Historie
Obecná historie:
Karlhanslhof, Karlmühl
Velká královácká usedlost Karlhanzlhof stála nad tratí, kousek od elektrárny, kde je dnes skupinka chat. Statek pozemky byl oddělen kolem r. 1698 od usedlosti Karlhof, který se rozkládal výše cestou dnešním lesem směrem na Hojsovku a vlastnil ho Christof Prantl. Tehdy tudy vedla cesta od Karlova mlýna přímo nahoru a napojovala se na hlavní silnici před Hojsovkou. Později postavená železnice přeťalatuto cestu, stejně tak jako pozemky usedlosti a přestože byl vytvořen pod tratí úzký propustek, byla to velká komplikace v hospodaření.
Usedlost byla v majetku rodiny Brandl (dříve zvaní Prantl), v r. 1749 ji dostal Hans Brandl, podle něhož se také usedlost druhou částí jména jmenovala. V roce 1760 je vlastníkem jeho bratranec Johann Linzmayer. Dále byli majiteli usedlosti vdova Katharina Brandl a její syn Josef Linzmeyer(1799). Pak jeho syn Karl L. (1840), a Karlův syn Karl L.(1872), který byl později starostou Eisenstrassu. Poté předal statek synovi Jakobovi L.(ten měl ženu Annu).
K usedlosti patřil i Karlův mlýn (Karlmühl, Koldmühl), kde bývala i pila. Dvůr i mlýn s tehdy již zbouranou pilou dostal v roce 1933 Peter L. (a jeho žena Therezie) a byl později nucen prodat mlýn Petzoldově továrně v Hamrech (Gustavshall), protože přišel o vodní práva, která byla po staletí v celém údolí předmětem sporů. Ke mlýnu vedl krátký náhon, který ležel severně od koryta Úhlavy. Peter L. hospodařil na horní usedlosti až do odsunu v r.1946. Podle vzpomínek paní, která pamatuje objekt Karlova mlýna, měla tato chalupa dlouhé přesahy střechy se závětřími a květinami, kam v zimě nepadal sníh… Dnes na místě mlýna stojí dvě dvouchaty a je to místo těsně nad koncem elektrárenské přehrady (např. chata pana Malána).
Podle fotografie z knihy Slávy Vaneše ještě v sedmdesátých letech na místě bývalé usedlosti Karlhanzlhof nad tratí stála velká stará stodola, podobná té, jakou ještě dnes mají na farmě u Fialů. Měla kamenné základy a pilíře, na kterých stála tesařská konstrukce pobitá prkny. Střecha byla sedlová s polovalbami. Vedle stodoly stály ještě dva malé domky (chatky?). Dnes tam stojí čtyři chaty z druhé poloviny 20. stol. a pod nimi je asi původní rybníček, který se tady dělával z požárních důvodů.
P. Velleková
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 vlastní mlýn a pilu Václav Bönner.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
