu zaměstnanců (při zachování objemu produkce) neprojevilo na kvalitě dodávaných výrobků.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1416 v Kutné Hoře zabit majitel Hrádku nad Chocerady, jeho vdova Anna z Úlibic za zděděné peníze přikoupila mlýn v Hvězdonicích

1426 mlýn postoupila hejtmanu Vilému Kostkovi z Postupic

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1654 mlynář Jakub Mlynář

Vincenc Vacek, mlýn s olejnou a stoupou na dubovou kůru, postavil obytné stavení, mlýn ale zadlužil

1713-1748 o jednom kole

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1858 u mlýna zřízena pekárna, hostinec a ubytovací místnosti

1880 od rodiny Vackovy zakoupil nájemce dvora Zlenice na konopišťském panství Svoboda

po něm převzal jeho syn

1890 mlýn vyhořel, obnoven

1898 mlýn opět vyhořel, oba požáry byly vyšetřovány a zjistilo se, že mlýn zapálil samotný majitel Svoboda, jelikož měl velké dluhy ve Svatováclavské záložně a chtěl získat pojistku. Společně se spolupachatelem stárkem byl za to odsouzen do vězení.

Začátky vzniku dnešního závodu sahají až do roku 1901, kdy ve dražbě koupili mlýn včetně přilehlých pozemků Josef Marek z Petrovic u České Třebové a jeho synovec Karel Slezák za 41.600 K.

1903 - dražba mlýna v odhadní ceně 38.351 zl. (RR)

Mlýn byl přestavěn a 29.6. 1903 byla zahájena výroba hřebíků a drátěného programu.

1905 odešel Karel Slezák, novým společníkem se stal další synovec K. Jasanský, hostinský z Parníku u České Třebové

1906 instalována vodní turbína

továrna rozšířena, počet dělníků zvýšen na 150

Josef Marek se stal starostou Hvězdonic

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1930 továrna na hřebíky, majitelé Marek a Jasanský

Josef Marek, vedoucí výroby, Ladislav Marek, hlavní účetní, Karel Jasanský, technický vedoucí

1948 továrna znárodněna, Spojené ocelárny n.p., ředitel Zdeněk Holčák

převedeno pod Šroubárny Libčice

červen 1992 navráceno v restituci, Šroubárna Marek s.r.o., výroba paprsků moto velo, hřebíků a střel šroubů, vedoucí mJaropslav Mareek a Eva Marková

Provozovatel MVE: Vladislav Kyselica, Krasíkov 144, 563 01, Lanškroun

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Mlynář
  • Vacek
  • Svoboda

Historie mlýna také obsahuje:

1416-1426 Anna z Úlibic

1426-Vilém Kostka z Postupic

654 Jakub Mlynář

Vincenc Vacek

1880 Svoboda

-1891 Svoboda ml.

1891-1905 Josef Marek a Karel Slezák

1905-1948 Josef Marek a Karel Jasanský

1930 Marek a Jasanský

1948 Spojené ocelárny n.p.

Šroubárny Libčice

1992 Šroubárna Marek s.r.o.

V roce 1901 zakoupil Josef Marek starý mlýn u Sázavy, kde 1903 zahájil výrobu hřebíků a drátěného programu. V roce 1904 prošel areál přestavbou a vznikla zde továrna Marek a Slezák, která měla v roce 1928 již 150 zaměstnanců. V roce 1948 je společnost znárodněna a začleněna do státního podniku Spojené ocelárny Kladno. 1. 6. 1992 byla v rámci restituce vrácena rodinám původních majitelů a výroba zde probíhá dodnes.
Přestavba mlýna proběhla v letech 1901-1903. Šroubárna byla znárodněna v roce 1948 a připojena k n. p. Spojené ocelárny Kladno. Po restitucích navrácena potomkům původních majitelů.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    04 2018
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
        Průmyslový areál z počátku 20. století vybudovaný na levém břehu Sázavy v místě bývalého mlýna. Součástí jsou výrobní haly, vodní elektrárna s jezem a protějšková dvojice vil.
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • stoupa
            • olejna
            Dochovaný
            • výroba elektrické energie
            • kovoobráběcí dílna
            18. stol. olejna a stoupa na dubovou kůru
            1903 šroubárna a drátovna
            1906 elektrárna
            Vodní elektrárna byla postavena na základech až středověkého mlýniště po přestavbě mlýna na továrnu na hřebíky s vodní elektrárnou v letech 1901-03 majitelem Markem.
            Vodní elektrárna přiléhající k tovární budově byla spuštěna až v roce 1906. Malá vodní elektrárna je v provozu dodnes, dnes je osazena Kaplanova turbína.
            • jez
            • stavidlo
            • turbínový domek
            pevný jez přes Sázavu
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popisinstalována 1906
            1930: 1 turbína Francis, hltnost 4,5 m3/s, spád 0,9 m, výkon 40,4 HP
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popisinstalována 1906
            1930: 1 turbína Francis, hltnost 4,5 m3/s, spád 0,9 m, výkon 40,4 HP
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popispřed 1840 o 1 kole
            Typturbína Kaplanova
            StavDochovaný
            Výrobce
            Popis1 x turbína Kaplan, generátor asynchronní, zřízena 1937, generální rekonstrukce 2010,
            spád 1,1 m, celkový instalovaný výkon 75 kW


            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 12 (Tábor), s. 8
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 12 (Tábor), s. 8
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Petráň
            NázevVlastivědný atlas okresu Benešov
            Rok vydání1988
            Místo vydáníBenešov
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            Autorneznámý
            NázevMlýny při řece Sázavě - dolní tok
            Rok vydání2008
            Místo vydáníČerčany
            Další upřesněníČerčanský zpravodaj roč. XVII., č. 9-10, s. 13-16
            Odkazhttp://docplayer.cz/17497852-9-10-zari-rijen-2008.html
            Datum citace internetového zdroje06 2018
            AutorFrantišek Pleva
            NázevSázava milovaná
            Rok vydání2005
            Místo vydáníPelhřimov
            Další upřesněnís. 263-264
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Ostatní

            Vytvořeno

            24.4.2018 16:30 uživatelem doxa (Jan Škoda)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 24.4.2018 20:15
            Radomír Roup (Radomír Roup) 13.6.2018 09:45