Menu
Uživatel
Hledat
Sign in | Sign up
Přispět svou troškou do mlýna.
(české rčení)

Starohuťský, Dolejší, Poddobříšský mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie
Starohuťský, Dolejší, Poddobříšský mlýn
47
Stará Huť
26202
Příbram
Stará Huť
49° 46' 48.3'', 14° 11' 37.0''
Mlýniště bez mlýna
Zaniklý menší mlýn pod Huťským rybníkem. V sousedství vznikla slévárna.
500 m jižně od kaple Nanebevzetí P.Marie ve Staré Huti
Sychrovský potok
volně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Adam Režnej (40 let), žena Mandalena (30), oba svobodní katolíci, učedlník Pavel (19), poddaný nekatolík s nadějí na obrácení, 1653 odešel pryč

1660 Adam Režnej

1665-1669 Lidmila, mlynářka z Poddobříšského mlýna

1683-1695 Matouš Vrána (Petrus) s manželkou Verunou, II. manž. Ludmilou (připomínána ještě 1704

1714 Martin Kocour

1738 Jan Jiří Jareš, později se satl nájemcem železných hutí v Příbrami

8. srpna 1781 od Františka Jareše kupuje jeho příbuzný Antonín Ritter, úředník starohuťských železáren za 2.438 zl. 25 kr.

28.8.1793 otec Jan Antonín Ritr (Ritter) postoupil mlýn synu Josefu Ritrovi a choti Marii roz. Brejchové, věno nevěsty 800 zl., ženicha 2500 zl.

20.8.1826 Josef Ritr  postoupil mlýn synovi Karlu Ritrovi a manž. Josefě roz. Krákorové

22.12.1846 manželé Ritrovi prodali mlýn za 16 000 zl. ve stříbře Martinu Karlu Brabcovi z Prahy, mlynáři z Vyšehradu (později aktivní účastník revoluce 1848, viz v příloze dole)

Karel Ritter je však na mlýně uveden ještě v roce 1855

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1853 ve mlýně bydlí Josef Černý, kolmistr, manž. Eleonora roz. Rybáková

mlýn přestavěn na dvojhamr

1854 Josef Vielwerth, ředitel hor a hutí železných, syn Václav Vielwertha, měšťana a mistra zámečnického v Dobříši čp. 70

1866 František Řezníček, bývalý hutník v čp. 48 pod bývalým Starohuťským mlýnem

1880 Vincent Mottl, mlynář ve Staré Huti z čp. 110, syn Václava Mottla, mistra ve smaltovně v Sedlci čp. 27 u Rokycan a Josefy roz. Sokové z Hředle čp. 1.

1880 Josef Chromý, pomocník mlynářský ve Staré Huti z čp. 113, syn Vavřince Chromého, mlynáře na Kalouníku.

1908 mlýn již nefunguje

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1921 sčítání obyvatel: mlýn slouží jako nájemní dům, majitel Václav Palivec, starohuťské strojírny, bydlí zde rodina Sojkova, Kateřina a Anna Sojkovy šičky rukavic

1930 již nebyl v provozu

1938  budovy ještě stály

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1951 již ve zříceninách

Události
  • Zánik budovy mlýna

2012 zříceniny ještě patrné

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Ritr
  • Brabec
  • Mildt
  • Režnej
  • Režný
  • Ritter
  • Vrána
  • Petrus
  • Kocour
  • Jareš
  • Mottl

Historie mlýna také obsahuje:

1651-1660 Adam Režnej

1665-1669 Lidmila

1683-1695 Matouš Vrána (Petrus) 

1714 Martin Kocour

1738 Jan Jiří Jareš

-1781 František Jareš

1781- Antonín Ritter

-1793 Jan Antonín Ritr (Ritter)

1793-1826 Josef Ritr

1826-1846  Karel Ritr

1846 Martin Karel Brabec

1880 Vincent Mottl

 

 

Pražský vyšehradský mlynář a dřevař Martin Karel Brabec měl patrně zájem o získání lepší možnosti skladu, nákupu a dopravy dřeva z dobříšských lesů do vyšehradského Podskalí v Praze. Byl také zvolen do poselstva, které by podalo Svatováclavskou petici císaři Františkovi I. ve Vídni. Brabec byl rovněž náhradníkem prvně svobodně zvoleného zastupitelstva pražského podle vyhlášky nejvyššího purkrabího ze Starého Města ze 6. dubna 1848. Také je uveden v „ohlášení“ hraběte Leo Thuna a c. k. velícího pražského generála knížete A. Windischgrätze ze 16. července 1848. Brabec byl ten, který ve vyšehradském Podskalí stavěl barikády a zatarasil dřevem plavbu přes Prahu. Velmi účinně se též zúčastnil pražských bouří v rušném roce 1848.


