Uživatel

Hledat

| Sign up

Potřebuje hodně vody na svůj mlýn.
(německé rčení)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Herynkův mlýn, mlýn U Šámalů

Herynkův mlýn, mlýn U Šámalů

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Skrýšov

PSČ

262 56

Okres

Příbram

Katastrální území

Skrýšov u Svatého Jana

GPS

49° 39' 2.2'', 14° 17' 24.9''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Velký zachovalý mlýn stojí na okraji obce u hlavní silnice. Ve mlýně je část zachovalého původního zařízení. Mlýn je v soukromém vlastnictví.
Obytná část čp.47 i mlýnice mají jedno parcelní číslo, ale na mapě jsou zakresleny za sebou zvlášť.

Poloha vůči obci

Na okraji obce

Vodní tok

Brzina

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Starší název mlýna je U Šámalů, později se mlýnu začalo říkat Herynkův mlýn podle majitele mlýna F. Herynka (info Josef Kočandrle).

Mlýn v minulosti 2x vyhořel.

12.9.1784 se na mlýn přiženil Václav Herynk, syn mlynáře z Nezvěstic u Plzně, oženil se s Kateřinou Šámalovou

V roce 1839 vlastnil mlýn Franz Hering (František Herynk). (RŠ)

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

2.8.1857 převzal syn František Herynk ml.

1882 František III. Herynk

26.12.1913 František IV. Herynk

ve mlýně vždy pracoval otec se synem

u mlýna 17 ha pozemků

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

První republika (1919–1938)

1925-1930 byl majitelem mlýna František Herynk.

29.10.1932 schválena provozovna

30.3.1933 vydáno živnostenské oprávnění na jméno Františka Herynka

20.1.1936 kontingent 110 q pšenice a 450 q žita

23.2.1937 námezdní kontingent 740 q pšenice a žita

1938 semleto 252 q pšenice, 747 q žita a 61 q ječmene

denní kapacita 8 q pšenice, 10 q žita a 8 q ječmene

max. roční kapacita 500 q pšenice, 1500 q žita a 200 q ječmene

František Herynk byl delší čas starostou Sedlčanského spoklečenstva mlynářů, satrostou obce Svatý Jan, starostou místní kampeličky a velitelem hasičů

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

Roku 1941 byla Františkovi Herynkovi schválena žádost o výměnu vodního kola na svrchní vodu za francisovu turbínu, projekt dodala zhotovila firma UNION. (ŠJ)

1941 mlýn uzavřen

4.10.1946 zemřel František Herynk, mlýn převzal jeho syn

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1966 zastaven provoz

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Hering
Herynk
Šámal

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

-1784 Šámal

1784 Václav Herynk

1839 - Franz Hering (František Herynk)

1857 František II. Herynk

1882 František III. Herynk

1913-1946 František IV. Herynk

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

04 2014

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

raná moderna do roku 1920
moderní 1920 – 1945
1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

1908 k obytné části přistavěno patro.
1919 vystavěna nová hlavní mlýnská zeď směřující k vodě a lednici.
1923-1924 poslední velká rekonstrukce mlýna, postavena nová zeď směřující do zahrady, zdi mlýna a střecha zvýšeny do úrovně obytné budovy, nově pdoaveny mlecí podlahy, doškovou střechu nahradily tašky, zbudována vykládací rampa.
V patře mlýnice jsou zachovalé hambalky (info Josef Kočandrle)
Na horním stupni schodiště do mlýnice je letopočet 1924.
Mlýn zůstal ve stavu po přestavbě 1924, jednopatrová mlýnice krytá taškami 13 x 11 m, tři mlecí podlahy s podnáškou. V přístavku 3 x 2,5 motorovna.
Na jižní straně přiléhá oddělené obytné stavení.

