Máš-li hodně peněz, postav mlýn.
(ruské přísloví)

Panský, Brejchův, Brunclíkův mlýn

Panský, Brejchův, Brunclíkův mlýn
327
27
Kozohorská
Nový Knín - Starý Knín
262 03
Příbram
Starý Knín
49° 47' 7.1'', 14° 17' 6.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Ačkoliv bez strojního vybavení, po architektonické stránce kvalitní mlýn s unikátně zachovaným podpěrným sloupem.
Kocába
100719
nepřístupný

Obecná historie:

Mlýn byl odnepaměti zván jako Panský mlýn. Prvním mlynářem je zde znám Jan Mrskoš a to díky tesanému sloupu z roku 1634. Poté až roku 1791 se uvádí, že byla uzavřena nájemní smlouvu správou křižovnického velkostatku ve Starém Kníně, od roku 1802 jej mají v nájmu manželé Josefa a Terezie Starzikovských. Od 19. století je mlýn v majetku rodu Brejchů, Otakar Brejcha zde zřizuje začátkem dvacátých let 20. století elektrárnu, která zásobuje též křižovnický velkostatek. Ještě za života Šebestiána Brejchy je mlýn přepsán na jeho dceru, která jej prodává Josefu Brunclíkovi (†1944). Od roku 1949 je mlýn pod správu Středočeských mlýnů, poté mlýn krátkodobě vlastnilo JZD Nový Knín a Státní statky, kdy se zde nemlela mouka, ale pouze šrotovalo krmivo. Nakonec bylo zařízení demontováno a odvezeno do šrotu. Dnes je zde zakázkové truhlářství.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn stál jako jediný ve Starém Kníně a byl odnepaměti zván jako Panský mlýn. Prvním mlynářem je zde znám Jan Mrskoš a to díky tesanému sloupu z r. 1634 (rod Mrskošů odešel v 17. století do Horažďovic). Mlynář odváděl jako nájem ročně 70 strychů pražské míry žita vejmělního a měl povinnost vykrmit čtyři panské vepře.

Rod Mrskošů odešel v 17. stol. do Horažďovic.

Po třicetileté válce je mlýn opuštěný a v seznamu z r. 1651 se nevyskytuje.

1718 nájemce Martin Budinský, odvádí ročně vrchnosti 40 strychů žita a 20 kop míšeňských v penězích.

Až r. 1791 se uvádí, že byla uzavřena nájemní smlouvu správou křížovnického velkostatku ve Starém Kníně s hospodářem Janem Šebkem na panský mlýn čp.27.

Od 20.7. 1802 jej mají v nájmu manželé Josefa a Terezie Starzikovských. 

Od 19. stol. je mlýn v majetku rodu Brejchů. Jako první psán Matěj Brejcha, pak syn Šebestián a nakonec vnuk Otakar.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Otakar Brejcha zde zřizuje začátkem dvacátých 20. stol elekrárnu, kterou zásobuje proudem křížovnický statek. Instalované stejnosměrné dynamo o síle 40 amp. Motor byl na nasávaný plyn o 6HP,později koupen nový o síle 12HP.

Ještě za života Šebestiána Brejchy je mlýn přepsán na jeho dceru, která jej prodává Josefu Brunclíkovi, který však v r. 1944 umírá.

V r. 1930 je psán provozovatel mlýna Jaroslav Tesárek (RR).

Nakonec v r. 1949 přechází  Brejchův mlýn čp. 27 ve Starém Kníně pod správu státních Středočeských mlýnů. Poté mlýn krátkodobě vlastnilo JZD Nový Knín a Státní statky, kdy se zde nemlela mouka, ale pouze šrotovalo krmivo. Nakonec bylo zařízení demontováno a odvezeno do šrotu.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Mrskoš
  • Budinský
  • Šebek
  • Brunclík
  • Starzikovský
  • Brejcha
  • Tesárek

Historie mlýna také obsahuje:

- 1669 Vratislavové z Mitrovic

1669- řád křížovníků

nájemci:

1634 Jan Mrskoš

1718 Martin Budinský

1791 Jan Šebek

1802 Josef Starzikovský

majitelé:

