Mlýn nemůže mlít jen jedním kamenem.
(turecké přísloví)

Jabloňanský mlýn

Jabloňanský mlýn
11
Jabloňany
67901
Blansko
Jabloňany
49° 28' 12.2'', 16° 36' 6.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí na samotě.
Mlýn stojí na samotě.
Úmoří
nepřístupný

Obecná historie:

Bývalý vodní mlýn leží severozápadně pod obcí Jabloňany na pravém břehu potoka Úmoří na levém břehu náhonu.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1826 Bartl Dvořák

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Mlýn patřil Jarošům, od kterých jej koncem 19. století koupili Fadrní, jejichž rod mlýn vlastní dodnes.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1930 Jar. Fadrný

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

V roce 1940 byl při mlýně zaměstnán jeden učeň a pomocník, který v šalandě občas přespával.

V roce 1943 bylo při mlýně hospodářství o výměře 40 mír.

Od 24. října 1943 byl mlýn úředně zaplombován. Při čištění a konzervaci zařízení počátkem roku 1945 bylo nutné plomby sundat úřední osobou. Výměrem Národního okresního výboru v Boskovicích byl mlýn uveden opět do provozu 19. května 1945.
V průběhu roku na tuto skutečnost reagoval Svaz pro hospodaření s obilím, který další provoz mlýna ale nepovažoval za nezbytný a vyžadoval zastavení, ke kterému nedošlo.
Ještě v roce 1947 plánoval Jaroslav Fadrný namontovat do mlýna šrotovník o průměru 400 mm a turbínu, což už realizováno nebylo.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Mlýn byl v roce 1951 úředně zastaven. Nadále ale sloužil jako míchárna krmiv a k definitivnímu ukončení a zrušení vodního kola došlo v roce 1960.
Naděje na obnovení provozu skončila definitivně v roce 1974, kdy došlo v souvislosti s hospodářsko technickou úpravou pozemků v Jabloňanech, na žádost Jednotného zemědělského družstva v Bořitově, ke zrušení náhonu k mlýnu v délce 850 m.
Jako argument JZD předložilo scelování pozemků,100 získání nové orné půdy o rozloze téměř 0,5 ha, snížení vlhkosti kolem trasy náhonu a zlepšení obhospodařování okolních polností, které tak budou přeměněny z luk na ornou půdu. S tímto však nesouhlasili majitelé mlýna, Jaroslav a Antonie Fadrní, kteří náhon dále, i když sporadicky, využívali k proplachování odpadní strouhy pod mlýnem, brali z něj vodu na praní a zavlažovali zahradu. Obec Jabloňany náhon využívala k odběru vody hasičskou technikou v případě požáru v obci, ale se zrušením za jistých podmínek souhlasila. Jelikož byl provoz mlýna ukončen v roce 1951 a zaniklo i vodní právo, byla tak podle rozhodnutí státních orgánů další existence náhonu zbytečná.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Dnes se ve mlýně z původní technologie nic nedochovalo a mlýnice byla přebudována k bydlení. Po náhonu zůstaly stopy v terénu jen v okolí mlýna a betonový zbytek odlehčovacího stavidla a přepadu. Odtoková strouha byla od přestavěné lednice také ponechána a odvádí vodu vyvěrající u budovy mlýna do Úmoří.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Dvořák
  • Fadrný
  • Jaroš

Historie mlýna také obsahuje:

