www.starahut.com/AT/at12/at_12_05.pdf
Bývalý Šmídlův mlýn, pracoval před rekonstrukcí z hamru na mlýn jako vodokovárna, to znamená
tak, že kovací kladiva byla poháněna vodními koly. Mlýn, stojící v údolí řeky Jevišovky spadá do
katastru Rudlic, má polovalbovou střechu (obr.1) a ve štítě obráceném k jihovýchodu je na suché
vápenné, zčásti už odprýskané omítce namalován (al secco) v kruhu motiv dvou kovářů u kovadliny
s letopočtem 1756 (obr. 2). V terénu lze vystopovat suchý, již zrušený vodní náhon vedoucí od cca
2 km výše stojícího Venclova mlýna. Oba mlýny tedy pracovaly na jedné vodě. Náhon vedl původně
do nevelkého a mělkého rybníku (obr.3), odkud byly vody svedeny na kolo na svrchní vodu.
Zpracovávaný spád lze odhadnout asi na 2,5 m až 3,5 m. Lednice se nezachovala, odpadový kanál,
rovněž suchý, lze v terénu vystopovat a byl níže zaústěn do Jevišovky.
http://www.znojemsko.cz/clanek/budou-rudlice-nasledovat-osud-stareho-bitova_/85
Budou Rudlice následovat osud starého Bítova?
V 30. letech ustoupil starý Bítov Vranovské přehradě. V současné době vše nasvědčuje tomu, že se podobná situace může opakovat, byť v menším měřítku, na řece Jevišovce. Došlo by k zatopení některých nemovitostí v Rudlicích a Vevčicích.
František Pšenčík bydlí ve starém mlýně, který je ozdobou údolí Jevišovky. „Stavení je velice staré. Na jednom trámu je letopočet 1756, ale budova je jistě starší. Původně se jednalo o drtírnu rudy, která byla později přestavěna na mlýn. Stavba přehrady se mně jeví jako nelogická a neekonomická. Nebyla by velká a zadržela by málo vody. Chalupa by nebyla ani celá zatopená, musela by se odstřelit. Na to raději vůbec nemyslím. Původní mlýn je můj život, bydlím zde 58 let, narodila se v něm i moje matka. Budova je pěkně opravená, neustále ji zvelebujeme a nedovedu si představit, že bych měl odejít někam jinam,“ dodal František Pšenčík.
-eis-
