Z mlynářského desatera
1. Jedině u mne mlíti budeš
2. Nevezmeš meliva, dokud nezaplatils.

Housův mlýn, Valcha

Housův mlýn, Valcha
383/1
80, 81
Pod Holečkovými sady
Tábor
390 01
Tábor
Tábor
49° 24' 54.4'', 14° 39' 15.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Bývalý mlýn, dnes již nefunkční. U mlýna zřízena valcha táborského soukenického cechu. Dochovány budovy. Dnes historická krčma a kulturní centrum.
300 m západně od kostela Proměnění Páně v Táboře
Tismenický potok
veřejně přístupný

Obecná historie:

rok 1895  Karel Housa - zvětšil mlýn

1930 Karel Housa (jšk)

1940 město Tábor - v nájmu Karla Housy

asi 1960 mlýn zrušen

1997 znovu zřízen


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Housův mlýn byl údajně vystavěn na základech mlýna ze 13. století (??), těsně pod starobylými hradbami města Tábora, na břehu Tismenického potoka, vytékajícího z vodní nádrže Jordán. V těchto místech se v 15. století konaly bohoslužby husitských radikálů – adamitů. 

(wikipedie)

Údajně zde byli pohřbeni švédští dobyvatelé, kteří zahynuli při obléhání města v roce 1645. V 18. století vyrostl v tomto malebném zákoutí první umělecký parní mlýn, spojený s lázněmi. Pověst praví, že právě zde ústil tajný východ z táborského podzemí.

(wikipedie)

16. srpna 1886 zahynul při opravě kola stárek Jan Bejšovec. (RR)

1930 Karel Housa

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Okresní úřad v Táboře /oddělení vyživovací a cenové/ (pep)
Č.j.27429/vyživ/1941 V Táboře 22. prosince 1941

Všem obecním úřadům a mlýnům.

Věc: Námezdní mletí ve mlýnech – konečná úprava

Číslo rejstříku: 1257

Jméno majitele mlýna a bydliště: Housa Karel, Tábor 383

Přidělení politických obcí: Hlinice

Den příjmu obilí a výdeje výrobků: úterý

SokA Tábor, Fond ONV Tábor:
Přípis z 23.10.1951
JIHOČESKÉ MLÝNY n.p. ČESKÉ BUDĚJOVICE
Adresát: ONV Tábor, referát VIII, Tábor
Věc: Koncentrace mlýnské výroby – uzavření mlýnu Tábor – Pod sady

Směrné číslo výroby na r. 1952, které jsme obdrželi, odpovídá změněným výrobním poměrům po zavedení vázaného hospodářství a vede nás k další koncentraci mlýnské výroby.
Při vyhledávání objektu, který by nám soustředění výroby umožnil, zvolili jsme mlýn v Táboře – Pod sady a to z těchto důvodů:
1/ Mlýnské zařízení je zastaraléa vzhledem k tomu, že ve výhledovém plánu s provozem mlýna nepočítáme, nehodláme jej ani v budoucnu rekonstruovati.
2/ Budova mlýna je rovněž stářím sešlá a mlýn nemá vhodný prostor ani pro skladování mouky, ani obilí.
3/ Přístup ke mlýnu je obtížný a vozový park tím značně trpí.
4/ Přenesením výroby pšen. mouky z tohoto mlýna do mlýna Tábor /dř. Veselá/ zhospodárníme výrobu a uvolníme pracovní síly pro těžký průmysl.
5/ Výrobu ve mlýně Tábor /dř. Veselá/ rozšíříme za pomoci zařízení ze mlýna v Klokotech, který není v provozu.
6/ Mlýn Tábor Pod sady zůstane mlýnem záložním pro nepředvídané případy.
7/ Po provedené prověrce norem musíme našim pracujícím zaručiti výdělkové možnosti a mlýnům musíme zaručiti pracovní náplň, což v případě mlýnu Tábor – Pod sady učiniti nemůžeme, vzhledem k celkovému výrobnímu úkolu ve výrobě mlýnské na r. 1952.
Prosíme proto, abyste naše rozhodnutí, které jsme ve smyslu usnesení ÚV KSČ učinili ve prospěch zhospodárnění výroby, vzali na vědomí a schválili
Práci čest! Razítko, podpis nečitelný

Rada ONV Tábor na své schůzi 14.11.1952 koncentraci výroby schválila, což Jihočeským mlýnům n.p. písemně zaslala.