1826 Bartl Dvořák

1850 František Jaroš

-1900 Jaroš

1900- Fadrný

1930 Jar. Fadrný

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    08 2016
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • moderní 1920 – 1945
      zděná
      jednopatrový
      Dochovaný areál vodního mlýna byl včetně hospodářské části s chlévy a stodolou postaven jako čtyřboký s vjezdovou bránou na dvůr roku 1850 a nahradil tak starší objekt dokumentovaný ještě na mapách stabilního katastru z roku 1826. Kolem dvora dodnes stojí obytná budova s bývalou mlýnicí, na ni navazují chlévy s arkádovým náspím, stodola s dvěmi přístodůlky a kůlna. V jedné ose na trakt chlévů byla ve 30. letech 20 století přistavěna další kůlna. Vedle tohoto areálu samostatně stojí budova č.p. 42, která byla dříve součástí mlýna a sloužila jako výměnkářské obydlí.
      Hlavní budova mlýna o rozměrech 15×10 m se sedlovou střechou a vysoká 10 m je vyzděna ze smíšeného zdiva převážně z opuky, špalety okenních a dveřních otvorů z pálených cihel, některé příčky i z cihel nepálených. Z plochy půdorysu zabírala část 9×10 m mlýnici, zbytek 6×10 m jsou v přízemí a patře obytné místnosti. V podstřeší byla sýpka. Do budovy se vcházelo hlavními dveřmi po několika schodech dolů přímo do mlýnice s přízemím umístěným pod úrovní okolního terénu, z které se po schodech nahoru dále vstupovalo do přilehlé obytné části. Z mlýnice byla přístupná i šalanda, sloužící jako dílna a kancelář. Vedle hlavního vchodu do mlýna, nad kterým vedl ze zanášky v skladňovací otvor se skluzavkou na pytle, stála přístavba o půdorysu 6×5 m, sloužící jako strojovna pro přídavný motor. Tato strojovna se skládala ze dvou částí: ze skladiště materiálu a prostoru s motorem.
      Letopočet 1850 se dochoval na dvou místech – ve štítě kůlny a vytesaný v pískovci zasazeném do obvodové zdi chlévů ze strany náhonu
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • zcela bez technologie aj.
        Dnes se ve mlýně z původní technologie nic nedochovalo a mlýnice byla přebudována k bydlení.
        Žádná položka není vyplněna
        Jednotlivé pracovní podlahy v mlýnici byly propojeny dřevěným schodištěm. Vybavení mlýna bylo následující:
        V přízemí se nacházela na dřevěném stropě zavěšená hlavní transmise sloužící k pohonu všech strojů ve mlýně. Poháněná byla vodním kolem s výkonem 5,7 HP konstruovaným o průměru 4 m a šířce korečků 1,12 m na vrchní vodu. Na transmisi byl rovněž převod od přídavného motoru. V přízemí se přivezené melivo sypalo do zásobníků, odkud bylo korečkovými výtahy dopravováno do vyšších pater.
        Podlaha v prvním patře byla rozdělena na dvě části. Při návodní zdi byla o něco snížena a stála na ní čtyřválcová kombinovaná válcová stolice (hladká a rýhovaná) značky Prokop a synové s válci rozměrů 500×220×220 mm, dvouválcová žitná stolice Breitfeld & Daněk Blansko s válci 550×300 mm, kamenný šrotovník firmy Gabriela Žižky nást. Praha o průměru 950 mm a loupačka od firmy L. Kašpar ze Šternberka, v jejímž sile se také skladovalo melivo. V roce 1940 proběhla změna žitné stolice za novou dvouválcovou stolici Josef Prokop a synové Pardubice s válci rozměrů 600×300 mm. Tato změna byla Společenstvem mlynářů politického okresu boskovického povolena, protože se kratší 550 mm dlouhé válce již nevyráběly.
        Druhá větší část podlahy prvního patra byla zvána zanáška. Procházely tudy výtahy a ústily sem spádové trubky na melivo. Odtud bylo možné po skluzavce vyskladňovat napytlované mlynářské výrobky. Na této podlaze také stála jednoduchá reforma značky Josef Pilát a ležatá míchačka s válcem. (reforma s míchačkou ve mlýně instalovány, i když ve výměru na schválení mlýnského zařízení z roku 1940 se o nich v zápise úplně mlčí). Zde se také mlynářské výrobky skladovaly v pytlích, na výměnách a v míchačce na mouku.
