Mlynáři jsou všichni stejní, řekl onen mlynář,
jenž měl být oběšen, když se ho zeptali,
jestli zná nějakého, který by zloděj nebyl.
(německé přísloví)

Dolní, Kalinův mlýn

Dolní, Kalinův mlýn
141
Bezručova
Stod
33301
Plzeň-jih
Stod
49° 38' 13.3'', 13° 10' 9.5''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Poslední mlýn na Merklínce
05/2022 mlýn má nového majitele, začíná ekonstrukce
04/2024 mlýn se otevírá veřejnosti. Probíhají komentované prohlídky, pořádají se akce, vzniká tu zážitková hra ve stylu únikovek, sídlí tu realitka majitele.
200 m východně od kostela sv. Maří Magdaleny ve Stodu
Merklínka
veřejně přístupný

Obecná historie:

Roku 1556 získal mlynář Jakub Suchý od obce Stodu (Staab) stavební pozemek a pole u potoka (dnešní Merklínka), aby vybudoval mlýn. Suchý svůj plán v krátké době uskutečnil a položil tak základní kámen k panskému mlýnu. Při přidělování stavebního pozemku si obec vyhradila předkupní právo ke koupi mlýna (v případě, že by Jakub chtěl mlýn prodat). To se také stalo a roku 1563 přešel do majetku obce Stodu.

Krátce nato se mlynář Paul, tehdejší majitel panského mlýna, rozhodl stodskému svatostánku poskytnout dar. V roce 1573 tedy ve své závěti uvedl, že po své smrti věnuje půlku mlýna filiálnímu kostelu Máří Magdalény. Tento svůj dar svěřil pod ochranu probošta Haslera. Farář Köpl, místní historik, vyslovil na základě svých podrobných výzkumů oprávněnou domněnku, že tento dar byl převeden na peníze a výtěžek byl pak vložen do kostelní pokladny a tvořil tak základ stodského církevního jmění.

Jako příklad poplatků, jež majitelé pozemků museli odvádět vrchnosti, je možné uvést, že majitel nového mlýna každoročně klášteru odevzdával dědický úrok z jedné a půl kopy a obci odváděl kromě jedné a půl kopy míšeňských grošů také dvě libry vosku.

V pozemkových knihách najdeme poznámku datovanou 21. 4. 1857, kdy mlýn vlastnila Theresia Höschl.

Kalinovi se objevují v pozemkové knize už 5. července 1905. Než zakoupili stodský mlýn, za který zaplatili 45.000 Korun rakouských, hospodařili v mlýně ve Vojtěšicích (dnešní Otěšice). Tam měli půl dvora (asi 30 štrychů) a cihelnu. Později koupil ještě jednu cihelnu. Vojtěšický mlýn však vyhořel. Později na jeho místě byly vystavěny byty. Kalina tedy prodal obě cihelny a koupil stodský mlýn. V roce 1905 se tedy vlastníky stodského mlýna stávají Václav Kalina (7.7. 1857 – 21.7.1933) z Vojtěšic č.p.12 a Magdalena Kalinová roz. Langová (10. 2. 1863 - ?) s Vojtěšic č.p. 36. Václav s Magdalenou měli pět dětí. Nejstarší Václav, pak Barbora, Jan, Marie a Božena.

Jediným vybavením mlýna bylo jedno složení s pískovcovým kamenem zvaném „český kámen“, mlelo se přes pytlík a vše se muselo vynášet v násypkách nahoru na koš. Samozřejmě nechybělo vodní kolo a jednuška, což byla jednolistá pila na výrobu např. prken. Později V.Kalina koupil francouzský kámen na semílání žita a pšenice.

Kalinovi hospodaří na mlýně spolu se syny Janem (25. 12. 1891 – 13. 4. 1977) a Václavem ml. V létě 1909 rozšířili mlýn o pekárnu, která po válce sloužila jako chlév, kolna na krmivo (nyní kurníky) a kolna na palivo (spadla v roce 2002 při povodních) – dnes dvorek pro slepice. V roce 1910 koupil Kalina starší stolici na mletí (žitná šedesátka) od mlynáře ze Starého Plzence. Kromě Václava, Magdaleny a syna Jana se na chodu mlýna podílel ještě jeden (?) mládek. Po vypuknutí I. světové války pronajali pekárnu Františku Dvořákovi. Sami měli dost práce s obsluhou a údržbou mlýna. Navíc postavili v roce 1914 loupačku na obilí a výtahy. Do války ani Václav ani Jan nemuseli, Jan měl vadnou nohu a Václav úraz na noze z mlýna. Během války se smělo semílati pouze na povolení (mlecí výkaz) a byla přísná kontrola. Stávalo se, že někdo z Čechů během války kolaboroval a např. měl funkci komisaře. Ten během války s vojáky střežil mlýn, aby si nikdo neodnesl ani kg mouky. A po skončení války se zase hrdě hlásil k Česku. I mezi stoďáky byli bohužel takoví.

