Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Údajně z XI. stol., majetek brněnské kapituly
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn byl uváděn jako svobodný, v letech 1647 - 1654 jej vlastnil Karel Kašpar Thun.
Později byl v majetku Jezuitů, u mlýna si postavili řádový dům.
1746 byl na mlýně Karel Straškrabal [svatba dcery - https://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be9609b2-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=d96dbd8901194cf4842e1111e793477f]
Před 1. světovou válkou byl ve vlastnictví rodiny Vejmělkových. V této době se do mlýna sjížděli umělci.
První světová válka (1914–1918)
1922 Vejmelka
V roce 1930 byl majitelem mlýna Otto Tichý.
Kolem mlýna bylo několik stavení včetně hostince. V roce 1930 stálo u mlýna 7 stavení s 29 obyvateli.
Posledním majitelem mlýna byl Karel Pecl, který se na mlýn přiženil (vzal si Vejmělkovu dceru)
1935 Karel Pecl mlýn přestavěl, kapacita 1 vagon/24 hod.
1939 po záboru Sudet se Peclovi odstěhovali do Protektorátu
1942 po smrti Karla Pecla se vdova provdala za vyučeného mlynáře Králíčka
Nedaleko mlýna byl splav, který byl zničen velkou vodou v roce 1951 a nebyl opraven.
mlýn převzalo JZD
1979 Králíčkovi se odstěhovali do Oslavan, ve mlýně ubytován nájemník Beránek, zaměstnanec JZD
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
V roce 2006 není v okolí mlýna uváděn žádný dům ani obyvatel.
Po roce 2000 byla prováděna snaha vybudovat zde MVE, ale povodí nepovolilo obnovu jezu (splavu). [TK]
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Vejmělek
- Tichý
- Pecl
- Vymelka
- Straškrabal
- Vejmelka
- Králíček
Historie mlýna také obsahuje:
1647 - 1654 - Karel Kašpar Thun
1746 byl na mlýně Karel Straškrabal [svatba dcery - https://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be9609b2-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=d96dbd8901194cf4842e1111e793477f]
před 1. svět. válkou - rodina Vejmělkva
1922 Vejmelka
1930 - Otto Tichý
1935-1942 Karel Pecl
1942- Králíček
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