        V podstřeší se nacházela druhá transmise, která poháněla dva rovinné vysévače (žitný a pšeničný značek Pilát a Tesařík) a aspiratér značky Prokop s triérem (koukolníkem).
        Ještě v roce 1947 plánoval Jaroslav Fadrný namontovat do mlýna šrotovník o průměru 400 mm, což už realizováno nebylo.
        Zaniklý
        • pohon zemědělských strojů
        Od transmise byla poháněna další hřídel, která ve štítě nad obytnou částí objektu byla vytažena před jeho líc. Na ní byla nasazena řemenice, která pleteným provazem poháněla řemenici umístěnou ve vikýři nad vraty stodoly, sloužící v případě potřeby k pohonu mlátičky a dalších hospodářských strojů.
        • stavidlo
        • náhon
        • normální znamení
        Náhon se z potoka odpojoval na katastru obce Krhov. Asi 140 m nad mlýnem u silnice do Jabloňan bylo zřízeno odlehčovací stavidlo a přepad do Úmoří. U tohoto přepadu byl v roce 1934 vybudován betonový ham s železným trnem.
        V prostoru před lednicí bylo stavidlo nápustné na vodní kolo a vedle stavidlo jalové pro odpouštění nepotřebné vody.
        V roce 1974 došlo v souvislosti s hospodářsko technickou úpravou pozemků v Jabloňanech, na žádost Jednotného zemědělského družstva v Bořitově, ke zrušení náhonu k mlýnu v délce 850 m.
        Jelikož byl provoz mlýna ukončen v roce 1951 a zaniklo i vodní právo, byla tak podle rozhodnutí státních orgánů další existence náhonu zbytečná.
        Po náhonu zůstaly stopy v terénu jen v okolí mlýna a betonový zbytek odlehčovacího stavidla a přepadu. Odtoková strouha byla od přestavěné lednice také ponechána a odvádí vodu vyvěrající u budovy mlýna do Úmoří.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,164 m3/s, spád 3,5 m, výkon 5 HP
        Poháněn byl vodním kolem s výkonem 5,7 HP konstruovaným o průměru 4 m a šířce korečků 1,12 m na vrchní vodu.
        (Pro dotazník Mlynářského ústředí však Jaroslav Fadrný uvádí průměr vodního kola jen 340 cm.)
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,164 m3/s, spád 3,5 m, výkon 5 HP
        Poháněn byl vodním kolem s výkonem 5,7 HP konstruovaným o průměru 4 m a šířce korečků 1,12 m na vrchní vodu.
        (Pro dotazník Mlynářského ústředí však Jaroslav Fadrný uvádí průměr vodního kola jen 340 cm.)
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        PopisJeště v roce 1947 plánoval Jaroslav Fadrný namontovat do mlýna turbínu, což už realizováno nebylo
        Typbenzínový motor
        StavZaniklý
        PopisOd roku 1910 benzínový motor, který v roce 1927 nahradil elektromotor
        Typbenzínový motor
        StavZaniklý
        PopisOd roku 1910 benzínový motor, který v roce 1927 nahradil elektromotor
        Typelektrický motor
        StavNezjištěn
        VýrobceŠkoda
        Popis1927 elektromotor značky Škoda o výkonu 16 kW sloužící jako záložní zdroj pohonu mlýna.
        Historické technologické prvky
        • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 13 (Brno), s. 7
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 13 (Brno), s. 7
        AutorJiří Pokorný
        NázevVODNÍ DÍLA NA PETRŮVCE A ÚMOŘÍ
        Rok vydání2009
        Místo vydáníBrno
        Další upřesněníBakalářská diplomová práce na Masarykově univerzitě
        Odkazhttps://is.muni.cz/th/123944/ff_b/Jiri_Pokorny_Bakalarka_-_mlyn.pdf
        Datum citace internetového zdroje02 2022

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Vytvořeno

        18.12.2021 18:57 uživatelem jbarcuch

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 6.1.2022 21:51
        doxa (Jan Škoda) 1.3.2022 18:25