Mlýn čím dál více potřeboval zásadní modernizaci. V roce 1923 se rodinného mlýna ujímá syn Jan s dluhem od berní správy 99.644 Kč (daň z vodní síly, dávka z majetku, daň výdělková za dobu války, běžná daň) splatné do měsíce. Za manželku si bere Annu rozenou Arbes (26. 4. 1892 – 22. 5. 1973), dceru stodského kožešníka.

Václav Kalina ml. Přebírá hostinec „U Arbesů“ (nejspíše dům Palackého 123), který patřil Anně Arbes. Později vlastnil „Malý mlýn“ ve Staňkově a po jeho prodeji koupil mlýn v Mlynářovicích u Klatov.

S pomocí úvěru Spořitelny Jan rekonstruuje mlýn. Mlýn dostává současný vzhled přední části. Je přistavěna „dřevěnice“, která slouží jako místo pro mlátičku a vazač, rampa pro příjem, sušárna a ve spodní části dílna a sklad dílů. Ke dřevěnici přináleží kryté místo pro výmlat. Místo vodního kola mlýn od roku 1924 pohání Francisova turbína od firmy J. Kohout Smíchov a je vystavěn žulový vantrok. Mlýnské kameny jsou nahrazeny novými stroji od známé firmy Prokopa synové z Pardubic. Přibývá kůlna pro formanský vůz (spadla při povodních 2002) a konírna s kravínem (povolila provalená stěna v roce 2023). Hned v roce 1924 je zkolaudováno. Kalina přijímá dalšího mládka a formana. Dynamo umožňuje zavedení elektrické energie po celém mlýnu. V roce 1931 je přikoupen naftový motor pro případ sucha. Již následující rok 1932 je úvěr splacen.

Janu a Anně Kalinovým se postupně narodí čtyři děti:

Jeníček (17. 11. 1924 – 19.7.1925)

Anička (22. 7. 1926 – 17.11.1946)

Marie Terezie (3. 7. 1928 - ?) později provdaná Jahodová

ing. Jan Václav (2. 11. 1929 – 19. 12. 2016)

Mlýnice se zvětšuje o jednu třetinu v roce 1938. V den, kdy je podepsána nechvalně známá Mnichovská dohoda, je přístavba mlýnice zkolaudována. II. světovou válku setrvávají Kalinovi ve mlýně i přesto, že Stod se stává německým Staab a oni mají československé občanství. Dětem není povoleno navštěvovat české školy. Kalinovi tajně pomáhají krajanům. Připravuje se výměna francisky od fy Kohout za větší francisku od fy Jos. Prokop. To se ale nerealizuje. Ač po válce Jan Kalina vstupuje do JZD, jsou v roce 1947 Kalinovi odsouzeni za kolaboraci. Později je rozsudek zrušen. Jan Kalina ještě chvíli pracuje v JZD, ale v roce 1951 je z něj vyloučen a odchází do důchodu. V roce 1954 je Kalinům ukraden (znárodněn) mlýn, náhon, jez a pozemky. Naštěstí Ministerstvo vnitra rozhoduje zařadit mlýn do rezerv pro případ války. Díky tomu se dochoval i přes hospodaření a rozkrádání Státním statkem Stod. Přesto z mlýna zmizel šrotovník, který byl instalován místo jedné stolice, loupačka a množství drobných strojů a vybavení.

Jan Kalina ml. se stal inženýrem a pracoval ve Výzkumném ústavu mlynářství. Po roce 1989 se přihlásil o restituce majetku, který mu zabavili komunisté. Vráceny mu jsou pozemky a mlýn s vybavením. Naopak nevráceny mu byly některé odcizené stroje a vybavení. Místo vrácení oprávněnému restituentovi byl mlýnský náhon a jez převeden na obec, resp. Povodí Vltavy. Tuto křivdu se dodnes (zatím) nepodařilo vyřešit ani přes snahu současného vlastníka.

