Mittermühle byl zapisovaný ve starších matrikách také ve variantách Müttelmühl, Müttermühl, Mittelmühl, Mittlmühl, Mittlmühle, Mittelmühle, Mittermiehl, Mittermil nebo Media mola. Název mlýna odkazuje na jeho polohu mezi dalšími dvěma vodními provozy. Podlouhlá mlýnská budova s průčelím severozápadním (směrem ke Zlatému potoku) měla rozměry cca 10 * 30 m a stála v nadmořské výšce 625 m. Ve skice stab.kat.1837 jsou zakreslena dvě vodní kola. V císař.povinn.otiscích jen jedno. Při mlýnu stál menší hospodářský objekt (zhruba v místě před jz štítem současného objektu) zbouraný zřejmě ještě za působení původních majitelů. Přibližně 120 m dlouhý náhon, který začínal pod mostkem pod Häuselmühle, vedl podél jv strany Mittelmühle, kde bylo umístěné vodní kolo. Náhon poté pokračoval k 180 metrů vzdálenému Hammerschmiede. K hospodářství patřily louky při obou březích náhonu, táhlé pole ve svahu nad Hammerschmiede a další menší pole v protějším svahu přes potok, na které navazoval lesní pozemek. Nějaký čas před vystěhováním pův. obyvatel již patrně mlýn nebyl v provozu a jen se zde zemědělčilo. V roce 1949 stál ještě objekt mlýna celý. O deset let později se zde nacházela pouze ruina se zbytky zdiva.
Do současnosti se po mlýnu ani náhonu nedochovaly žádné pozůstatky. Nynější stojící objekt poblíž místa mlýna vznikl až pozdější době
a nepatřil k původnímu areálu mlýna.
Zatím nejstarší mnou nalezený matriční zápis o existenci mlýna (s názvem Mittermühl) pochází z počáku roku 1719 kdy zde mlynařil Johann Adam Haas. V roce 1724 to byl mlynář Thomas Rhob (Raab?). K roku 1729 je zde uvedena mlynářka Anna Katharina Achatz. K r. 1731 opět J. A. Haas. V roce 1732 byl již v Mittermühle usedlý mlynářský rod Bartosch. Jako první z rodu zde působil mlynář Johann Bartosch (cca *1702 - 1782), který sem přesídlil z Pokovy Hutě. Vystřídal jej jeho syn Johann Mathias (*1747 - 1816), po něm syn Kajetan Karl (*1791 - 1848), po něm syn Wenzel (*1818 - 1895), po něm synové Franz (*1853 - 1938) a Eduard (*1855 - 1938) jako poslední z rodu. Eduardův syn Karl (*1905 - 1941) se věnoval zemědělství a již nemlynařil. Pro doplnění - roky vlastnictví mlýna: 1849-1892: Wenzl Bartosch, 1892-1897: Eduard Bartosch, 1897-1939: Eduard a Anna Bartosch (manželé), 1939-1941: Karl a Anna Bartosch (syn a matka), 1941-1945: Marie Hoidn. Příjmení Bartosch bylo v listinách zapisováno také v podobě Bartousch.
Různé dodatky: Mlynář Kajetan Karl Bartosch si vzal dceru dlouhoveského mlynáře Josefa Geigera z Braunauermühle. Mlynář Wenzel Bartosch byl oddán s dcerou mistra pekařského a chalupníka v Horní Vltavici. Mlynář Franz Bartosch si vzal dceru kašperskohorského mistra bednářského. Mlynář Eduard Bartosch měl manželku Annu roz. Harant, selskou dceru Dolních Hrádků, jejíž rodiče pocházeli z králováckých rodů - matka Cäcilia ze srnského rodu Raab (viz lokalita "Srní"/dobové foto č.14). Rodinu zemědělce Karla Bartosche postihla velká tragédie, když on sám zemřel v pětatřiceti letech na chřipku a zánět pohrudnice, za čtyři dni poté jeho manželka porodila mrtvou dcerku a za dalšího půl roku odešla dobrovolně z tohoto světa i ona.
Před poválečným vystěhováním původních obyvatel zde žili: Anna Bartosch (vdova po mlynáři Eduardovi B.), hajný Johann a Marie Hoidn
s dětma Hildegardou a Ottem (padl ve 2.sv.válce), Angela Gruber se dvěma dcerami, Anton a Marie Wastl.
(vyhledal a sepsal "pašerák", hlavní zdroje: portafontium.cz + cuzk.cz + kniha "Im Lande der künischen Freibauern" + J. Vlček, 11.4.2022)