SokA Tábor, Fond ONV Tábor: Výměrem VIII/1-515.33-1952 z 21. listopadu 1951 bylo poslednímu mlynáři na Housově Mlýně, Tábor čp.383 Karlu Housovi nařízeno vrátit živnostenský list s odůvodněním, že více než 6 měsíců neprovozuje svoji živnost.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Mlýn má čtyři patra, ve kterých se nachází lidová krčma, panská krčma, hlavní sál, zbrojnice, keltský salón, muzeum tortury – mučírna, šermírna, podkrovní sál, kostymérna, půjčovna a sklady kostýmů rekvizit a dekorací. Zázemí tu najdou hudební klub a výstavní síň, konají se zde koncerty, festivaly nebo školy šermu.

V průběhu roku hostí mlýn několik událostí: Keltský festival Lugnasad, Dobývání Tábora Švédy, Rytířský den při Táborských setkáních, Festival historických bojovníků, konají se zde historické svatby, historické soutěže nebo středověký silvestr. Historicko – naučnou formou působí oživené podzemí, mučírna, výuka šermu, tance, chorál, metání dobývacím strojem, zbrojnice, dětská bitva o vozovou hradbu, lukostřelnice – jak bojovala práčata, husitské občerstvení. V mlýně působí také Akademie rytířských umění, která se věnuje šermu, lukostřelbě nebo jízdě na koni.