Historické stavební prvky – exteriér

pavlač, balkón
dveře
okno
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
schodiště

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující torzo uměleckého složení

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

VýrobceJaroslav Weishäupel, Nové Město – Sedlčany

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Ve mlýně se zachovalo některé původní technologické zařízení.
před 1882: 2 česká složení s prům. kamenů 0,7 m a 4 stoupy
Jedn z prvních uměleckých mlýnů v regionu:
1882 instalován 1. francouzský kámen, hranolový vysévač a výtahy
1898: 1. válcová stolice, savka a koukolník
1908: modernizován
1912 instalována moderní loupačka
1923-24 zřízen zásobník na obilí a velká míchácí kašna, zakoupena 2. válcová stolice a reforma.
1925: válce, francouzský a český kámen
1930:
tarár UNION
koukolník
loupačka Karel Hořejší, Slaný
na mlecí podlaze:
rýhovaná válcová stolice Karel Hořejší, Slaný 500 x 300 mm
rýhovaná válcová stolice UNION 500 x 300 mm (obě nemohly být v provozu současně)
francouzský kámen Prokopec, prům. 0,9 m
české pískovcové kameny Gabriel Žižka, Vysočany, prům. 0,8 m
4 hranolové vysévače Grüner
jednoduchá reforma Grüner

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

stoupa
olejna

Zaniklý

pohon zemědělských strojů

Doplňkové a další provozy – popis

před 1882: 4 stoupy
1900 zřízena olejna, zařízení sem přestěhováno z jiného mlýna a instalováno v podkolí
U mlýna byla olejna - viz foto. Vedle lisu na olej se dochovala i tyčová stoupa s dřevěným štokem, která je však téměř rozpadlá. Řepkové semeno se zde tlouklo až do počátku II. světové války.
Celé zařízení olejny se nacházelo v části mlýnice zvané podkolí. K vybavení patřil mlýnek na mletí řepkového semene, kamna s plotnou a zejména vlastní lis s přídavným zařízením. Olejna netvořila původně součást Herynkova mlýna, ale instalovali ji zde na počátku 20. století po převezení z jiného mlýna, kde měla být zrušena.
dle průzkumu Víta Smrčka a Václava Smrčka z roku 1994:
Do bývalého podkolí zmodernizovaného mlýna převezl mlynář Herynk olejnu z jiného mlýna na začátku 20. století. Jedná se o typickou olejnu z českého prostředí, tj. s pohonem stoup k drcení semene vodní silou a s ručním lisem.
Ručně ovládaný vřetenový lis sestává ze dvou mohutných klád, jejichž volné pohybující se konce jsou zavěšeny ke stropu. Svírání klád zajišťoval pracně zhotovený dřevěný šroub, procházející závity v kládách při volných koncích a otáčený ručně pomocí kola. Přibližně v jedné pětině (od pevných konců klád) má místo dubová okovaná forma - ráz, kam se vkládala nahřátá řepka vložená do pevného plátna. Proti rázu je klín. Přibližováním klád docházelo ke tlačení klínu na zabalenou řepku a vytékání oleje z ní do dřevěného škopku.
Olejna v Dražkově (PB) byla v provozu do druhé světové války. Z vybavení dnes chybí pohon stoupy a mlýnku, nahřívací pícka a kruhy na kole ke svírání klád. Přesto tato olejna patří mezi dvě nejzachovalejší v Čechách.
Vodní kolo využíváno k pohonu cirkulárky, mlátičky, řezačky, mačkadla na řepku a 3 stup na tlučení pracharandy a řepky
Na dolní podlaze dřevěný lis na řepkový olej, 3 dřevěné stoupy a hladké válečky na mačkání řepky.

