Výpis z kroniky:
"Sepsal Fridolín Lédr – Běluňský, V Běluni 1897 Kdo původcem tohoto místa byl a kdy osada svůj počátek vzala, není známo, jelikož žádných jasných zpráv není, z nichž bychom něco určitého o původu Běluně vyčerpati mohli. Tudíž cokoliv o původu Běluně tuto povím, jsou pouhé pověsti, jakých se na mnoha jiných místech vyskýtá. Zbořený mlýn Za časů nám nepovědomých stával na potůčku „Podlesce“ v zahradě č.p. 7 menší mlýn, o kterém se však neví, kdy a od koho vystavěn byl. Byl prý zrušen rozbrojí mezi mlynáři a místo něho postaven nynější mlýn p. čís. 16. Dle pověsti a nasvědčující pověsti byl hnán vodou z „Černého potoka“, jehož struha podnes znatelna jest, mlýnské žernovy se tam před 100 lety ještě nacházely. Během času byly Podlesy (táhnoucí se severně od Běluně a zemanskému statku brzickému v 15.století náležející), přiřknuty k obci Běluni a později k panství Náchodskému, k němuž až podnes náležejí. V roce 1843 byl na místě lávky dřevěné vystavěn, přes Černý potok, blíže čís. 14. Nový most kamenný nákladem p. Hynka Netušila, mlynáře ve Vyhnánově a paní Terézie Léderové v Běluni. V Běluni jsou tři mosty a to 1. u mlýna čís. 9, druhý u mlýna Vyhnánovského, třetí u mlýna číslo 16. Mosty tyto spojují Běluň s obcí Vyhnánovem a tvoří hranici mezi oběma místy. Kráčíme-li půvabnou kotlinou Černého potoka, který v Německé Brusnici vzniká a pod Heřmanicemi do Labe ústí, tu myšlenky naše zalétají do daleké minulosti. Vzpomínáme, že původně české, na pravém břehu tu položené obce německé, před léty nám urvány a jak staré listiny dosvědčují, teprv po krvavých válkách švédských německými zákupníky a usedlíky v obci německé poněmčeny byly. Hraniční čára jazykovou, dosti ohroženou, tvoří černý potok, jehož vodní síla 13 mlýnů žene." *"Mlýn Vyhnánovský v 13. století založený, v rodě 300 let se držel. Hranicí mezi Vyhnánovem a malou osadou Běluní tvoří Černý potok“, který v Německé Brusnici začátek má a pod Heřmanicemi do Labe Ústí. Jeho voda žena 16 mlýnů. Nad hospodou v prudkém kopci stával mlýn. V němž se do roku 1945 mlelo. Pak byla mlynářova rodina odsunuta do Západního Německa a mlýn si zabral p. Robert Černý z Jaroměře. Byl tady sám, protože jeho manželce se tady nelíbilo. Mlel nějaký čas, ale pak se zas odstěhoval do Jaroměře a mlýn rozboural."
*Z opisu a doplnění kroniky Frídolína Lédra paní Annou Machkovou.