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    Architektura

    neexistuje
    10 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

            Technologické vybavení

            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • hamr
            Fungování mlýna a hamru se tedy po určitou dobu mísí navzájem, protože tento hamr byl zřejmě stavěn jako cáchový dvojhamr o dvou vodních kolech. V úvodu byl již r. 1828 nouzově a pravděpodobně přechodně vybudovaný na Pecenském potoce, pod vysokou pecí. Podle všeho se ani nepočítalo s dlouhým provozem. Cáchový hamr, ve kterém se vyráběla jemnější tyčovina pro výrobu hřebíků, obručí, mříží aj., je znovu zmiňován 31. července stejného roku, kdy ve zprávě šichtmistra setkáváme se schváleným požadavkem u „Doppelhammeru“ „dát nová koryta vedení“.
            O jeho bližším umístnění se zmiňuje až zápis z r. 1837, kdy dne 20. května Matěj Kopáček, řemenář na Starých Hutích, prosí o milostivý dar 40. zl. c. m. za práci u starohuťského dvojhamru. V přípisu k žádosti se píše, že tento dvojhamr stával pod hrází velkého rybníka mezi starohuťským mlýnem a vysokou pecí. Pokud se podíváme na mapu zr. 1839, tak v těchto místech stojí pouze jedna budova označena vodními koly, a to přímo na Mlýnském potoce u Starohuťského mlýna.
            Na Pecenském potoce však žádné vodní dílo označeno není. Podle mapy se také jednalo o jednoduchou obdélníkovou stavbu. Dne 20. března 1838 hutní personál čtvrtého hamru pod Strží a 5. dvojhamru u Starohuťského mlýna prosí o přídavek skrze zastavení jejich hamrů. Důvodem byl drastický nedostatek vody, s kterým se Dobříš potýkala už od r. 1834. Z těchto důvodů dokonce dvacet šest měsíců stály starohuťské železárny. Do té doby dokázaly všechny hamry zpracovat 5600 centů kvalitního kovářského železa. Bohužel další zmínka pochází až z r. 1862, kdy je v hospodářské zprávě panství poznámka o zrušení cáchových hamrů ve Staré Huti, které zde fungovaly pouze 34 let. Po zrušení tohoto hamru již není připomínán ani mlýn, přesto lze sledovat historii této budovy i nadále podle dochované fotografie byla velmi výraznou zděnou stavbou, pravděpodobně dvoupatrovou.
            • náhon
            • rybník
            • most, propustek
            Velký Huťský rybník nad mlýnem
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky

            Prameny

            AutorJindřich Klouda
            NázevStarohuťský mlýn čp. 47
            Rok vydáníDobříš
            Místo vydání2010
            Další upřesněníin: Hejnic, Karel: Za zvuku mlýnských kol vodní průmysl na dobříšském panství v letech (1570-1931), s. 68-69
            AutorJindřich Klouda
            NázevStarohuťský mlýn čp. 47
            Rok vydáníDobříš
            Místo vydání2010
            Další upřesněníin: Hejnic, Karel: Za zvuku mlýnských kol vodní průmysl na dobříšském panství v letech (1570-1931), s. 68-69
            AutorPetr Kadlec
            NázevKlapot vodních kol nad Kocábou
            Rok vydání2025
            Místo vydáníDobříš
            Další upřesněnís. 139-144

            Žádná položka není vyplněna

            Ikonografie

            Základní obrázky

            Zde stával mlýn, 2018, © mapy.cz

            Historické mapy

            Mlýny Kurvice (červeně) a Starohuťský (modře), I. vojenské mapování, výřez, 1764-1768, © oldmaps.geolab.cz
            Bývalé mlýny Kurvice (červeně) a Starohuťský (modře), III. vojenské mapování, výřez, 1877-1880, © oldmaps.geolab.cz
            Císařský povinný otisk, výřez, 1840, © archivnimapy.cuzk.cz
            Indikační skica, výřez, 1840, © archivnimapy.cuzk.cz
            Katastrální mapa evidenční, výřez, 1941, © archivnimapy.cuzk.cz
            Letecký měřický snímek, výřez, 1938, © lms.cuzk.cz
            Letecký měřický snímek, výřez, 1951, © lms.cuzk.cz
            Letecký snímek, výřez, 2003, © mapy.cz
            Letecký snímek, výřez, 2012, © mapy.cz

            Plány - stavební a konstrukční

            Nákres rozmístění pěti hamrů kolem Staré Hutě, 2025, © Petr Kadlec
            Rekonstrukce půdorysu doppelhammeru podle katastrální mapy, 1839, © Petr Kadlec

            Současné fotografie - exteriér

            Výlov ryb z náhonu. Vlevo lze vidět původní ukotvení vodního kola a samotnou budovu v pravém horním rohu, je zřejmé, že se jednalo o dvoupatrovou budovu s opěrnými sloupy., 1933, © Petr Kadlec - archiv
            Záběr z výlovu ryb v mlýnském náhonu. Z budovy lze opět vidět pouze kraj se schodištěm k vodě., 1933, © Petr Kadlec - archiv

            Současné fotografie - vodní dílo

            Most nad náhonem Starohuťského mlýna, 2025, © Petr Kadlec, (Prvky na obrázku: náhon, rybník, most, propustek)
            Most u Huťského rybníku nad původním starohuťským mlýnem., 2025, © Petr Kadlec, (Prvky na obrázku: náhon, most, propustek)

            Autoři

            Vytvořeno

            7.10.2019 14:08 uživatelem doxa (Jan Škoda)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 16.10.2019 20:35

            Ubytování ve mlýně - hotely a penziony:

            Romantický hotel Mlýn Karlštejn, Klučický mlýn

            Romantický hotel Mlýn Karlštejn, Klučický mlýn             velká karta

            Stanský, Znamenáčkův mlýn

            Stanský, Znamenáčkův mlýn             velká karta

            Podhlavický mlýn

            Podhlavický mlýn             velká karta

            Hejlův mlýn

            Hejlův mlýn             velká karta

            Peckův mlýn; Schöppamühle

            Peckův mlýn; Schöppamühle             velká karta
            Reklama