Historie
Obecná historie:
Mlýn se nachází v údolí Vošmendy (Waschmünde) pod Bozkovem, kde se lidově říká V hamře. Bývaly zde hamry, jejich činnost ustala někdy následkem třicetileté války. První zmínky o již existujím objektu máme teprve z roku 1868.
Mlynářskou činnost zde dokládá až zápis z roku 1780, kdy tu mlynařil František Chvalina a po něm syn. V 19. století se tu vystřídalo několik mlynářů i rodů jako Michal Nosek z Roprachtic (1853), Franc Těhník, Josef Farský, Josef Pech z Roprachtic, zdejší Josef Balatka, Franc Zlatník a další.
Roku 1867 je zde jako mlynář uváděn Václav Hudský. Mlýn měl po celou dobu jedno složení s vodním kolem na svrchní vodu. Koncem 19. století se zde brousily i korále. Roku 1909 zde vodní kolo nahradila turbína, ale tehdy zde Marie Hudská provozoval už pilu s jedním listem. V roce 1930 provozoval mlýn s pilou poháněný Francisovou turbínou Filip Hudský. Jelikož však mlýn vyhořel, vystavěl jej roku 1897 z cihel. Filip se politicky neúspěšně snažil o osamostatnění Podbozkova, jeho syn se zastřelil u splavu a mlýn převzal další syn Rudolf.
Od devadesátých let je mlýn v držení rodu Vinopalů z Prahy. (PŠ)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
před 1780 Ondřej Kurfiřt
1780 František Chvalina
syn František Chvalina II.
František Chvalina III. (*21.1.1807)
František Chvalina IV. (*1837)
Michal Nosek z Rozprechtic čp. 85
Josef Nosek (*1867) ???
Josef Bek z Rozprechtic (nájemce) ???
František Těhník
Josef Balatka
František Urbanec (nájemce)
Václav Hudský (*1827)
1897 syn Filip Hudský, mlýn vyhořel, znovu vystavěn jako brusírna korálů
1900 pouze pila jednuška
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1995 Rudolf Hudský a jeho syn Karel se sestrou prodali mlýn pražskému kupci, který budovu zmodernizoval pro plánovanou restauraci, avšak objekt zůstal bez využití
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Hudský
- Chvalina
- Nosek
- Těhník
- Farský
- Pech
- Balatka
- Zlatník
- Kurfiřt
- Bek
- Urbanec
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
