Panský, Brejchův, Brunclíkův mlýn

Mohutná volně stojící dvoupatrová budova krytá sedlovou střechou s bobrovkami. Hladké fasády objektu o dvoudílné dispozici zdobí na jižním průčelí bohatý rokokový štukový dekor. Mlýn z 1. poloviny 17 století byl v 2. polovině století 18. přestavěn.
Bývalý mlýn je situovaný v jihozápadní části Starého Knína pod hospodářským dvorem v blízkosti potoka Kocába. Vznikl v 17. století (dle datace na sloupu 1634) jako panský mlýn tehdejších majitelů panství Vratislavů z Mitrovic. Současná budova je dvoupatrová obdélného půdorysu, zděná ze smíšeného zdiva, štítově orientovaná k potoku Kocába. Dispozice stavby je dvoudílná v přízemí i patře. Jižní obytná část byla menší, v severní části byla v přízemí veliká mlýnice s trámovým stropem s průvlakem podepřeným dvěma pilířky, přičemž severnější z nich je prostý trám, jižní z nich je krásný oblý sloup o největším průměru cca 35 cm s datací 1634. Vnější plášť stavby je opatřen novým hladkým nátěrem světle okrové barvy. Hlavní jižní průčelí, obrácené k potoku, má dochovaný bohatý rokokový štukový dekor na fasádě. Střecha je sedlová krytá bobrovkami. Předmětem památkové ochrany je mlýn s mlýnicí a k tomu náležející pozemek.

Bývalý mlýn je situovaný v jihozápadní části Starého Knína pod hospodářským dvorem v blízkosti potoka Kocába. Vznikl v 17. století (dle datace na sloupu 1634) jako panský mlýn tehdejších majitelů panství Vratislavů z Mitrovic. V tomto roce, tedy 1634, dle dostupných materiálů, byl Nový i Starý Knín vypleněn švédskými vojsky, proto také vznikla v tomto období nová budova mlýna. Lze však předpokládat existenci panského mlýna na tomto místě v nějaké podobě ještě před rokem 1700. Současná budova je dvoupatrová obdélného půdorysu, zděná ze smíšeného zdiva, štítově orientovaná k potoku Kocába. Dispozice stavby je dvoudílná v přízemí i patře. Jižní obytná část byla menší, v severní části byla v přízemí veliká mlýnice se stropem o šesti trámech podepřených mohutným okoseným průvlakem vysokým cca 40 cm. Průvlak je podepřen dvěma pilířky, přičemž severnější z nich je prostý trám, jižní z nich je krásný oblý sloup o největším průměru cca 35 cm. Tento mimořádně cenný pilířek je pravděpodobně z dubového dřeva. Patka sloupku je v současnosti zalita do betonu. Spodní část dříku je konvexní, na ni přes tři zdobně vyřezávané prstence dosedá bubnovité zakončení dříku. Po dvou rovněž zdobně vyřezávaných prstencích nasedá hranolová hlavice, do níž je zapuštěn průvlak. V čele hlavice je v nízkém reliefu proveden nápis: DIELAL TENTO SLAUP IAN MRS KOSS MLINARŽ ANNO DOMINI 1634. V patře nad mlýnicí i obytnou částí je velká prostora sloužící patrně jako sýpka s trámovým stropem, jenž podepírá obdobný průvlak jako ve vlastní mlýnici. Není však podepírán sloupky. Součástí interiéru bylo také původní mlecí zařízení na elektrický pohon z roku 1926. Do současnosti se však většina strojního vybavení nedochovala. V druhém patře stavby je rovněž velká prostora sloužící ke skladování. Prostora není zastropena, takže pohlcuje novodobý vaznicový krov s přečnívajícími krokvemi do štítu. Střecha je sedlová krytá bobrovkami. Vnější plášť stavby je opatřen novým hladkým nátěrem světle okrové barvy. Východní průčelí je rozčleněno v přízemí i patrech na čtyři okenní osy s okny