První čp. mlýna bylo 114.
V Kamenném Sedlišti, první vsi na Desince, která spadala pod zámecké panství, se na počátku 18. století nacházely dva mlýny.
Tento mlýn je uveden v soupise mlýnů z roku 1704 jako jediný mlýn v Kamenném Sedlišti. Přitom již roku 1694 si „…v Poříčí jinak Kamenných Sedlištích kdež nyní Nová Ves…“ nově vystavěný panský mlýn s pilou a kouskem louky koupil Ondřej Pakosta.
Na tržní cenu 160 kop zavdal 30 kop a zbytek splácel po 5 kopách. Z mlýna platil roční úrok z meliva 8 kop. Naproti tomu „…když bude řezat panská prkna, má se mu od 1 kopy po 15 gr platiti…“. Vzhledem k tomu, že byl mlýn i pila nově vystavěný, bylo veškeré vybavení v dobrém stavu. Mlynář splácel mlýn do roku 1719. Roku 1720 mlýn do gruntu shořel a v důsledku toho „…plat se mu /mlynáři/ odpouští a mlýn má jinak zaplacen…“.
Roku 1723 od svého otce Ondřeje koupil mlýn o jednom složení s pilou za 165 kop syn Vavřín Pakosta. Protože byl mlýn zaplacený, platil „…ročně po 5 kopách a po vyjití sumy gruntovní peníze po 4 kopách ročně, třeba otci, když se toho dočká, nebo komu bude patřit …“. Otec si pro sebe a ženu určil výminek. Po Vavřínu Pakostovi, „…který s manželkou a čtyřma dětma pro víru z panství zběhl…“, koupil mlýn roku 1734 Jiří Kysylko. Cena mlýna byla zvýšena na 335 kop. Poprvé se objevil v zápise i přesně vymezený rajón mlýna: „…chalupníci z Kamenných Sedlišť mají mlít v tomto mlýně…“.
Po Jiřím se roku 1759 stal mlynářem na tomto mlýně jeho syn František Kysilko. Za mlýn zaplatil 300 kop v hotovosti
„Jan Kysilko při úřadu města Litomyšle prohlásil, že by pilu na svůj vlastní náklad nad rybníkem Sirůčkem v obci Budislavicích vystavěti chtěl, kdyby k tomuto stavení šikovné místo pro vodu z panských rolí pod 4 míry on dědičně zakoupiti chtěl proti skládání ročního nájmu povoleno bylo “ Vrchnost prodala Janu Kysilkovi 2. října roku 1795 kus místa pod NT 368, 369 a 378, výměry 1 míry, louku 2 měřice, celkem za 105 zlatých, ročního nájmu měl platit vrchnosti 1 zt 25 kr a 26 dní pěší roboty, nebo za ní zaplatit 3 zt 45 kr. Kysilka na podmínky hospodářského úřadu přistoupil a složil hned hotové peníze.
Roku 1796 byla chalupa s pilou oceněna na 600 zt. 5.ledna roku 1800 držel chalupu s mlýnem za 800 zt syn Jana, Václav Kysilko. Přídavkem obdržel: kladní sekera, ruční sekera, železný sochor, vendhák, 2 kramle, 2 dubové fošny, hřídel, 4 stoupy a vrták. Roku 1806 žádal, aby si mohl postaviti u chalupy i mlýn o jednom složení, k čemuž dostal povolení za podmínek, že on složení postaví na svůj vlastní náklad a vždy v dobrém stavu zachová, že každoročně bude platit 2 zt, 20 kr nájmu do městského důchodu na sv. Havla a dále , že vrchnostenské klády v patřičném čase řezati bude a vodu z rybníka k řezání cizích klád ani k pohonu tohoto mlýnského složení nevyužije, dokud nebudou vrchnostenské klády rozřezány.
Roku 1807 bylo celé stavení, chalupa, pila a mlýn úředně oceněny na 1500 zlatýcch. 27.6. Roku 1808 prodal Kysilko chalupu s pilou a jedním složením, se vším příslušenstvím za 5065 zt, 40 kr Jesefu Fyxovi, který ihned složil 2542 zlatých. Od 4.5. roku 1810 držel mlýn Václav Hledík z panství Nasavrckého, z tak řečené vsi Kostelec, pod zdejší pravomocnost propuštěný se svou manželkou Annou, za 6000 zlatých. Od 26. Září roku 1811 převzal mlýn za 24150 zt Jakub Pýč s manželkou Kateřinou ze vsi Přestavlk, z panství Kostelec sem propuštěný. Od 5.2.. 1812 držel mlýn za 4000 zt Václav Motyčka z Horního Újezda. Od 11.4. 1813 koupil mlýn za 2280 zt Jan Najman pro svého syna Tomáše ze vsi Bříště, panství Novoměstského, v Jihlavském kraji. 22.12. roku 1819 koupil mlýn Václav Pativa pro svého syna Václava za 1070 zt 18 kr. Od 22.6. 1820 držel mlýn za 958 zt 18 kr Jan Žďára za vsi Jarošova.
Od 1.10. 1836 se mlýn nachází v držení Václava Mastnýho. Syn Václava, Josef Mastný se oženil 23.4. 1840 s Josefkou, dcerou Josefa Motyčky ze vsi Podměstí čp. 32, panství Nové Hrady, která mu přinesla věnem 360 zt v hotovosti, krávu, jalovici za 8 zt, 30 klub lnu za 14 zt a kotel za 2 zt. Jejich syn Josef Mastný byl zručný truhlář a ve své dílně zaměstnával až pět dělníků. V jeho dílně se vyráběly první ruční mlátičky pro Budislavské rolníky. Syn posledního mlynáře Josef Mastný byl ředitelem Měšťanské školy v Proseči.
