Historie
Obecná historie:
Historie mlýna v Kounicích je velmi stará. O mlýně se již zmiňoval ve svém privilegiu tehdejší moravský markrabě Karel Lucemburský. Původně se jednalo o panský mlýn, který byl v nájmu. Kdy přechází mlýn přímo do soukromých rukou, se neví. Jisté je, že v druhé polovině 19. století má mlýn tři kola na spodní vodu. Jsou známá i jména mlynářů. V roce 1862 během ničivé povodně to byl Jan Müller. Počátkem 20. století vlastní mlýn rodina Moučků. Ti jej po požáru v roce 1914 rekonstruují, instalují Francisovu turbínu a rozjíždí provoz malé vodní elektrárny. V roce 1932 podlehne mlýn dalšímu požáru a mlýn již s novým majitel Matýškem se opět renovuje a dostává v podstatě současnou podobu. Po znárodnění v roce 1948 přechází mlýn do rukou státu. Výroba postupně upadá a provoz elektrárny je rovněž ukončen. Situace se nezmění ani po restituci v roce 1989.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Klášterní mlýn v tomto místě zmiňován již ve 14. stol.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1862 - povoděň po jarním tání - mlýn poškozen a opraven, vzhledově přízemí budova
1862 Jan Müller
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
1914 po požáru přestavěn Františkem Moučkou na moderní válcový strojní mlýn; třípatrová budova s mansardovou střechou (TK)
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
1932 mlýn opět vyhořel, zrekonstruován, ale již nebyla obnovena původní střecha (TK)
Krátce po tomto požáru mlynář Moučka prodává mlýn Josefu Matyškovi
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
1948 mlýn znárodněn a odebrán Josefu Matyškovi, budova spadá pod Státní statek (TK)
Mlýn spadá pod Státní statek a obilí se mele pouze malým pětitelům nikoliv pro obcodní účely. Byla zde nainstalována čistička obilí-obilí se přiváželo přímo od kombajnů. Mlecí stolice byly poháněny pomocí transmise, která vedla podél celé budovy mlýna. Tu poháněl výkonný elektromotor. Turbína využívána na výrobu elektrického proudu-pro vlastní spotřebu i dodávání do veřejné sítě. (TK)
Po odchodu mlynáře Škrdly do důchodu dosazeno nový správce-za něj poškození zařízení na výrobu el. energie a již nebylo obnoveno. (TK)
V 80. letech přechází mlýn do majetku firmy Klenoty s.p., která zde zřizuje své sklady a odstaňuje veškeré mlýnské strojní vybavení. Jez posunut o 50m po proudu a postaven betnový jez. Dochází k pronikání vody do sklepení mlýna a zanášení jezu, náhonu i odvodňovacího kanálu. (TK)
Koncem 80. let zahájena přestavba objektu. Po1989 práce zastaveny a objekt uzavřen, v restitucích budova navrácena a pouze chátrá. (TK)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Moučka
- Matyšek
- Škrdla
- Müller
Historie mlýna také obsahuje:
1862 Jan Müller
1907 - František Moučka (RŠ)
1932 - František Moučka (TK)
1930, 1939 - Josef Matyšek (RR)
od 70. let do 80. let p. Škrdla coby mlynář pro STS (TK)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
- Hlavičkový (firemní) papír
