Porupkův mlýn, mlýn Halda

Níhovský mlýn koupil v roce 1848 majitel Horního mlýna z Velké Bíteše Jakub Porupka (*1808) jako shořelý a po jeho rekonstrukci ho uvedl v roce 1852 do provozu. Prvím mlynářen na něm byl jeho syn Ignác (*1834). O něm se z rodinné kroniky dozvídámě, že byl "povahy přísnější, menší postavy".

Když jeho starší syn Ignác získal sňatkem zadlužený mlýn v Křoví, zdědil níhovský mlýn mladší syn Jindřich (*1866). Ten se roku 1889 oženil s Antonií, dcerou níhovského rolníka Jana Matýska. K mlýnu patřilo v té době 12 ha polí, luk a lesů, ale nebyl tehdá zrovna v kondici a tak velké věno (4.000 zlatých) zachránilo zadlužený mlýn. Jindřich se tak mohl pustit do pilné práce. Hodně se věnoval rybníku Hájovna, který byl majetkem knížete Haugwitze, od kterého ho později koupil a který byl pro chod mlýna a pily důležitý. Zemřel na neléčenou cukrovku ve svých 57 letech.

Jeho pokračovatelem se tak stal jeho jediný syn Jaroslav (*1893), který k mlýnu dle rodiné kroniky "přistavěl výměnek, kolnu a mlýn zmodernizoval, pilu a též přistavil turbínu. Jaroslav byl rozený mlynář. Převzal mlýn s 55.000 Kč dluhů. Rybník pod Hájenkou patřil k mlýnu již za Jindřicha. Postavou vyšší, velmi zdráv, myslivec, hudebník na harmoniku. Milovník koní, dělal též lékaře, trhal lidem zuby, ale vždy zdarma.“

Jeho syn Miroslav, absolvent mlynářské školy v Břeclavi ale už neměl příležitost dál rozvíjet rodinný mlýn. Po roce 1948 sice mohl dál v Níhově zůstat, ale již jen jako zaměstnanec JZD. Je zázrak, že alespoň pila přežila až do dnešních dnů, kdy je jich mlýn opět v rukou rodiny Porupků a dále ji provozuje (teď již bez vody). 

 Takto omezeně ale přeci  pokračuje i nyní 220 let stará tradice mlynářské rodiny Porupků. Na jejím vrcholu vlastnila rodina Porupků 3 mlýny (Horn mlýn v ve Velké Bíteši, Níhov, Křoví) a byla spřízněná s mlynáři v Osové Bitýšce, Ořechově, Dolních Louček, Horní Bobrové, Kutinách a Řikoníně. Její ústup nastal s příchodem průmyslových mlýnů a zejména znárodněním po roce 1948.