Dlabačův mlýn, mlýn Neuberk

Vodní mlýn v Neuberku se připomíná již v 15. stol., kdy zde stával středověký hrad Rácov. Byl uváděn jako mlýn pod Rácovem, později "Spálený mlýn". - (zkopírováno - HŠ)

1497 zápis o prodeji mlýna Rácovského - od Jana Matějův kupuje mlynář Svatoš

1533 Jan Mokrejš

1557 zeť Vondra

poté patrně vyhořel a byl nazýván Spálený

1583 cechmistrem zvolen Jakub ze Spáleného mlýna

1654 Jakub Spálenej, který má svůj mlejn o jednom kole

po jeho smrti se vdova Alžběta znovu provdala za Jakuba Flejmínka, ktrerého rovněž přežila a mlýn nadále vedla sama

1680 jako věkem sešlá již nemůže mlýn vésti, talk jej prodala svému synovi Jakubu Spálenému

V r. 1730 zakoupili zdejší panství Jan Ignác Gemrich z Neuberka a postavil naproti mlýnu zámek Neuberk. (zkopírováno - HŠ)

V roce 1836 uváděn mlynář Vincenc Radimský. (JV)

1860 od rodiny Řípovy koupil Václav Cicvárek, hospodářský správce stránovského panství, operní pěvec a představitel veřejného života na Mladoboleslavsku. Scházeli se u něj významní osobnosti českého hudebního a kulturního života, např. skladatel Antonín Dvořák, operní pěvec Josef Lev, cestovatel Vojtěch Náprstek ad. Tradice těchto setkání pokračovala i v pozdějších dobách. - Václav Cicvárek nechal postavit vedle mlýna novou obytnou budovu a po požáru v r. 1869 i nový mlýn. (zkopírováno - HŠ)

Mezi korytem řeky a náhonem vznikl poměrně velký ostrov o výměře 9,5 korce, využívaný jako louka  a zelinářská zahrada, na části ostrova ovocný sad.

Vstupní bránu hlídají sochy dvou rytířů, které mlynář dostal 1830 od rytíře z Neuberku.

Ke mlýnu náležel i naproti ležící hostinec "Na Sklípku", zbořený 1933.

Noviny uvádějí datum požáru 28. říjen 1870, zůstaly jen obvodové zdi. (RR)

Václav Cicvárek nechal postavit vedle mlýna novou obytnou budovu a po požáru v r. 1869 i nový mlýn. Brána do mlýnského dvora je protějškem barokního vjezdu do zámeckého nádvoří. Brána je ozdobena dvěma sochami rytířů, které poskytl rytíř z Neuberku tehdejšímu mlynáři. K mlýnu patřila i upravená zahrada na přilehlém ostrově na Jizeře.(zkopírováno - HŠ)

Od r. 1891 (1902) byl majitelem obou mlýnů zeť Václava Cicvárka ing. Jan Dlabač. Zmodernizoval neuberský mlýn novými stroji a dvěma turbinami, pro které postavil secesní jednoposchoďovou budovu. (zkopírováno - HŠ)

Ing. Jan Dlabač zmodernizoval neuberský mlýn novými stroji a dvěma turbinami, pro které postavil secesní jednoposchoďovou budovu - (zkopírováno - HŠ). V roce 1910 instaloval Jan Dlabač turbíny - viz obrázek (HŠ).

Ing. Jan Dlabač Za 1. sv. války zde zřídil i novou parní pekárnu. (zkopírováno - HŠ)

1919 převzal syn  Jana Dlabače ing. Miloš Dlabač, obnovil po požáru v r. 1931 celou mlýnskou budovu ve slohu průmyslového funkcionalismu a zvýšil ho o jedno patro. (zkopírováno - HŠ)

1929 mlýn a pekárnu si pronajalo Hospodářské družstvo v Čejetičkách

V roce 1930 uváděn majitel mlýna Ing. Miloš Dlabač (HŠ).

Připravil projekt na osazení třetí turbíny o hltnosti 9 m3/s spojené s generátorem, nakonec nerealizováno.

Ročně semleto 3.750 tun pšenice a 2.350 tun žita.

Po znárodnění byl mlýnský areál devastován. (zkopírováno - HŠ)

od 1950 mlýn patří Kralupským mlýnům n.p., ale až do roku 1960 ho provozuje Hospodářské družstvo v Čejetičkách

po ukončení provozu stroje demontovány, slouží jako skladiště

V 90. l. 20. stol. byl mlýn v havarijním stavu navrácen v restituci původním majitelům, kteří ho opravili. Poslední potomek původních majitelů Karel Malec celý areál v r. 2007 prodal. (zkopírováno - HŠ)