Historie
Obecná historie:
Nejstarší název je „Prkenný mlýn“, z něho lze odvodit původní jednoduchou dřevěnou konstrukci mlýna.
(Celou historii doplnil Bohuslav Koutecký)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V nových knihách Jana Floriána Permana ( soupisy osedlých 1650 –1700 ) je psáno :
„Panský mlýn slove Prkenný o 2 kolech, 1623 pustý, pak zvaný Joklův. Roku 1709 prodala jej vrchnost se 14 strychy polí Janu Frölichovi za 60 ß. Bude platit 50 měřic obilí a 5 zlatých. V r. 1741 Jan Titlbach.“
Název „Mühlhanselmühl“ je na mapách I. voj. mapování 1764 – 68 odvozen od tehdejšího mlynáře Jana Titlbacha. Jan byl synem Ondřeje Titlbacha, který provozoval druhý šanovský mlýn – Spálený, jehož nejstarší název je Kouklův mlýn, později No: 60
Od poloviny 18. století se v písemnostech objevuje jméno mlynáře Jakuba Saiferta. Po Jakubovi pak převzal mlynářské řemeslo jeho syn Josef Saifert, *4.4.1780. Ve stabilním katastru v r. 1841 je ještě uváděn jako vlastník mlýna - č. 59 Josef Saifert, ale již v říjnu téhož roku se zde narodil František, syn Jiřího Hnitky mlynáře ze Šanova. Ten byl synem Jana Hnitky, mlynáře z Tuchlovic a Marie roz. Liprtová ze Senomat.
poslední kdo provozoval tento mlýn byl Václav Hnitka, který se v 35ti letech oběsil v lese nad mlýnem. Mlýn pak sloužil již jen k bydlení.
v r. 1900 je zde jako majitel bytu uváděn Josef Chládek, mlýn už mlynářskou živnost neprovozoval
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
-v r. 1925 je mlýn uváděn jako pustý, postupně chátral a ve 30tých letech byl dle šanovské kroniky zbořen
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Má se v roce 2004 začít stavět větší vodní nádrž s hrází 330 m dlouhou
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Seifert
- Jokl
- Frölich
- Titlbach
- Saifrt
- Hnítka
Historie mlýna také obsahuje:
Zobrazit více
Na mlýně jsou postupně časově uváděni :
-1623 Joklův mlýn
-1709 Jan Frölich – bratr Jakuba Frölicha, mlynáře ze sousedního Spáleného mlýna
-1741 Jan Titlbach – syn mlynáře Ondřeje Titlbacha ze sousedního mlýna, Spálený, Joklův, No:60
-1770 Jakub Saifrt ( *1731 – syn Jana Saifrta mlynáře z Oráčova )
-do r. 1841 Josef Saifrt ( *1780 - syn mlynáře Jakuba Saifrta )
1841 - Josef Seifert (MK)
-od 1841 Jiří Hnitka (*1805 Tuchlovice - syn mlynáře Jana Hnitky v Tuchlovicích 16 )
-1875 Josef Hnitka (*1836 – syn mlynáře Jiřího Hnitky )
-1887 Václav Hnitka (*1857 – syn mlynáře Josefa, Václav se 18.7. 1892 oběsil v lese nad mlýnem )
- v r. 1900 je zde jako majitel bytu uváděn Josef Chládek, mlýn už mlynářskou živnost neprovozoval
- v r. 1910 koupil usedlost mlýna František Patrák, mlynář ze sousedního mlýna No:60, bydlí zde František Štětka, mlynářský pomocník z mlýna No:60
-v r. 1921 zde ještě bydlí Josef Hubáček, stárek ve mlýně Bürgel v Kolešovicích
Ze vzpomínek Bohuslava Kouteckého: z vyprávění mého děda si pamatuji, že poslední kdo provozoval tento mlýn byl Václav Hnitka, který se v 35ti letech oběsil v lese nad mlýnem. Mlýn pak sloužil již jen k bydlení a byl později zbořen. Jako dítě si pamatuji v r. cca 1960 že na tomto místě byly ještě
zachovány oba pilíře od vjezdových vrat do mlýna. Dnes je vše zarostlé náletem.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
