Po Bílé hoře byl mlýn i s ostatním majetkem konfiskován a připadl Anně Alžbětě z Újezda. V roce 1631 jej pozůstalí sirotci prodali Janu Mořicovi Vidršperkarovi. V té době již asi mlýn ztratil sídelní funkci a držitelé statku sídlili nejspíše v nově postaveném panském dvoře, který podržel jméno původního sídla a statku.
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Petr Egleštiein (41 let), manželka Alena (31), syn Jiřík Egleštian (11), všichni cizopanští (poddaní hraběte z Trautmansdorfu) a katolíci
V roce 1654 náležel statek Bílý mlýn Karlovi Františkovi z Újezda.
Roku 1684 Adam Matyáš Trauttsmansdorf koupil Bílý mlýn za 6 000 zlatých od Jiřího Bohuslava Schafmana z Hemerlesu.
V roce 1731 je v matrice uveden na Bílém mlýně mlynář Jan Pavlík, rod Pavlíků tu byl minimálně až do začátku 19. století.
1735 Jan Straka (možná jedna a ta samá osoba)
(nejspíš není - tady mají oba v jednom roce dítě) (mGh)
-