Ing. Jan Kalina prodává mlýn v roce 2008 Zdeňku Mlnářikovi. Mlýn bohužel dále chátrá a postupně se stává skladištěm. V roce 2022 kupují mlýn současní majitelé a pouštějí se do velkého vyklízení a úklidu obytné části i mlýnice, obnovují zahradu a postupně začínají s rekonstrukcí. V květnu 2024 se při příležitosti Dne otevřených mlýnů poprvé otevírá mlýn veřejnosti. Prostory mlýna zůstávají otevřeny pro komentované prohlídky. Během léta téhož roku vzniká v prostorách části mlýnice hra ve stylu populárních únikovek. Místnost v přízemí prochází rekonstrukcí a nově tam sídlí naše realitní kancelář. Zahrada se stávám místem společenských setkání, divadla a dalších akcí.

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1857 na německých listinách z pozemkové knihy se objevuje první zápis, ke kterému je připojeno jméno Theresia Höschl.
1878 nový vklad Theresia Höschl
1905 kupuje mlýn V. Kalina s Magdalenou Kalinovou, roz. Langovou.
Václav Kalina vlastnil mlýn v Mlynářovicích (mlýn u Kalinů). Po vyhoření otěšického mlýna zakoupil Václav Kalina mlýn ve Stodě. To se psal rok 1905.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1923 kupuje mlýn syn Jan Kalina s Annou Kalinovou, roz.Arbes

1930 mlýn a elektrárna, majitel Jan Kalina

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

1977 dědí mlýn ing.Jan Kalina s Marií Jahodovou.

2012 kupuje mlýn Z.Minářík
2022 kupují současní majitelé

- email info@kalinuvmlynstod.cz
- web: www.kalinuvmlynstod.cz

V mlýně fungují:

- prohlídky pro veřejnost
- zážitková hra
- realitní kancelář
- ubytování

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kalina
  • Höschl
  • Suchý
  • Paul

Historie mlýna také obsahuje:

1556 Jakub Suchý

1563 obec Stod

?  Paul

1857-1878 Terezie Höschl

1905 Václav Kalina

1923-1954 Jan Kalina

1990 - ing. Jan Kalina Csc

2008 - Zdeněk Mlnářík

2022 - Michal Primák a Lenka Jedličková

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
  • podpis mlynáře
  • výuční list
  • živnostenský list
  • pytel s názvem mlýna
  • reklama, inzerát
  • domovský list
  • razítko
dochován bez větších přestaveb
06 2019
  • dochována pouze mlýnice
  • dochován pouze obytný objekt/obytná část
  • dochovány objekty doplňkových provozů
městský
mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
  • historizující a architektura druhé pol. 19. století
  • moderní 1920 – 1945
zděná
vícepodlažní
Jedna budova do L
  • dveře
  • okno
  • povodňová značka
  • náhrobky, pamětní desky
  • klenba
  • krov
  • existující umělecké složení
Mlýn je až na loupačku kompletní. Momentálně nefunkční.
Žádná položka není vyplněna
Zaniklý
  • pekárna
Nezjištěn
  • výroba elektrické energie
1930 mlýn a elektrárna
Součástí mlýna byla malá pekárna, která vyznikla někdy v roce 1909. Během první světové války byla pekárna pronajata F.Dvořákovi (info od. p.J.Teršla). Dnes se zachovala přibližně polovina pekárny s padajícím torzem pece. Pekárna zůstane a bude sloužit patrně jako letní kuchyně.
  • jez
  • náhon
  • jalový žlab
  • odtokový kanál
  • most, propustek
  • turbínový domek
Typturbína Francisova
StavNezjištěn
Výrobce
Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,3 m3/s, spád 4,2 m, výkon 12 HP
Typturbína Francisova
StavNezjištěn
Výrobce
Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,3 m3/s, spád 4,2 m, výkon 12 HP
Typnaftový motor
StavDochovaný
VýrobceTovárna na motory a slévárna železa Václav Suchý Čtyřkoly u Benešova
Popis
Typnaftový motor
StavDochovaný
VýrobceTovárna na motory a slévárna železa Václav Suchý Čtyřkoly u Benešova
Popis
Typnaftový motor
StavDochovaný
VýrobceTovárna na motory a slévárna železa Václav Suchý Čtyřkoly u Benešova
PopisDochovaný, kompletní, prasklý blok
Historické technologické prvky
  • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
    • jednoduchá
      • ruční
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl v RČS
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 45
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl v RČS
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 45
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Plány - stavební a konstrukční

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - interiér

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - technologické vybavení

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Ostatní

      Vytvořeno

      10.6.2019 23:53 uživatelem doxa (Jan Škoda)

      Majitel nemovitosti

      MichalCZ

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 19.8.2024 18:16
      REAPERXCX 15.10.2023 15:14
      MichalCZ 10.11.2024 16:43