Nové mlýny

Mlýn byl postaven za krále Jiřího z Poděbrad a darován jeho manželce.

kol. 1450 zřízena Lánská strouha z Cidliny do Mrliny

1551 mlynář Jiřík náhodně zamordoval Prokopa Voláka z Bader, pobyl 6 týdnů ve vězení, pak byl na revers propuštěn. Musel se zavázat, že se něčeho podobného nedopustí pod ztrátou hrdla a vdově Kateřině Volákové musel vyplatit 18 kop gr. čes., splatných po 4 kopách ročně.

1553 dle urbáře "mlýn ten jest nedávno nově vystavěný" , má 4 kola moučná a 16 stup (viz příloha)

1560 oprava náhonu a kola za 40 kop gr.

od 1565 mlýn ze 2/3 pronajímán, nájem 10 kop gr. ročně

1569 Podzámecký mlýn v Poděbradech a Nové mlýny vynášely 355 kop gr.

na návrh buchhaltra královské komory Domažlického z Riesengruntu zřízen nový náhon na mlýn z Lánské strouhy, protože rybník Blat prý poskytoval málo ryb. Náhon odbočoval východně od vsi Odřepes.

1590 nájem mimo náklady činil již 50 kop gr., užitek z krmení vepřů cca 15 kop gr. nebo výkrm 8 vepřů in natura

mlynář Říha

1594 se ženil Matyáš Zlonický, syn mlynářky Doroty na Nových mlýnech

1594 svatební smlouva mezi Václavem Starým, krejčím, synem + mlynáře Říhy, a Alžbětou, dc. + Vojtěcha Ročně z Kostelní Lhoty

1602 Ondřej Kos

1615 mlynář Jan 

1642 dle hlášení důchodního Jiříka Refigia z Kleefeldu vynáší mlýn ročně 100 str. žita a 4 vykrmené vepře při nákladech 36 zl. Mlelo zde téměř 250 poddaných, má 3 kola moučná a 16 stup. (Totéž 1650 při vizitaci potvrdil císařský vrchní proviantmistr Jindřich svob. pán Kustoš

do 1655 Matěj Hrubeš

od 16.6.1656 Matěj Bezprstý

1674 Daniel Poděbradský, za 80 zl.musely být opraveny stupníky

po něm se stal nájemcem, který prý "byl truňku odevzdaný a věkem sešlý", proto se jeho jméno zamlčuje. 

od 18.10.1690 Daniel Kučera

od 7.3.1696 Tobiáš Janoušek

do konce roku 1698 Daniel Čapek z Podskalského mlýna v Kolíně, mlýn vynáší 50 zl. nájmu hotově a 5 str. pšenice, 13 1/2 str. žita, 5 str. ječmene  a 3 str. jáhel.

poč. 17. stol. u mlýna založena krčma v bývalém stavení strážného ze sádek

Jan Růžička  (+1724)

Matěj Prudič

1726 Jiří Chudoba

Jan Skřivánek

1730 podruhé Jiří Chudoba

1734 Václav Barovec

1737 Tomáš Remeš z mlýna Draho

Jan Bílek (+1744)

1744 Tobiáš Janoušek

1754-1757 Václav Šalanda, oprava vodního a palečného kola aj.

Povinně přimlýněny Choťanky, Libice, Odřepsy, Opočnice, Vrbice, Podmoky, Pátek, Činěves, Velenice a Senice, mlynář musel mlít bez měřičného pro panské dvory a ovčíny  srbecký, velenický, opolánský, oškobrdský a radovesnický.

od 1.1.1757 nájemce Tomáš Roudný

V roce 1761 emfyteuticky koupil mlýn od panství Tomáš Roudný. O 10 let později, roku 1771 mlýn vyplenili obyvatelé okolních vesnic z důvodu velké neúrody a následného hladomoru. 

1778 zrušil 2 mlýnská složení a postavil pilu, náhradou založil na vlastním pozemku u Odřeoes mlýnek o 1 složení se stoupou na jáhly a kroupy. Postupně se však silně zadlužil.

21.10.1782 v dražbě koupil za 3.150 zl. Josef Václavík z Hořic.

Zdědil zeť Kašpar Marek

Na začátku 19. století se objevují noví vlastníci mlynáři Markové a v jejich vlastnictví je mlýn dodnes. 

Josef Marek rozšířil na 5 složení

Koncem 19. století přestavěl celý mlýnský areál do dnešní podoby Robert Marek, zřídil velkou ovocnou zahradu s kamennou zdí a získal do vlastnictví Baderské stavidlo s bytem, stodolou a poli.

V roce 1930 byl majitelem mlýna Robert Marek.

Mlýn mlel až do 50. let a potom zde byla zřízena inseminační stanice.