1810 Matěj Brejcha

Šebestián Brejcha

Otakar Brejcha

1930 Jaroslav Tesárek

-1944 - Josef Brunclík (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      vrchnostenský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • předbělohorské období do roku 1620
      • klasicismus do roku 1850
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      Mohutná volně stojící dvoupatrová budova krytá sedlovou střechou s bobrovkami. Hladké fasády objektu o dvoudílné dispozici zdobí na jižním průčelí bohatý rokokový štukový dekor. Mlýn z 1. poloviny 17 století byl v 2. polovině století 18. přestavěn.
      Bývalý mlýn je situovaný v jihozápadní části Starého Knína pod hospodářským dvorem v blízkosti potoka Kocába. Vznikl v 17. století (dle datace na sloupu 1634) jako panský mlýn tehdejších majitelů panství Vratislavů z Mitrovic. Současná budova je dvoupatrová obdélného půdorysu, zděná ze smíšeného zdiva, štítově orientovaná k potoku Kocába. Dispozice stavby je dvoudílná v přízemí i patře. Jižní obytná část byla menší, v severní části byla v přízemí veliká mlýnice s trámovým stropem s průvlakem podepřeným dvěma pilířky, přičemž severnější z nich je prostý trám, jižní z nich je krásný oblý sloup o největším průměru cca 35 cm s datací 1634. Vnější plášť stavby je opatřen novým hladkým nátěrem světle okrové barvy. Hlavní jižní průčelí, obrácené k potoku, má dochovaný bohatý rokokový štukový dekor na fasádě. Střecha je sedlová krytá bobrovkami. Předmětem památkové ochrany je mlýn s mlýnicí a k tomu náležející pozemek.

