To je jiné zrno, řekl mlynář a jel prázdný domů.
(německé přísloví)

Váchův, Kolenáčovský mlýn, Hořejší Fiala

Váchův, Kolenáčovský mlýn, Hořejší Fiala
38
326, 45
Lazec
26241
Příbram
Lazec
49° 40' 12.3'', 13° 57' 59.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Údajně jeden z nejdražších mlýnů na Litavce, připomínán již k roku 1523.
Další názvy: Váchův, Kolenáč, Hořejší Fiala, Za Horama
1,2 km jižně od kapličky v Lazci
Litavka
nepřístupný

Obecná historie:

Rozlehlé budovy obklopené zahrádkářskou kolonií patří k mlýnu, o jehož mlynáři Váchovi se písemné prameny zmiňují poprvé k roku 1523. Byl to jeden z nejkrásnějších a nejdražších mlýnů na horním toku Litavky. V polovině 17. století měl dvě kola, pilu a dva rybníky, které byly v minulém století zasypány. Na jejich místě je dnes zahrádkářská kolonie.

Majitelé se v něm střídali a před koncem 17. století jej koupila příbramská obec. Když byl nad tímto mlýnem zaveden železářský závod a ukázalo se, že hamr vystavěný při vysoké peci nestačí, vyměnila v dubnu 1705 příbramská obec tento svůj mlýn zvaný tehdy Kolenáčovský s Martinem Fialou neboli Kocourem za jeho Kocourovský mlýn (dnes nazývaný „U Hamru“) ležící několik set metrů nad dnešním rybníkem Pecovák. Od té doby uplynulo třista let a potomci Martina Fialy zde stále hospodaří. Mlýn však již léta nemele.

V průběhu staletí se ve mlýně mlelo obilí, ve dvou rybníčcích mlynáři chovali ryby, na okolních lukách měli ovce a krávy. Fungovala zde i pila. Nad mlýnem se nějaký čas pěstoval i chmel - důležitý při výrobě piva.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1523 mlynář Vácha

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1587-1590 Bartoloměj Kolenáč

1590-1606 vdova Kolenáčová, správce Jan Jabulka

1606-1611 syn Tomáš Kolenáč

1612 (potvrzeno 1615) mlýn převzal jeho bratr Václav Kolenáč s manželkou Kateřinou, na mlýně vázne dluh 213 kop míš.

1619 zemřel Tomáš Kolenáč, jeho vdovu Annu si vzal Matěj Záruba, syn mlynáře Jana Bartoňovic

 

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

kol. 1630 zemřel Václav Kolenáč, mlýn spravuje vdova Kateřina s tovaryšem Janem Dvořákem

1637 Jan Dvořák se oženil s Václavovou mladší dcerou Evou Kolenáčovou 

1643 převzal mlýn, mlýn s hospodářstvím oceněn na 1000 kop míš.

1646 zemřel Jan Vdořák, vdova Eva se provdala za Václava Hlasivce, mlýn spravují Jiří Klouček a  Jan Paleček

1683 přes odpor městské rady prodal Václav Hlasivec mlýn  rytíři Jiřímu Františkovi Strachovskému ze Strachovic a na Želkovicích, pánu na Kamenné, musel se zavázat, že se podrobí městskému právu, bude platit věčný plat půldruhé kopy gr. míšeňských a mlýn nepřipojí ke kamenskému panství 

kol. 1690 mlýn koupila příbramská obec

Po Bittnerově smrti byl v březnu 1705 novým hormistrem jmenován Jiří Tomáš Pusch, dosavadní správce rožmitálského arcibiskupského statku, jeho železáren a vysokých pecí. Byl zvyklý prosazovat svou vůli, a tak donutil městskou radu, že již 4. dubna 1705 vyměnila s Martinem Kocourem jeho mlýn nad vysokou pecí za obecní Kolenáčovský mlýn ležící pod vysokou pecí. V dosavadním Kocourově mlýně vybudovala obec hamr (hořejší), kolem kterého brzy vznikla z chalup hamerníků ves Hamr.

Obec Martinovi Fialovi jinak Kocourovi postoupila mlýn s pilou a se vším stavením, s chalupou, rybníčkem pod mlýnem, se zahrádkou za stodolou, s chmelničkou nad mlýnem a dalšími polnostmi. Martin Fiala jinak Kocour se do něj přestěhoval s celou svou početnou rodinou včetně synů Pavla, Jakuba, Františka, zřejmě i Matěje a  jistě téměř ročního Jana. Mlynář Martin si posléze začal stěžovat, že mu železné hutě zadržují vodu. 

V dubnu 1713 se za přítomnosti komise české komory konala prohlídka jeho mlýna. Komisaři se usnesli, že mu příbramská obec na svůj náklad rozšíří vodní tok a vybudovat nádržku, ve které bude moci držet vodu v době sucha, aby ji podle svépotřeby mohl pouštět buď na pilu, nebo na mlýn. Spory o vodu mezi  příbramskou obcí a Martinem Fialou, který se nadále i v písemných pramenech nazýval Kocourem, přestože už na Kocourovském mlýně nehospodařil, však neustaly. Martin Fiala jinak Kocour zemřel někdy po roce 1724 a někdejší Kolenáčovský mlýn, zvaný už Fialovým, ale někdy i Kocourovým, převzali jeho synové. Prosperita železářského závodu postupně klesala a po roce 1761 byl jako prodělečný likvidován. V letech 1768–1770 byl po předchozím výkupu pozemků v bezprostředním sousedství železné pece postaven první velký báňský rybník na Příbramsku, zvaný Vysokopecký. Při jeho výstavbě byl zbourán i někdejší Vokačovský, později obecní mlýn a vodní nádrže, dříve patřící k mlýnu, huti a hamru.