Cesta vody ke mlýnu

náhon
rybník
odtokový kanál
turbínová kašna

Popis cesty vody ke mlýnu

Náhon je dlouhý cca 1 000 m, začíná 750 m nad mlýnem u malého jezu z navršených kamenů (v jeho střední části zpevněné dřevem vtokové stavidlo) a přitéká od jihu po pravé straně Brziny. Uprostřed délky náhonu jalová výpusť. Před mlýnem na poč. 2. pol. 19. stol. zřízena akumulační nádrž, z ní tekla voda rourou na východní část budovy, kde se nacházely 1,9 m široké vantroky se 4 stavítky (1 na jalovou výpusť), ze 3 šla voda jednotlivými žlaby na kola (později na turbínu).
Ve dvoře je zachovaný betonový náhon.
250 m za mlýnem se voda vracela zpět do Brziny.
30.8.1881 na mlýně nad kolem zasazeno normální znamení - 48 cm dlouhá a 9 cm široká železná kramle s nápisem F 18 14/6 81 H.
1900 za vydatného přispění mlynáře postaven železný most přes Brzinu
1916 postaven nový jez, kameny lámány nad mlýnem na kopci V Bosovkách.
1932 zřízeny betonové vantroky o šířce 1,6 m a hloubce 0,4 m, na konci stavidla na kolo a na jalovou vodu

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavDochovaný

VýrobceUnion a. s., České Budějovice

PopisV roce 1941 nainstalována Francisova turbína.
výkon 10 HP
v turbínovém domku s kašnou na místě lednice

Typturbína Francisova

StavDochovaný

VýrobceUnion a. s., České Budějovice

PopisV roce 1941 nainstalována Francisova turbína.
výkon 10 HP
v turbínovém domku s kašnou na místě lednice

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popispřed 1882: 2 moučná kola prům. 3,3 m a 1 stupní prům. 2,6 m.
1912 odstraněna 2 vodní kola, nahrazena jedním větším se společnou transmisí
1919 postaveno nové kolo o prům. 3,8 m, 8 ot./min a výkonu 6 HP.
V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,136 m3/s, spád 4,50 m, výkon 5,30 HP.

Pomocné motory a generátory

Typnaftový motor

StavNezjištěn

VýrobceTovárna na benzinové motory a slévárna Ing. Lorenz, Kroměříž

Popispořízen 1935
výkon 12 HP
nafta musela být dovážena z Krásné Hory

Typnaftový motor

StavNezjištěn

VýrobceTovárna na benzinové motory a slévárna Ing. Lorenz, Kroměříž

Popispořízen 1935
výkon 12 HP
nafta musela být dovážena z Krásné Hory

Typdynamo

StavNezjištěn

Popispořízeno 1937 pro vlastní osvětlení

Typelektrický motor

StavNezjištěn

Popiszakoupen 1947
výkon 16 HP

Historické technologické prvky

transmise, řemenice, převody

mlecí kámen

pískovcový kámen | Počet:

kamenné složení (šrotovací, mlecí)

zásobník, násypka

Prameny

Literatura / Internet

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydání

Další upřesněníTábor. str. 13

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydání

Další upřesněníTábor. str. 13

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorInternet

NázevSedlčansko - technické památky

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesněníVodní mlýny

Odkazhttp://www.sedlcansko.cz/sedlcansko-technicke-pamatky/

Datum citace internetového zdroje6.4.2014

AutorBohumilo Herynk

NázevHistorické fotogfrafie mlýna

Rok vydání30

Místo vydání

Další upřesněníz rodinné sbírky Pavla Herynka ml.

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorČeněk Habart

NázevSedlčansko, Sedlecko a Voticko

Rok vydání1925

Místo vydáníSedlčany

Další upřesněníDíl. I. - s. 219

AutorŠárka Mašková Janotová

NázevVodní mlýny Sedlčanska na prahu modernizace

Rok vydání2014

Místo vydáníSedlčany

Další upřesněnís. 179-181

AutorJosef Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách II.

Rok vydání2000

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 112, 116-117

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Plány - stavební a konstrukční

Obrazy

Historické fotografie a pohlednice

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Nápis na mlýně, okna, dveře, schody na staré budově, 2011, © Josef Kočandrle, (Prvky na obrázku: dveře, okno, epigrafické památky (nápisy, datování aj.))