(wikipedie)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Housa

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      městský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        vícepodlažní
        Mlýn na místě využívaném pro mletí již ve 13. století je v dnešní podobě výsledkem přestavby z 2. poloviny 19. a první třetiny 20. století. Na místě vyrostl již v 18. století umělecký mlýn, poslední úprava využívala parní síly.
        Lázeňský dům z konce 19. století těsně přiléhá parní mlýnici Housova mlýna, areál mlýna stojí v těsné blízkosti MPR Tábor, pod Holečkovými sady na Tismenickém potoce. Lázeňský dům leží na ploše Ochranného pásma NKP a MPR Tábor.
        Podle dochovaných mapových podkladů byl lázeňský dům postaven po roce 1888, moderní mlýnice na parní pohon byla k domu přistavěna roku 1895.
        Zděný dům z pálených cihel je postaven na bývalém náhonu, který vybočoval z Tismenického potoka směrem ke starému mlýnu na severní straně dnešní mlýnice. K jednoduché hmotě zastřešené sedlovou střechou na obdélném půdorysu byla přistavěna roku 1895 parní mlýnice. Dům je přízemní se zvýšenou atikovou partií, hlavní průčelí směřující na jih je členěno ve třech osách. Střední osu přízemí vyplňuje pravoúhlý vchod, po stranách jsou umístěna obdélná okna, nejspíše osazená dvoukřídlými dřevěnými výplněmi s poutcem v horní třetině. Okna jsou lemována štukovými šambránami s jednoduchými rovnými suprafenestrami. Atiková část je prolomena třemi čtvercovými otvory se středním pilířkem, které byly osazeny dřevěnými dvoukřídlými šestitabulkovými okny. Přízemí je od atiky odděleno pásovou římsou, štít je rovněž oddělen od zbytku průčelí výrazněji vystupující drobně členěnou římsou. Nároží jsou zvýrazněna armováním, mezi osami se nacházejí mírně vystupující štukové pilastry s jednoduše tvarovanými hlavicemi, které podpírají římsu mezi přízemím a atikou. Patky pilastrů dosedají na štukový sokl, který je v současnosti téměř celý odpadlý. V atice jsou nároží doplněna drobnějším hladkým armováním, na které navazuje sdružená dvojice pilastrů. Střední okénko je namísto pilastrů doplněno bosáží. Štít je ve svém výrazu prostší a zároveň modernější, historizující prvky jsou doplněny geometrickými motivy. Střední štuková část je předsazena bočním plochám štítu s křídly. Zhruba ve spodní čtvrtině jsou boční plochy členěny římsou, zhruba ve třetině bočních ploch jsou ve štuku provedeny pilastry. Mezi předsazenou střední částí štítu a pilastry na křídlech se nachází štuková plocha s geometrickým motivem kruhu a čtyř pásů, které rozdělují tuto drobnou plochu na čtyři části. Střední předsazená část štítu je završena segmentovým obloukem, kraje předsazené části jsou zdobeny rytou bosáží, před ni jsou zasazeny štukové pilastry. Uprostřed plochy se nachází obdélná vpadlá plocha, ve které dnes není patrná žádná výzdoba. V úzkém prostoru mezi lázeňským domem a mlýnicí je vystavěn drobný prampouch v úrovni římsy mezi přízemím a atikou. Západní průčelí je již jednodušeji pojaté, pětiosé, kromě podstřešní římsy a nejspíše dnes již odpadlého štukového soklu je fasáda hladká. Výjimku představuje ploché rámování lemující římsu, nároží na jihozápadní straně a dále probíhající mezi první a druhou osou zleva. Všechny osy jsou v přízemí osazeny obdélnými dvoukřídlými okny s poutcem v horní třetině, atiková část je osazena čtvercovými okny obdobně jako na jižním průčelí. Severní průčelí je nejméně výrazné, z větší části jsou omítky degradované. Při levé straně je průčelí zakryto přistavěnou částí mlýnice, vpravo jsou patrné pozůstatky nižší navazující stavby s pultovou střechou. Zhruba uprostřed průčelí je v přízemí prolomen drobný průchod.
        Lázeňský dům představuje kvalitní příklad občanské architektury města z druhé poloviny 19. století a tvoří mimořádný potenciál poukazující na architektonickou a historickou výjimečnost tohoto specifického druhu v celém regionu. Z památkového hlediska je hodnotná nejen dispozice, ale zejména členění hlavního historizujícího průčelí budovy a dochované stavební historické konstrukce (klenby do traverz, hambalkový krov, klenutý náhon pod budovou). Zcela unikátní je vnitřní výzdoba a vybavení z druhé poloviny 19. století související s lázeňským provozem (dlažby, výplně otvorů, kamenná vana, výzdoba stěny). Objekt, dochovaný ve vzácné celistvosti a neporušenosti. Předmětná budova se nachází na území ochranného pásma MPR Tábor, podmínky plošné ochrany jsou však nedostatečné pro plnění všech zájmů památkové péče, zejména při obnově a údržbě interiérů.
        • zdobený zděný štít
        • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
        • pavlač, balkón
        • okno
        • střešní nástavba
        • vrata, brána
            Žádná položka není vyplněna
            • jez
            • náhon
            Popis
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,068 m3/s, spád 3,54 m, výkon 2,2 HP
            Typparní stroj, lokomobila
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisZ větší části zajišťovala pohon pára
            Typparní stroj, lokomobila
            StavZaniklý
            Výrobce
            PopisZ větší části zajišťovala pohon pára
            Historické technologické prvky
            vícenásobná
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách V.
            Rok vydání2002
            Místo vydánís. 101
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách V.
            Rok vydání2002
            Místo vydánís. 101
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 12 (Tábor), s. 34
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér

            Ostatní

            Vytvořeno

            14.2.2014 11:01 uživatelem Hračka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 14.2.2014 18:55
            Radomír Roup (Radomír Roup) 30.5.2018 12:55
            doxa (Jan Škoda) 21.7.2025 22:13
            pepino 26.5.2019 17:30