      Bývalý mlýn je situovaný v jihozápadní části Starého Knína pod hospodářským dvorem v blízkosti potoka Kocába. Vznikl v 17. století (dle datace na sloupu 1634) jako panský mlýn tehdejších majitelů panství Vratislavů z Mitrovic. V tomto roce, tedy 1634, dle dostupných materiálů, byl Nový i Starý Knín vypleněn švédskými vojsky, proto také vznikla v tomto období nová budova mlýna. Lze však předpokládat existenci panského mlýna na tomto místě v nějaké podobě ještě před rokem 1700. Současná budova je dvoupatrová obdélného půdorysu, zděná ze smíšeného zdiva, štítově orientovaná k potoku Kocába. Dispozice stavby je dvoudílná v přízemí i patře. Jižní obytná část byla menší, v severní části byla v přízemí veliká mlýnice se stropem o šesti trámech podepřených mohutným okoseným průvlakem vysokým cca 40 cm. Průvlak je podepřen dvěma pilířky, přičemž severnější z nich je prostý trám, jižní z nich je krásný oblý sloup o největším průměru cca 35 cm. Tento mimořádně cenný pilířek je pravděpodobně z dubového dřeva. Patka sloupku je v současnosti zalita do betonu. Spodní část dříku je konvexní, na ni přes tři zdobně vyřezávané prstence dosedá bubnovité zakončení dříku. Po dvou rovněž zdobně vyřezávaných prstencích nasedá hranolová hlavice, do níž je zapuštěn průvlak. V čele hlavice je v nízkém reliefu proveden nápis: DIELAL TENTO SLAUP IAN MRS KOSS MLINARŽ ANNO DOMINI 1634. V patře nad mlýnicí i obytnou částí je velká prostora sloužící patrně jako sýpka s trámovým stropem, jenž podepírá obdobný průvlak jako ve vlastní mlýnici. Není však podepírán sloupky. Součástí interiéru bylo také původní mlecí zařízení na elektrický pohon z roku 1926. Do současnosti se však většina strojního vybavení nedochovala. V druhém patře stavby je rovněž velká prostora sloužící ke skladování. Prostora není zastropena, takže pohlcuje novodobý vaznicový krov s přečnívajícími krokvemi do štítu. Střecha je sedlová krytá bobrovkami. Vnější plášť stavby je opatřen novým hladkým nátěrem světle okrové barvy. Východní průčelí je rozčleněno v přízemí i patrech na čtyři okenní osy s okny orámovanými plochou šambranou bílé barvy. Okna v přízemí jsou novodobá, v patrech s tabulkami ve tvaru T. V západním průčelí v přízemí jsou umístěny dva vstupy do budovy, jeden do obytné části, druhý do mlýnice . Vpravo nad ním je menší okénko. V patře následují tři stejná okénka, v druhém patře větší okna, stejná jako v protilehlém průčelí. Otvory však byly dodatečně zaslepeny. Vstupy i okna jsou rovněž orámovány plochou šambranou bílé barvy. Hlavní jižní průčelí je obrácené k potoku a cestě. Jeho dnešní trojúhelníkový štít pohltil štít starší s cennou rokokovou štukovou výzdobou, která je symetrická dle středové osy. Kromě přízemí, kde jsou zvětšená novodobá okna, jsou v prvním patře dvě obdélná dvoukřídlá okna s tabulkami ve tvaru T orámována plochou šambranou. V druhém patře barokní kasulová okna, která jsou rovněž orámována plochou šambranou. Mezi těmito okny dole je umístěna vodorovná římsa, na nichž nasedají dva pilastry s volutovými hlavicemi spojené nahoře bohatě prolamovanou rokokovou páskou a rokajem a četnými dalšími dekorativními prvky. Nad vším je ve stěně římsový rokokově zprohýbaný štít, dole i ve vrcholu ukončen volutami. V roce 1930 doložena Francisova turbína o výkonu 12 koní a stejnosměrné dynamo k osvětlování blízkého okolí a dvora nad mlýnem.
      Budova mlýna představuje významnou stavbu, která je ukázkou výstavného panského mlýna s původním jádrem z první poloviny 17. století a následnou přestavbou v druhé polovině 18. století. Mimořádnou hodnotu budovy podtrhují dochované detaily a konstrukce jako např. štít s rokokovou štukovou výzdobou, strop mlýnice s mohutným průvlakem a mimořádně cenný dřevěný sloup z roku 1634 s nádhernými zdobně vyřezávanými částmi a původním nápisem. Sloup svou uměleckou kvalitou, řemeslným provedením a stářím převyšuje rámec soudobé stavební produkce lidové provenience ve Středočeském kraji a je tak svého druhu unikátem.
      Jde o dvoupatrovou stavbu obdélného půdorysu, postavenou ze smíšeného zdivá. Jižní část byla obytná, v severní části byla v přízemí mlýnice se stropem o šesti trámech, podepřených průvlakem, jenž dosedá na dva pilíře. Na jednom pilíři je nápis: „Dielal tento slaup ian mrs koss mlinarž anno domini 1634.“ V patře nad mlýnicí je bývalá sýpka, s trámovým stropem. V druhém patře je také skladovací prostor, který ovšem není zastropen. V západním průčelí jsou dva vstupy do budovy, jeden do obytné části, druhý do mlýnice. Hlavní štítové průčelí je dvouosé. V druhém patře jsou kasulová okna, mezi nimi jsou dva pilastry s volutovými hlavicemi, jež jsou spojené rokokovou páskou. Dnešní trojúhelníkový štít pohltil starší rokokový, jehož štuková výzdoba zůstala zachována. Střecha stavby je sedlová.
      Budova mlýna vznikla v první polovině 17. století jako panský mlýn tehdejších majitelů panství Vratislavů z Mitrovic. Objekt svou nynější podobu nabyl přestavbami ve druhé polovině 18. století a v první polovině 20. století. Mimořádnou hodnotu budovy podtrhují dochované detaily a konstrukce jako např. štít s rokokovou štukovou výzdobou, strop mlýnice s mohutným průvlakem a mimořádně cenný dřevěný sloup z roku 1634 s nádhernými zdobně vyřezávanými částmi a původním nápisem. Stavba je důležitou součástí urbanismu Starého Knína a je významnou ukázkou vývoje hospodářských staveb.
      • zdobený zděný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
      • krov
      • schodiště
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      1718 tři složení a tři stoupy na stálé vodě
      Zaniklý
      • stoupa
      • náhon
      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 0,34 m3/s, spád 3,5 m, výkon 12 k.
      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 0,34 m3/s, spád 3,5 m, výkon 12 k.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis1632 o dvou kolech moučních a třetím stupním
      Typdynamo
      StavZaniklý
      Popisstejnosměrné dynamo 40 A
      Typdynamo
      StavZaniklý
      Popisstejnosměrné dynamo 40 A
      Typplynosací motor
      StavZaniklý
      PopisMotor na nasávaný plyn 6 HP, později koupen nový o síle 12 HP.
      Historické technologické prvky
      AutorMinistersto financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 12
      AutorMinistersto financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 01 (Praha), s. 12
      AutorPetr Kadlec
      NázevLetopisy královského zlatohorního města Knín
      Rok vydání2013
      Místo vydáníDobříš
      Další upřesněnís. 259
      AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
      NázevVodní mlýn zv. Brunclíkův
      Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/vodni-mlyn-zv-brunclikuv-14459222
      Datum citace internetového zdroje07 2025
      AutorPetr Kadlec
      NázevKlapot vodních kol nad Kocábou
      Rok vydání2025
      Místo vydáníDobříš
      Další upřesněnís. 56-58

      Místo uloženíArchiv hl. m. Prahy
      Název fonduPozůstalost PhDr. Zdeňka Boháče
      Název archiválieMlýny na Staroknínsku
      Evidenční jednotka
      Inventární číslo, signatura
      Místo uloženíArchiv hl. m. Prahy
      Název fonduPozůstalost PhDr. Zdeňka Boháče
      Název archiválieMlýny na Staroknínsku
      Evidenční jednotka
      Inventární číslo, signatura

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Obrazy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - interiér

      Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - technologické vybavení

      Vytvořeno

      30.5.2012 22:18 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Radomír Roup (Radomír Roup) 20.6.2018 18:37
      Mach Tom (Petr Kadlec) 5.9.2013 10:56
      doxa (Jan Škoda) 19.11.2025 19:12