Božkovský, Zipelův mlýn

Mlýn zachycuje již mapa prvního Josefského vojenského mapování z let 1764–1768.

Kol. 1850 je v Božkově připomínán Zipelùv mlýn o třech kolech, ve kterém pracovali dva dělníci.
14.8.1876 mlynáři Jakubu Zíkovi zakázáno na základě stížnosti Josefa Černého z Božkova čp. 19 stavět vodu výš, než ukazuje cejch na jezu  a přikázáno odstranit námětky na jezu.

Jez následně při povodni protržen, Zíka žádá o povolení k znovuzřízení, komise konstatovala, že již byl z větší části postaven, ale sousedé potvrdili, že stojí na starém místě a že nebylo hnuto s jeho prahem. Byl tudíž jen nově ocejchován.

1878 Zíka opět žádá o povolení zřídit na jezu námětky ku zvýšení vody, ale bylo mu to opět zakázáno, jelikož by došlo k ohrožení sousedních poemků. Navíc se ukázalo, že je zanesený náhon, ketrý má mlynář alespoň 1x ročně čsistit, avšak tuto povinnost soustavně zanedbává.

V témže roce zakoupil mlýn Václav Slavík, ale brzy jej prodal Františku Žaloudkovi. Tomu v roce 1889 povolilo plzeňské okresní hejtmanství zrušit starý jez vysoký 2,25 metrù a široký 9,8 metrù, který svojí délkou 24 metrù přehrazoval řeku a postavit jez nový výše proti proudu. Nový jez byl dřevěný, 18 metrù dlouhý, 2,25 m široký a na d řečiště 0,65 m vysoký, opět zavázaný do břehů řeky, vedený kolmo na řeku, aby voda i ledy mohly snadno odtékat.  Zároveň byla částečně zasypána mlýnská strouha a od jezu byl vykopán nový náhon při patě svahu, který se asi po dvou stovkách metrù napojoval na původní. Na nové strouze byla osazena 3 nová stavidla 2 m široká. Po 150 metrech náhonu byla na bžezích nasypána hráz vysoká nejméně 50 cm nad nejvyšší možné množství vody ve strouze. Jalový splav dlouhý 20 m a opatřený dvěma 1,5 m širokými stavidly byl zřízen poblíž stodoly.

Když měla 1899 proběhnout kolaudace, došlo k protržení jezu na řece, takže ke schválení došlo až v příštím roce a 1901 byl zasazen cejch.

1903 a znovu 1909 podali Josef Černý a jeho manželka Kateřina žalobu na mlynáře Žaloudka pro zanedbávání čištění mlýnské strouhy a neudržování dřevěného můstku přes náhon.
V roce 1911 bylo z náhonu před mlýnem vyvedeno gravitační potrubí do čerpací stanice Českého plzeňského pivovaru (Světovar). Její budova dodnes stojí na levém břehu řeky.

Roku 1920 získala mlýn firma Ferronne Gross a spol., jejímž spolumajitelem byl dědic po mlynáři Žaloudkovi, a výrazně jej přestavěla. Na místě dřevěného byl postaven jez kamenný, v objektu bývalého mlýna byla osazena Girardova turbína, která při průtoku 1,389 m /s a spádu 2,3 metru dosahovala výkonu 25,5 koňských sil. V továrně se vyráběly vozíky, dětské kočárky, nábytek a další kovové zboží. Do současnosti prošly budovy továrny mnoha přestavbami a nebýt náhonu, procházejícího pod objektem, těžko bychom poznali, že zde v minulosti stával mlýn.