Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1770 mlynář Horák, vdova si vzala Růžičku z Větřkovic
mlynář byl povinen robotovat 52 dnů v roce, z roboty se mohl vykoupit částkou 77 zl. 15 kr., dále musel, odvádět činži z mlýna a z hospodářství
1792 mlynář Šimon Růža, syn Vincence, žádá o povolení zřídit valchu u mlýna, z níž bude odvádět 10 zl. ročně, přčíborská městská rada a představení soukenického cechu však nesouhlasili, proito žádost stáhl
mlýn měl tehdy 2 složení a pilu
1837 mlýn opraven
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1922 mlýn zvýšen o 1 patro
V roce 1930 se zde uvádí v seznamech vodních děl již pouze pila, majitel Josef Růža.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1950 mlýn zrušen, nadále slouží pro přidruženou výrobu JZD
po 1980 pro celkovou sešlost zbořen
Události
Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1770 Horák
Růžička
1780 Vincenc Růža
1792 Šimon Růža (syn)
1869 - Vincenc Ruža
1880, 1900 - Vincenc Ruža ml. (RR)
1921 - Josef Ruža (RR)
1930 - Josef Růža
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