Potomstvo Martina Fialy jinak Kocoura se během 18. století dále rozrůstalo, ale všichni jeho vnuci a pravnuci už užívali jen příjmení Fiala. Někdejší Kolenáčovský  mlýn, který vlastní jejich potomci s krátkou přestávkou v první polovině 19. století dosud, se nyní nazývá Hořejší Fiala. 

1839 František Fiala

2. 5. 1854 Josef Fiala přechází na Vondrášovský mlýn

V roce 1896 byl úspěšně ukončen více než půlstoletý spor pěti mlynářů o vodu s horním závodem, který financovali majitelé obou mlýnů, Josef a František Fialové. Došlo k dohodě, podle které všichni dostali finanční náhradu a spokojili se s přidělenými třemi palci vody dle normálního znamení každou středu, kdy se jim pouštěla voda z báňských rybníků.

1930 Václav Fiala

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Vácha
  • Kolenáč
  • Jabulka
  • Dvořák
  • Hlasivec
  • Klouček
  • Paleček
  • Fiala

Historie mlýna také obsahuje:

1523 Vácha

1587-1590 Bartoloměj Kolenáč

1590-1606 vdova Kolenáčová, správce Jan Jabulka

1606-1611 Tomáš Kolenáč

1612 (1615) - 1630 Václav Kolenáč 

1630 - 1643 vdova Kateřina s tovaryšem Janem Dvořákem

1643-1648 Jan Dvořák

1648-1683 Václav Hlasivec, mlýn spravují Jiří Klouček a  Jan Paleček

1683  Jiří František Strachovský ze Strachovic a na Želkovicích

kol. 1690-1705 příbramská obec

1705 Martin Fiala zv. Kocour

1839 František Fiala

-1854 Josef Fiala

1930 Václav Fiala

 


Zobrazit více

Pověst o zlatém pokladu
Někdy ve druhé polovině 19. století čistili dělníci náhon u mlýnského rybníka a vykopali hrnec s mincemi. Mlynář hned přiběhl, dělníky odehnal a hrnec si odnesl. Asi za dva roky potom začal stavět na místě stávajícího nový, velký mlýn s hospodářskými budovami. Tak vznikl jeden z nejkrásnějších a nejdražších mlýnů na horním toku Litavky.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    01 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      přízemní
      • dveře
      • okno
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        2 složení
        Zaniklý
        • pila
        v pol. 17. stol. pila
        • náhon
        • rybník
        2 rybníky ze 17. stol., ve 20. stol. zasypány

        S rozvojem dolování, železářství a s tím spojených provozů docházelo ke stále častějším sporům o vodu. Už roku 1712 podal Martin Fiala jinak Kocour stížnost k české komoře, protože mu Vysokopecký železářský závod a papírna nedopřávaly dostatečný tok vody, na jaký byl zvyklý, když ještě hospodařil ve svém původním hořejším mlýně. Zástupci české komory (tehdejšího ministerstva financí), rozhodli, že obec musí na své náklady Martinovi Kocourovi tok vody rozšířit a vybudovat novou nádržku, v níž by se voda mohla lépe a déle zadržovat. Pak obec dala vybudovat první Vysokopecký rybník, ale mlynáři si roku 1716 opět stěžovali, že nemají vodu. Odmítali proto platit takzvanou vodní činži. Někteří pak sice dostali odškodnění, ale nebyli spokojeni a právo na vodu z Litavky se stalo trvalým problémem.

        Mlynáři chtěli, aby jim alespoň byly poskytnuty slevy na daních. V roce 1790 napsali české komoře, že voda je jim kvůli stříbrným příbramským horám odňata již přes padesát let. Nejenže nemohli mlít, ale na svých polích a loukách od vody z „podmokajících struh jdoucích na hory trpěli velké škody“.

        Problém byl v tom, že až do druhé poloviny 19. století, než byl ve zdejších horách zaveden parní stroj, potřebovaly všechny důlní provozy vodní kola, která poháněla veškerá technická zařízení.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popispol. 17. stol. 2 kola
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popispol. 17. stol. 2 kola
        Typturbína Francisova
        StavNezjištěn
        Výrobce
        Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,179 m3/s, spád 5,6 m, výkon 10 HP
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl v RČS
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 30
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl v RČS
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 30
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorVěra Smolová
        NázevMlýny a lidé města Příbramě hor stříbrných
        Rok vydání2014
        Místo vydáníHostivice
        Další upřesněnís. 232-245
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorVěra Smolová
        NázevMapa ke knize Mlýny města Příbramě
        Další upřesněníč. 7
        Odkazhttp://pribramsko.eu/mapa-ke-knize-mlyny-a-lide-mesta-pribrame-hor-stribrnych-6086
        Datum citace internetového zdroje01 2019
        AutorVěra Smolová
        NázevGenealogie rodů Kočků a Fialů aneb čím je genealogie prospěšná
        Rok vydání2016
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníČNM ser. historica 185, s. 67-72
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách II.
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 42-43

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Vytvořeno

        7.1.2019 13:45 uživatelem doxa (Jan Škoda)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 7.1.2019 18:37