orámovanými plochou šambranou bílé barvy. Okna v přízemí jsou novodobá, v patrech s tabulkami ve tvaru T. V západním průčelí v přízemí jsou umístěny dva vstupy do budovy, jeden do obytné části, druhý do mlýnice . Vpravo nad ním je menší okénko. V patře následují tři stejná okénka, v druhém patře větší okna, stejná jako v protilehlém průčelí. Otvory však byly dodatečně zaslepeny. Vstupy i okna jsou rovněž orámovány plochou šambranou bílé barvy. Hlavní jižní průčelí je obrácené k potoku a cestě. Jeho dnešní trojúhelníkový štít pohltil štít starší s cennou rokokovou štukovou výzdobou, která je symetrická dle středové osy. Kromě přízemí, kde jsou zvětšená novodobá okna, jsou v prvním patře dvě obdélná dvoukřídlá okna s tabulkami ve tvaru T orámována plochou šambranou. V druhém patře barokní kasulová okna, která jsou rovněž orámována plochou šambranou. Mezi těmito okny dole je umístěna vodorovná římsa, na nichž nasedají dva pilastry s volutovými hlavicemi spojené nahoře bohatě prolamovanou rokokovou páskou a rokajem a četnými dalšími dekorativními prvky. Nad vším je ve stěně římsový rokokově zprohýbaný štít, dole i ve vrcholu ukončen volutami. V roce 1930 doložena Francisova turbína o výkonu 12 koní a stejnosměrné dynamo k osvětlování blízkého okolí a dvora nad mlýnem.
Budova mlýna představuje významnou stavbu, která je ukázkou výstavného panského mlýna s původním jádrem z první poloviny 17. století a následnou přestavbou v druhé polovině 18. století. Mimořádnou hodnotu budovy podtrhují dochované detaily a konstrukce jako např. štít s rokokovou štukovou výzdobou, strop mlýnice s mohutným průvlakem a mimořádně cenný dřevěný sloup z roku 1634 s nádhernými zdobně vyřezávanými částmi a původním nápisem. Sloup svou uměleckou kvalitou, řemeslným provedením a stářím převyšuje rámec soudobé stavební produkce lidové provenience ve Středočeském kraji a je tak svého druhu unikátem.
Jde o dvoupatrovou stavbu obdélného půdorysu, postavenou ze smíšeného zdivá. Jižní část byla obytná, v severní části byla v přízemí mlýnice se stropem o šesti trámech, podepřených průvlakem, jenž dosedá na dva pilíře. Na jednom pilíři je nápis: „Dielal tento slaup ian mrs koss mlinarž anno domini 1634.“ V patře nad mlýnicí je bývalá sýpka, s trámovým stropem. V druhém patře je také skladovací prostor, který ovšem není zastropen. V západním průčelí jsou dva vstupy do budovy, jeden do obytné části, druhý do mlýnice. Hlavní štítové průčelí je dvouosé. V druhém patře jsou kasulová okna, mezi nimi jsou dva pilastry s volutovými hlavicemi, jež jsou spojené rokokovou páskou. Dnešní trojúhelníkový štít pohltil starší rokokový, jehož štuková výzdoba zůstala zachována. Střecha stavby je sedlová.
Budova mlýna vznikla v první polovině 17. století jako panský mlýn tehdejších majitelů panství Vratislavů z Mitrovic. Objekt svou nynější podobu nabyl přestavbami ve druhé polovině 18. století a v první polovině 20. století. Mimořádnou hodnotu budovy podtrhují dochované detaily a konstrukce jako např. štít s rokokovou štukovou výzdobou, strop mlýnice s mohutným průvlakem a mimořádně cenný dřevěný sloup z roku 1634 s nádhernými zdobně vyřezávanými částmi a původním nápisem. Stavba je důležitou součástí urbanismu Starého Knína a je významnou ukázkou vývoje hospodářských staveb.